Lesy se kvůli kůrovci nenávratně mění, na holinách vyrostou listnatější

  6:00aktualizováno  6:00
České lesy procházejí nejviditelnější změnou za poslední století. Usychají stromy, které tu normálně rostly. Ubývá hlavně jehličnanů, smrkových lesů, náchylných na sucho a kůrovce, a v lesích je nahrazují odolnější listnáče.

(ilustrační snímek) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Před deseti lety bylo ve státních lesích kolem Šternberku na Moravě vykáceno ročně kvůli kůrovci zhruba tři tisíce metrů krychlových dřeva. Během několika let sucha a nedostatku srážek zdejší les natolik zeslábl, že se nedokázal ubránit kůrovci ani jiným škůdcům a začal ve velkém hynout. Vyvrcholilo to extrémně suchým létem roku 2015.

Tehdy se začalo v Nízkém Jeseníku poprvé mluvit o kůrovcové kalamitě. „S kůrovci si stromy poradí, jsou to běžní škůdci. Pokud ale v půdě dlouhodobě chybí vláha, stromy nevytváří pryskyřici, takže kůrovcům a také václavce v kořenovém systému podlehnou,“ vysvětluje Jiří Sládek, lesní správce ze Šternberka.

V kritickém roce 2015 se v lesích spravovaných Lesní správou Šternberk kácelo už bezmála devadesát tisíc kubíků dříví napadeného kůrovcem, o rok později už množství překročilo sto tisíc kubíků.

Lesákům už bylo jasné, že nejde o náhodný výkyv počasí, ale o dlouhodobý trend, zásadní přírodní změnu.

Počty kubických metrů dřeva napadeného kůrovcem

Nejhůře jsou nyní postiženy oblasti Nízkého Jeseníku, Oderských vrchů, Zlatohorské vrchoviny, podhůří Rychlebských hor a Moravskoslezských Beskyd. V Čechách pak především Dačicko, podhůří Šumavy a Českého lesa. Loni tam těžba dřeva zasaženého kůrovcem, suchem nebo větrem dosáhla rekordních hodnot.

Problém není v tom, že by bylo v Česku málo lesů. „České lesy pokrývají 2,7 milionu hektarů. Za posledních padesát let se jejich výměra zvětšila skoro o tři procenta,“ uvádí Jiří Hrbek z odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. Problém je v jejich složení a odolnosti.

V Evropě se otepluje

V posledních několika letech se zvýšily teploty v celé střední Evropě. Dlouhodobý nedostatek srážek a výkyvy teplot jsou projevem změny klimatu, které pociťují Středoevropané už několik let. Lidem zatím voda nechybí, ale lesům ano. A suché lesy jsou také náchylnější na kůrovce nebo přírodní pohromy

Fotogalerie

 „Většina dnešních porostů smrku, borovice nebo dubu starších čtyřiceti let byla založena umělou výsadbou v mnohem příznivějších klimatických podmínkách, než jsou ty současné,“ vysvětluje Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR. Oslabené porosty jsou navíc náchylnější na prudké větry, které způsobují daleko větší škody v suchých lesích než v těch vitálních.

„Problém, který letos opakovaně řešíme, jsou polomy způsobené silným větrem na porostech, které jsou oslabeny nahodilými těžbami v uplynulých letech,“ popisuje mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona. Největší potíže mají lesy, kde právě převládá smrk. Důkazem toho mohou být dva lesní komplexy ve správě Vojenských lesů a statků. Zatímco v Oderských vrších, ve vojenském prostoru Libavá, je situace jednou z nejhorších v Česku, ve vojenském komplexu Březina na Drahanské vrchovině je situace o poznání lepší.

„Už dvacet pět let tu probíhá poměrně intenzivní práce na změně dřevinné skladby,“ vysvětluje Sotona. Zjednodušeně řečeno, přibývá listnatých stromů.

125 milionů nových stromů

Plocha zalesňování se v posledních letech příliš nemění. Vloni dosáhla bezmála dvaceti tisíc hektarů. Mění se ale podíl vysázených listnáčů, ten je největší od roku 1960. Minulý rok se v lesích vysázelo skoro 125 milionů nových stromků, 54 procent sazenic připadalo na listnaté dřeviny. Převládal u nich buk a dub, mezi jehličnany se zalesňovalo hlavně sazenicemi smrku a borovice. Nejvíc se v minulém roce zalesňovalo v Olomouckém kraji. „Lámeme všechny historické rekordy, loni jsme vysadili zhruba třináct milionů nových stromů. Náklady na obnovu lesů dosáhly asi 67 milionů korun,“ doplňuje Sotona.

Ve vyschlé půdě mají problém přežít i nové sazenice. „Sazenice se nyní méně ujímají, ale situace není kritická, záleží na jejich kvalitě. Ta je při obnově lesa klíčová. Většinu zalesňovacích prací ale z tradičních jarních měsíců přesouváme na podzim, kdy se dá vysazovat až do zámrzu půdy,“ vysvětluje lesní správce z Rožnova pod Radhoštěm Jaromír Válek. V lesích se objevuje i řada dříve opomíjených dřevin, jako břízy, jilm, třešně, osika, olše, jeřáby a další. „Obměna bude patrná až za deset nebo dvacet let,“ dodává Válek.

V lesích se bude také měnit průměrný věk stromů, protože usychají i mladé porosty.

Dron nasnímal kůrovcovou zkázu v Jeseníkách:

Autor:



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemřela chovatelka uštknutá mambou, podle lékařů ale z jiné příčiny

Mamba zelená, kterou odchytil herpetolog do boxu. (05.10.18)

Žena, kterou v minulém týdnu uštkla mamba zelená, zemřela. Podle lékařů ale nebyl příčinou útok smrtelně jedovatého...

Tenhle objev se vymyká všemu, říká o úspěchu českých egyptologů jejich šéf

Ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.

Čeští egyptologové opět potvrdili, jak jsou mimořádně úspěšní na své koncesi v Abúsíru nedaleko Káhiry. Oznámili další...



Zeman opět v živém vysílání mluvil vulgárně. O ekonomických „zm*dech“

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v živém vysílání veřejnoprávního Českého rozhlasu opět mluvil vulgárně. Nejprve se ujistil, že...

Kvůli Zemanovým vulgaritám jsem chtěl vysílání ukončit, řekl moderátor ČRo

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v pondělním živém vysílání Českého rozhlasu označil solární barony za ekonomické zm*dy. A opět...

Mladík zavraždil na Krymu dvě desítky studentů, zřejmě ze zhrzené lásky

Ve škole na Krymu se střílelo. Policie čin vyšetřuje jako masovou vraždu. (17....

Ozbrojený mladík, který se údajně mstil za neopětovanou lásku, zabil ve škole v Kerči na anektovaném Krymu 19 lidí. Po...



Další z rubriky

Řidiči bojují s migranty, doporučená prevence v praxi často nepomůže

V nákladovém prostoru kamionu se skrývali čtyři nelegální migranti.

Cesty do Velké Británie jsou pro některé řidiče českých dopravců malou noční můrou. Tři roky od vrcholu migrační krize...

Mladý učitel na jednání širšího vedení KSČM vyzve Filipa, ať skončí

Vojtěch Filip si udržel post předsedy strany, ve druhém kole volby porazil...

Devětatřicetiletý vysokoškolský učitel práva Richard Pokorný přijde na sobotní jednání vedení KSČM s návrhem, že...

Dolejš radí komunistům neměnit unaveného koně za starou hajtru

Poslanec KSČM Jiří Dolejš radí po prohraných volbách neměnit unaveného koně za...

Před unáhlenými personálními změnami varuje komunistickou stranu poslanec Jiří Dolejš. „Nemyslím si, že by bylo lépe...

Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové
Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové

Říjen je celosvětově označován jako měsíc boje proti rakovině prsu. Cílem řady kampaní a přednášek je především poukázat na to, že rakovina prsu může postihnout každou ženu bez ohledu na věk. Včasné nalezení nádoru značně zvyšuje šanci uzdravení.



Najdete na iDNES.cz