Dosud Kurdy chránila přítomnost amerických spojenců, kteří spolu s nimi pomáhali porazit teroristický Islámský stát (IS).
„Vyzýváme náš národ, všechny etnické skupiny, aby se v této historicky citlivé době všichni přesunuli do oblastí blízkých hranici s Tureckem a zapojili se do akcí odporu,“ stojí ve výzvě kurdské administrativy. Kurdové v ní také vyzývají svět k odpovědnosti, protože občany severní Sýrie může „stihnout humanitární katastrofa“.
Ředitel tiskového oddělení prezidentského úřadu Fahrettin Altun v příspěvku, který ve středu otiskl list The Wahington Post, napsal, že armáda a Tureckem podporované oddíly syrských povstalců „zakrátko“ hranici překročí. Vyzval mezinárodní společenství, aby stálo za Ankarou. Cílem Turecka je podle něj odklidit kurdské bojovníky ze severovýchodní Sýrie a „osvobodit místní obyvatele od jha ozbrojených band“.
„Turecká armáda spolu se Syrskou svobodnou armádou brzy překročí turecko-syrskou hranici,“ stojí v Altunově článku.
Kurdové vnímají stažení USA jako zradu
Bílý dům v neděli potvrdil, že Turecko podnikne brzy vojenskou invazi do Sýrie, USA se na ní podílet nebudou.
Trumpovo rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze severovýchodní Sýrie a vystavit kurdské síly turecké armádě je považováno Kurdy za zradu, které činí USA v očích spojenců nedůvěryhodnými, sdělil stanici CNN bývalý americký ambasador v NATO Nicholas Burns.
Syrské demokratické síly (SDF), hlavní spojenci USA v boji proti IS, označily krok Bílého domu za „úder do zad“.
Ačkoliv SDF stále hlídají zajaté následovníky IS, své nejlepší bojovníky poslaly k hranicím s Tureckem, sdělil deníku The Washington Post představitel SDF pod podmínkou anonymity. Vojáci byli staženi z centrálních míst IS jako je bývalé hlavní město Rakka či města Dajr az-Zaur.
„Jsme velmi zklamáni. Nemyslím si, že jsme schopni se zároveň koncentrovat i na boj s Daešem,“ řekl mluvčí SDF Kino Gabriel. Daeš je arabský akronym pro IS.
Podle Gabriela nemá SDF jinou možnost než se prioritně věnovat obraně země před tureckými invazivními silami a upozadit boj s IS. The Washington Post upozorňuje, že existuje možnost, že IS se pokusí získat zpět odkryté území.
Rusko jako spojenec Damašku nesouhlasí s postupem USA a vyzývá k zachování územní celistvosti Sýrie. Jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu poukázal na pochybné počínání USA v regionu a vyzval Damašek, aby s Kurdy vyjednával. Kurdové už v úterý naznačili, že budou možná jednat s vládou prezidenta Bašára Asada nebo i Ruskem.
Turecká invaze
Kurdští civilisté plánují se shromáždit v hraničních oblastech a sloužit jako „lidské štíty“ proti tureckému postupu, uvedla stanice Al Džazíra. Podle lokálních aktivistů jsou proti turecké invazi nejen Kurdové, ale i místní Arabové a syrští křesťané.
Vládní Syrská arabská tisková agentura (SANA) uvedla, že Turecko v pondělí už začalo bombardovat kurdské pozice v Sýrii na hraničním přechodu Semelka. Kurdská média to popřela.
Údajné bombardování Kurdů tureckými silami.
K události mělo dojít těsně poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil, že „totálně zničí a vyhladí“ tureckou ekonomiku, pokud Ankara učiní cokoliv, co USA budou považovat za překročení určité hranice.
USA uvedly, že stažení amerických vojáků se týká jen padesátky až stovky příslušníků speciálních sil, kteří působí u tureckých hranic. Vysoce postavený představitel americké vlády sdělil agentuře Reuters, že Turecko zatím neuskutečnilo svou očekávanou invazi do severní Sýrie, čímž fakticky popřel zprávy o tureckých úderech zmiňovaných syrskými médii.
Tragédie epických rozměrů
Odborníci varují, že turecká invaze povede k vyhnání tisíců lidí. Někteří Kurdové už nyní začali prchat do ostatních měst dále od hranic, podotýká Wladimir van Wilgenburg, expert na kurdskou politiku v Sýrii.
Krutá osmiletá válka ze Sýrie vyhnala okolo 6,7 milionů lidí. Dalších 6,2 milionů odešlo ze svých domů do dalších koutů země. „Nová uprchlická krize na vrcholu té, co už přinutila přes 5 milionů Syřanů uprchnout z jejich země, by byla tragédie epických rozměrů,“ varuje Philippe Nassif z humanitární organizace Amnesty International.
Mnozí Syřané uprchli do Turecka. Odhaduje se, že v zemi je 3,6 milionů Syřanů. Ankara tvrdí, že Turecko chce v prvé řadě v Sýrii vytvořit „mírový koridor“ pro návrat syrských uprchlíků. Bezpečnostní zóna by měla sahat 30 kilometrů do syrského území.
Kdo jsou Kurdové a co chtějí
V čele SDF jsou kurdské Lidové obranné jednotky (YPG). Podle Ankary se jedná o teroristy, kteří jsou napojeni na v Turecku zakázanou Kurdskou stranu pracujících (PKK). Turecko si nárokuje právo na uskutečnění opatření nutných k zajištění státní bezpečnosti, uvedlo turecké ministerstvo zahraničí.
Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (zde asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu.
Po rozpadu Osmanské říše bylo na konferenci v Sèvres Kurdům přislíbeno, že budou moci vytvořit samostatný Kurdistán. Jako geografická entita Kurdistán zahrnuje území spadající pod pět států: Turecko, Irák, Írán, Sýrii a Arménii.
Kurdistán
Turecko neakceptovalo plán autonomního Kurdistánu, který by měl zahrnovat turecké území. V následující Lausannské smlouvě byly ustanoveny turecké hranice v podobě, v jaké jsou známy dnes.
Kurdistán nebyl ve smlouvě vůbec jmenován, což Kurdové chápou jako první ze zrad, kterých se jim dostalo od západních mocností při pokusech vytvořit vlastní stát.
Analytici však upozorňují, že Kurdové nejsou monolitní skupinou a existují mezi nimi různé představy autonomního kurdského státu. Zvláště napjaté jsou vztahy mezi PKK a kurdskou regionální vládou v Iráku. Jejich spory bývají často krvavé. Sami Kurdové se tak obávají, že by vytvoření samostatného státu vedlo k občanské válce.
Kurdové v Sýrii si na IS vydobyli autonomní území na severu země. Rojava se skládá ze tří samosprávných regionů. PKK se zde pokouší zavést myšlenky jejího ideového vůdce a zakladatele Abdullaha Öcalana známé jako demokratický konfederalismus.
Rojava bývá v levicových médiích často vyzdvihována jako příklad blízkovýchodní oblasti, kde mají ženy plná práva. Tomáš Kaválek, analytik pro Blízký východ a severní Afriku z Asociace pro mezinárodní otázky však upozorňuje, že PKK stále je radikálně levicovou organizaci, která není liberální a otevřená opozici.
8. října 2019 |
