Kurdští aktivisté v úterý obsadili řecké diplomatické mise v řadě evropských metropolí poté, co na veřejnost pronikla informace o tom, že řecké velvyslanectví v Keni vydalo vůdce kurdských separatistů Abdullaha Ocalana keňským úřadům. Turecký premiér Bülent Ecevit však nečekaně oznámil, že šéf separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) je v rukou Ankary a bude souzen nezávislou tureckou justicí. Podle tureckých zákonů jej za jeho činy může čekat i trest hrdelní, protože Ankara jej viní ze smrti více než 30.000 lidí, kteří zahynuli při násilí spojené s bojem kurdských povstalců za vytvoření nezávislého Kurdistánu.Kaya dále uvedl, že Kurdové nemohou v tomto případě Řecko obviňovat. Zatím totiž není přesně známo, jak se Ocalan z řeckého velvyslanectví dostal do rukou Ankary.Podle prohlášení řeckého ministra zahraničí Teodorose Pangalose se Ocalan v pondělí navzdory radám pracovníků řecké mise v Nairobi rozhodl řeckou půdu opustit a vydat se na letiště. Jeho vůz náhle vybočil z konvoje, v němž jeli jeho advokáti a keňští úředníci, a zmizel. Mluvčí řecké vlády Dimitris Reppas prohlásil, že řecká vláda nenese za zadržení Ocalana žádnou odpovědnost. Od té doby o něm nemělo Řecko žádné informace, řekl Reppas a dodal, že je na keňské vládě, aby informovala o tom, co se pak stalo.
Keňská vláda oznámila, že nevěděla o tom, kam byl kurdský vůdce z řeckého velvyslanectví dopraven. Ministr zahraničí Bonaya Godana prohlásil, že Keňa by nebyla s jeho vydáním do Turecka souhlasila. Ministr potvrdil, že Ocalan opustil v pondělí večer Nairobi v letadle, jehož směr mu nebyl znám.
Podle německé tiskové agentury DPA "rozhodným způsobem" tureckým zpravodajským službám při zatýkání Ocalana pomohla izraelská tajná služba Mossad. DPA se přitom odvolává na zdroje ze západních zpravodajských služeb. Izrael však pomoc své zpravodajské služby při honu na Ocalana kategoricky dementoval.
V Ankaře a Istanbulu byla v úterý zvýšena bezpečnostní opatření kolem diplomatických misí Řecka, Izraele, Španělska, Itálie, Spojených států a Ruska. Oznámila to agentura Anadolu.
Podobná opatření učinily turecké bezpečnostní složky kolem misí OSN, univerzit, kanceláří prokurdské Lidové strany demokracie (HADEP) i kolem premiérovy Demokratické levicové strany (DSP).
V Paříži policie evakuovala tucet Kurdů z Řeckého generálního konzulátu. Pořádkové síly též vyklidily řecký konzulát ve Štrasburku, který okupovalo asi 30 Ocalanových stoupenců. Ve Štrasburku policie rozehnala asi 40 kurdských aktivistů demonstrujících před konzulátem a několik jich zatkla.
49 Kurdů zatkla ruská policie po protestní akci proti řeckému velvyslanectví v Moskvě. Několik desítek Kurdů předtím obsadilo nádvoří řeckého velvyslanectví v Moskvě. Kurdové rozbili podle agentury Interfax několik oken v budově řeckého velvyslanectví a poškodili také dveře. Zhruba po dvou hodinách nicméně nádvoří opustili.
Téměř stovku Kurdů z Turecka zadržela řecká policie v Aténách. V Soluni zahájil tucet Kurdů hladovku. Hladovku na podporu Ocalana zahájilo také 25 Kurdů v Bulharsku.
Rozsáhlá hladovka se rozšířila po tureckých věznicích. Podle agentury ANSA odvolávající se na zdroje z okruhu obhájců lidských práv začala již v sobotu. Podle těchto zdrojů se hladovky ve vězeních účastní tisíce osob.
V Německu okupují Kurdové také keňské velvyslanectví v Bonnu, kde zajali jako rukojmí dva jeho zaměstnance. Již předtím kurdští aktivisté obsadili řecké velvyslanectví v Bonnu a konzuláty ve Stuttgartu, Hannoveru, Hamburku, Berlíně, Frankfurtu nad Mohanem a Düsseldorfu. Podle německé policie je situace kolem okupovaných misí napjatá ještě více poté, co Turecko oznámilo, že Ocalana zadrželo.
V Dánsku se pokusila před řeckým velvyslanectvím v Kodani upálit jedna kurdská žena; s těžkými popáleninami byla převezena do nemocnice. Kolem 40 demonstrantů dánská policie zatkla.
Za "mimořádnou bestialitu" označil řecký ministr zahraničí způsob zacházení s rukojmími, které kurdští aktivisté zajali na řeckém velvyslanectví v Haagu. Aktivisté zadržují manželku a osmiletou dceru velvyslance, jimž vyhrožují granáty a dávají se s nimi fotografovat.
Kolem 50 Kurdů obsadilo řecké velvyslanectví v Bruselu. Kurdové se polili benzínem a hrozí, že se hromadně zapálí, pokud se je belgická policie pokusí z areálu vypudit.
Ve Vídni drží Ocalanovi stoupenci sedm řeckých diplomatů, mezi nimi velvyslance a jeho manželku. Kurdští aktivisté v Rakousku čekají na instrukce PKK a Kurdské osvobozenecké národní fronty (ERNK), jak postupovat dále. Rakousko navštíví řecký prezident Konstantinos Stefanopulos, který řekl, že na své návštěvě nic nezmění, aby ukázal, že se Řecko v tomto případu nijak neprohřešilo.
Ecevit vyzval aktivisty PKK, aby se nyní vzdali, a připomněl, že mohou využít zákona poskytujícího úlevy těm, kdo se rozhodli spolupracovat s justicí.
"Všichni musejí vědět, že v Turecku nikdo nemůže ničeho dosáhnout terorismem," zdůraznil.Turecko marně žádalo o Ocalanovo vydání z Itálie, kde byl vůdce separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) téměř dva měsíce a marně zde žádal o azyl. V lednu Itálii opustil a žádal o azyl v různých evropských zemích.
Ankara považuje Ocalana za hlavního viníka smrti více než 30.000 lidí, kteří zahynuli v bojích za více než 14 let ozbrojeného povstání PKK, jehož cílem je vytvořit nezávislý Kurdistán.
 Vůdce Kurdské strany pracujících Abdullah Ocalan. |
 Kurdští demonstranté v Lodýně. |
 Demostranté v Athénách, kde se jeden z účastníků polil benzínem a zapálil. |
 Demonstranté, které se dostali až do budovy řecké ambasády v Hágu. |
 Demonstrant, kretý se zapálil před parlamentem v Athéhách. |
 Demonstranté před řeckou ambasádou v Moskvě. |
