Kundera hrozí Respektu soudem, pokud se mu neomluví

Spisovatel Milan Kundera požaduje po týdeníku Respekt omluvu. Vadí mu článek, podle něhož v roce 1950 udal Miroslava Dvořáčka, odsouzeného posléze k mnohaletému vězení. V Českém rozhlasu to řekl Jiří Srstka, ředitel agentury, která spisovatele zastupuje. Pokud se Respekt neomluví, bude se prý Kundera soudit.

Respekt před týdnem zveřejnil článek badatele Adama Hradilka nazvaný Udání Milana Kundery. | foto: Profimedia.cz

"Žádost jsme dostali, teď se jí zabývají naši právníci," řekl šéfredaktor Respektu Martin M. Šimečka.

"Mým prostřednictvím jako statutárního orgánu agentury Dilia Milan Kundera požádal o omluvu majitele Respektu," řekl Srstka. Kundera si podle něj přeje, aby Respekt vyjádřil přesně naformulovanou omluvu. "V případě, že to Respekt neudělá, bude se svých práv domáhat soudně," doplnil Srstka.

Respekt před týdnem zveřejnil článek badatele Adama Hradilka nazvaný Udání Milana Kundery. Kunderovo jméno našel historik v archivech, když pátral po osudech bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka, spojených s životním příběhem své příbuzné Ivy Militké. - čtěte Spisovatel Kundera údajně udal komunistické policii známého

Soukromé bádání se později přesunulo pod Ústav pro studium totalitních režimů, kde nyní Hradilek pracuje. Poté, co našel v archivech spisovatelovo jméno, zveřejnil do té doby zjištěné věci v Respektu. Říká, že bude v případu dál pátrat i proto, že se po jeho medializaci přihlásili noví svědci.

Zveřejnění informací v Respektu vyvolalo obrovský ohlas, někteří historikové ale způsob prezentace Hradilkových zjištění kritizovali. Vytýkali mu to, že v článku nezazněl Kunderův hlas, i to, že jeho obvinění založil na jediném dokumentu. V úterý se kriticky k Hradilkově práci postavila Akademie věd.

. Milan Kundera

Pochází z rodiny muzikologa a rektora JAMU Ludvíka Kundery. V mládí se věnoval hudbě, pak studoval v Praze, nejdříve filozofii, poté scenáristiku na FAMU, na níž později přednášel světovou literaturu. Debutoval ve 24 letech sbírkou lyrických básní stalinistického ražení Člověk zahrada širá (1953), proslulost mu přineslo drama Majitelé klíčů, za které v roce 1963 obdržel Státní cenu Klementa Gottwalda. Všechna tato díla někdejší dvojnásobný člen komunistické strany (1948-1950 a 1956-1970) později zavrhl a na jaře 1967 vydal román Žert, který patří k hlavním dílům české poválečné literatury.

V roce 1970 ztratil Kundera zaměstnání a o pět let později odjel do Francie. Po vydání románu Kniha smíchu a zapomnění (1979) byl zbaven československého občanství. Francouzské získal o dva roky později.

Jeho posledním česky psaným románem se stala Nesmrtelnost, pak už psal jen francouzsky a nedovolil překládat svá díla do češtiny. Loni se čeští čtenáři dočkali aspoň prvního oficiálního vydání Nesnesitelné lehkostí bytí; předtím vyšla jen v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers. - Čtěte Kunderova lehkost bytí se bleskově vyprodala
Česky vyšly i některé Kunderovy eseje. V září Činoherní klub v Praze uvedl jeho hru Ptákovina. - Čtěte Proč jít, či nejít do divadla na Kunderovu Ptákovinu