slavné fotografieSeriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy. |
Psal se březen roku 1905, když takřka osmdesátiletý Geronimo kývl a nechal fotografa přistoupit blíž. Byl na tento typ lidí zvyklý. Novináře, fotoreportéry, etnografy i romantiky s papírovými bloky a spisovatelskými ambicemi viděl v posledních letech docela často.
Symbolem a legendou se stal už za života. Lidé ze všech koutů Spojených států si jezdili prohlédnout posledního apačského náčelníka, který dožíval ve vyhnanství u Fort Sill v Oklahomě. Co na tom, že sám tvrdil, že náčelníkem ve skutečnosti nikdy nebyl. Byl válečníkem.
Ten, který zívá
Geronimo se narodil v kraji u řeky Gila na hranicích dnešního Nového Mexika a Arizony v červnu 1829. Toto datum alespoň nadiktoval školnímu inspektorovi S. M. Barrettovi, který začátkem 20. století sepisoval jeho paměti. Někteří historikové se ale domnívají, že indián z apačského kmene Čirikavů přišel na svět o několik let dříve.
GERONIMOSlavné jméno získal v letech bojů s mexickými vojáky, kdy proslul neohrožeností i krutostí. Vojáky zabíjel bez mrknutí oka, takže stačilo, aby ho někde viděli a začali volat: Cuidado Geronimo! (volně přeloženo Opatruj nás Jeronýme!). Sv. Jeroným byl patronem mexické armády. |
Chlapec dostal jméno Goyahkla, neboli "Ten, který zívá". Když dospěl, oženil se s dívkou Alope ze sousedního kmene a spolu odešli dál na jih, do mexického Janosu.
V březnu roku 1868 nastal v Geronimově životě zlom: jeho vesnici Kaskieh napadli a vypálili mexičtí vojáci pod vedením plukovníka ze Sonory José Maria Carraska.
Krvavou řež provedli v době, kdy byli indiánští muži na lovu. Vojáci zabili každého, kdo se jim připletl do cesty, včetně Alope, Geronimových dětí i jeho staré matky.
Apač se proto rozhodl pro pomstu. S hrstkou mužů a žen se postavil mexickým a americkým vojákům a začal bojovat. K charismatickému vůdci válečníků se záhy přidávali další indiáni, kteří do té doby bojovali hlavně proti sobě.
Stal se šamanem a neporazitelným válečníkem
Podle legend Geronimo hravě získával skalpy bílých mužů a unikal ze všech pastí. Říkalo se, že po masakru v Kaskiehu získal nadpřirozené šamanské schopnosti. Střely z pušek vojáků se mu vyhýbaly a údajně ovládal i telepatii. Nejslavnější bitvy indiánů pod jeho velením se odehrály v letech 1884 až 1886.
Toho roku se však po skoro dvaceti letech nepřetržitých bojů Američanům vzdal. Zajali ho a poslali do věznice Fort Pickens na Floridě. Z té putoval do Alabamy a nakonec skončil v indiánské rezervaci Fort Sill v Oklahomě. Do rodného údolí řeky Gila se už nesměl do konce života vrátit.
Ovšem stejně jak z místa na místo přejížděl Geronimo, tak se krajem šířily i příběhy o jeho heroických činech. Někteří lidé indiána vyzdvihovali jako statečného bojovníka, jiní ho zatracovali coby krvelačného zabijáka.
Každý ho však chtěl vidět. A tak indián kupříkladu v roce 1904 odjel na světový veletrh do St. Louis, kde u stánku prodával vlastní podobizny a na přání vyprávěl o svém udatenství.
I proto zaujal fotografa Edwarda S. Curtise, který připravoval knihu o severoamerických indiánech. Apačskou celebritu zastihl v pennsylvánském Carlisle. Geronimo zrovna cestoval do Washingtonu. Druhého dne se měl zúčastnit inaugurace znovuzvoleného prezidenta Theodora Roosevelta jako přední zástupce původních obyvatel Severní Ameriky.
Starý indián vyvázl ze všech bitev se ctí a neporažen. Až na tu poslední. Geronimo nikdy nepřestal litovat, že se v šestaosmdesátém roce vzdal americké armádě. Začal pít a v únoru 1909 spadl opilý z koně. Tu noc hodně pršelo a poslední apačský náčelník prochladl. O několik dnů později zemřel na zápal plic.
EDWARD S. CURTIS (1868-1952) Fotograf Edward S. Curtis Slavný fotograf severoamerických indiánů se narodil v roce 1868 ve Wisconsinu. Dlouho tam ale nežil, rodina se záhy přestěhovala do Minnesoty. Když mu bylo jednadvacet, odešel do Washingtonu. Tehdy už se plně věnoval fotografování. Kromě oblíbených snímků americké krajiny fotil hlavně portréty. Vítězným snímkem časopisu Ladies's Home Journal v soutěži o fotku "Nejhezčích děti v Americe" zaujal i tehdejšího prezidenta Theodora Roosevelta, který si jej vybral pro vyfocení svých potomků. Na přelomu století Curtis projel Spojené státy, přičemž fotil původní obyvatele. Vytvořil na dva tisíce snímků, z nichž část uspořádal do knihy "Severoamerický Indián" (The North American Indian), kterou poprvé vydal v roce 1907. Kniha, ve které je i portrét proslulého Geronima, od té doby vyšla mnohokrát. Curtis zemřel v roce 1952. |
