Fariňas zahájil hladovku po únorové smrti dalšího hladovkáře Orlanda Zapaty Tamaya. Požadoval propuštění 25 politických vězňů, kteří jsou ve špatném zdravotním stavu. Hospitalizován byl v březnu a dostával výživu nitrožilně.
Kubánský režim v současnosti podle odhadů vězní zhruba 200 opozičních aktivistů, což ostře odsuzují Evropská unie, Spojené státy i mezinárodní organizace bojující za lidská práva. Havana ale označuje disidenty za žoldáky placené USA.
V případu vězněných disidentů se zásadním způsobem angažovala katolická církev. Dosáhla již jednoho propuštění a také přemístění dalších blíže k jejich domovům. (o chystaném propuštění čtěte zde)
Vztahy římskokatolické církve a komunistického režimu na Kubě byly po revoluci v roce 1959 nepřátelské, ale zlepšily se poté, co ostrov v roce 1998 navštívil papež Jan Pavel II. Církev je jednou z mála nezávislých institucí v zemi. Ke křesťanství se hlásí podle odhadů asi 40 procent Kubánců.
