Poslanci by podle KSČM měli být věrni volebnímu programu strany, na jejíž kandidátce získali mandát. "Pokud poslanec opustí politický program, za který byl do Sněmovny zvolen, měl by svůj mandát ztratit, neboť v té chvíli porušuje smlouvu s voliči," vysvětlil komunistický poslanec Stanislav Grospič.
Návrh KSČM jen rozšiřuje ústavu o možnost ztráty mandátu z rozhodnutí Nejvyšší správního soudu, nic dalšího novela neřeší. Kdo a za jakých okolností by se na soud mohl obrátit, by řešily další legislativní úpravy, které by komunisté předložili v případě úspěchu ústavní novely.
Úvahy opozičních politiků o možné ztrátě poslaneckého mandátu, s odvoláním na ústavní tradici meziválečného Československa, se objevily poté, co poslanci Michal Pohanka a Miloš Melčák zvolení za ČSSD umožnili získat důvěru koaliční vládě ODS, KDU-ČSL a SZ.
Představitelé ČSSD tehdy tvrdili, že byli tito poslanci zkorumpováni a připomínali, že i za první republiky mohl soud poslance zbavit mandátu, pokud něco takového provedl z "pohnutek nízkých".
Soud zákon odmítl kvůli odkazu k prvorepublikové praxi
KSČM následně vypracovala návrh zákona o ztrátě mandátu, který předložila počátkem roku 2007. Nejvyšší správní soud s ním nesouhlasil, neboť podle něj popírá podstatu zastupitelské demokracie a odvolává se k dávno překonané prvorepublikové praxi. Nástroje pro omezení přeběhlictví prý nelze vkládat do rukou soudů.
"Prostředky k nápravě takzvané 'politické turistiky' je třeba hledat uvnitř samotných politických stran, zejména v rámci stanovení kritérií a mechanismu při výběru kandidátů," řekl před dvěma lety mluvčí Nejvyššího správního soudu Michal Lovritš.
Komunisté argumentují tím, že přeběhlíci v podstatě mění volební výsledek. "Důvěru v politický systém a fungování ústavního systému České republiky vážně narušuje jak nestabilita samotných politických stran, tak zejména jejich poslaneckých klubů. Tím se oslabuje fungování parlamentní demokracie," uvedli mimo jiné v důvodové zprávě k novele.
