Grospič reagoval na přijetí zákona, podle nějž má být nově v kalendáři uveden 21. srpen jako Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Schválila to Sněmovna hlasy všech stran s výjimkou KSČM. Z komunistů zákon podpořil jediný, Jiří Dolejš.
Pro zákon hlasovalo 130 ze 137 přítomných poslanců. Nyní ho ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman. Komunisté při debatě o zákoně mlčeli. Neřekli ani slovo.
„Oběti vesměs pocházely z dopravních nehod,“ tvrdil Grospič
„Základní premisa z našeho pohledu souvisí s tím, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný ten moment, to jsme řekli několikrát, ale nebyla nijak odzbrojena Československá armáda, bezpečnostní složky, likvidována státní moc, například jako v případě okupace nacistickým Německem. Tedy, jedná se o vstup zahraničních vojsk, který nebyl šťastný. Největší problém s tím měla samotná komunistická strana. Bylo to díky tomu, že vedení komunistické strany, tehdy v čele s Alexanderem Dubčekem, nezvládlo danou situaci a ty oběti, které jste tady zmiňovala, to byly oběti, které vesměs pocházely z dopravních nehod. Čili samozřejmě, myslím si, že si zaslouží vzpomínat, vyjádřit jim úctu. Ale nebyly to oběti žádných ozbrojených bojů nebo aktivního ozbrojeného boje,“ řekl pak ale o zákoně v debatě Českého rozhlasu místopředseda KSČM Grospič, který patří k ortodoxnímu křídlu strany.
Těmito svými slovy pobouřil řadu politiků a opozice zvažuje, že navrhne Grospičovo odvolání z pozice šéfa mandátového a imunitního výboru.
Filip po úterní pravidelné poradě užšího vedení strany řekl, že každý člen by měl být zdrženlivý ve svých prohlášeních a dbát na to, aby byla v souladu s oficiální linií strany. Personální důsledky pro Grospiče vyvozovat nehodlá.
„Vyslovil lítost nad oběťmi, takže jsme přesvědčeni o tom, že to rozvíření a vytržení z kontextu je spíše kampaň proti němu,“ řekl Filip o Grospičovi. který je podle informací iDNES.cz jedním z vážných kandidátů na budoucího šéfa strany. Toho budou příští rok na jaře komunisté volit v Brně. Grospič iDNES.cz řekl, že v jeho rozhodování, zda bude kandidovat, bude hrát zásadní roli to, co mu řekne jeho vlastní rodina, a to, co bude považovat pro KSČM za nejlepší.
Filip v úterý odkázal na stanovisko KSČM k srpnu 1968, které hovoří o postupu vojsk Varšavské smlouvy jako o násilném zásahu, nikoliv okupaci.
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v neděli vyzval, aby Grospič skončil v čele sněmovního mandátového a imunitního výboru. „Nemám obavu, protože platí princip poměrného zastoupení. ODS také zastává názor, že jí nemáme lustrovat jejich lidi, tak nechť nám nelustrují naše,“ řekl předseda KSČM.
Grospičovo vyjádření udivilo i premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše. "Je to absolutní nesmysl a já ani nechci věřit, že to skutečně řekl ten pán. Pokud to myslel vážně, tak by se skutečně měl omluvit. Každý ví, že to byla invaze, že to byla okupace a že nás to poznačilo,“ řekl Babiš.
Oběti okupace ČeskoslovenskaLidé na sociálních sítích posílali Stanislavu Grospičovi seznam obětí, kterých bylo celkem 137. Zastřeleni byli: Josef Žemlička, Štefan Zdechovan, Stanislav Veselý, Jaroslav Veselý, Ignác Šablatúra, Josef Szvityel, Ilja Sušánková, Rudolf Starý, Bohumír Soukup, Stanislav Sivák, Ivan Schmiedt, Štefan Sabol, Marta Říhovská, Bedřich Řepa, Ján Petricha, Karel Parišek, Karel Němec, Ladislav Martoník, Eva Livečková, Peter Legner, Ján Lászslo, Ladislav Lang, Milan Lamper, Jindřich Kuliš, Jindřich Krahulec, Dana Košanová, Josef Kolesár, František Klůc, Zdeňka Klimešová, Jan Jenšovský, Antonín Jarušek, Marie Charousková, Bartolomej Horváth, Ján Holík, Vladimír Hnulík, Ján Hatala, Josef Hanus, Michal Hamrák, Rudolf Gavorník, Milan Fulier, Josef Fialka, Zdeněk Dragoun, Viliam Debnár, Olaf Čermák, Josef Bonk, Josef Boháč, Miroslav Beránek, Václav Baloun a Ján Bajtoš. Následkem exploze zahynuli: Marie Vodáková, Jaroslav Švec, Dagmar Škavová, Jaroslav Novák, Miroslav Málek, Jaroslav Macek, Ivan Laita a Miloš Hašek. Následkem požáru zemřeli: Jiří Klapka, Jan Baborovský a Pavel Albert. Tankem přejeti: Alojz Zsigárdyy Boris Zinovjev, Zdeněk Winter, Viktoria Rybárová, František Novák, František Moštenický, Josef Levák, Antonín Lacina, Bedřiška Kadeřábková, Václav Frydrychovský, Petr Fridrich, Pavel Davídek, Miroslav Čížek, Štefan Ciberaj, Josef Bulík a Vincenc Březina. Srážku s vojenským vozidlem nepřežili: Martin Vonka, Božena Veselá, Leopold Verwalter, Bohumil Vejpuský, Anna Ulická, Otto Trousil, Anna Trechová, Karol Tóth, Aloisie Tomšíková, Dominik Teplan, Ladislav Šúň, František Šimek, Luboš Stojec, Miroslav Stachura, Ján Sekel, Václav Sadilek, Josef Reichl, Helena Pulkrábková, Zdeněk Příhoda, Luděk Pokorný, Jaroslav Podrabský, Lubomír Pícl, Milan Paulík, Jaroslav Páník, Jaroslav Ondrejko, Mária Očovanová, Eduard Netušil, Filip Mušec, Mario Musich, Jiří Modr, Helena Miťkopvá, Milan Malečka, Jan Luzar, Růžena Lusková, Jaroslav Kubeš, Ladislav Krbec, Jaroslav Kraus, Michal Korenko, Bohumil Kobr, Ján Klačka, Ludvík Kamenec, Jan Kakos, Alois Kahoun, Jozef Kadura, Milan Kadlec, Rosalie Chocholínová, Naděžda Chlupová, Miroslav Chlup, Jaromír Chlup, Karel Chalupa, Emil Horčík, Pavol Hlaváč, Luděk Hájek, Jaroslav Hájek a Antonín Abraham. Oběť infarktu, kdy se dotyčný nedostal kvůli zablokování silnice sovětskou vojenskou technikou včas do nemocnice byl: Bohumil Bouček. |
