Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krymským Tatarům hrozí stěhování. Budoucnost má rozhodnout referendum

  19:40aktualizováno  19:40
Krymští Tataři chtějí uspořádat referendum o své budoucnosti na Krymu, který anektovalo Rusko. Krymská vláda již Tatary požádala, aby uvolnili část území, které obývají, což budí vzpomínky na stalinské deportace a obavy z etnických čistek.

Muž s vlajkou krymských Tatarů (ilustrační foto). | foto: AP

O konání referenda rozhodne sobotní sjezd krymských Tatarů, který bude řešit především otázku národního sebeurčení. "Otázka územní příslušnosti Krymu se projednávat nebude, půjde spíš o formu národního soužití v nových podmínkách. Naše další kroky budou  záviset na výsledcích referenda," citovala agentura Unian Mustafu Džemileva, jednoho z tatarských vůdců, a někdejšího předsedu medžlisu, tradičního tatarského parlamentu.

"Pokud na nás Kyjev zapomene, musíme se tomu přizpůsobit, lidé nějak musejí žít," prohlásil Džemilev. Tatary, kteří jsou stále loajální Kyjevu, se snaží krymská i ruská vláda získat na svou stranu. Slíbenu již mají autonomii, pětinové zastoupení ve volených správních orgánech a vyhlášení tatarštiny za úřední jazyk vedle ruštiny a ukrajinštiny.

Krymští Tataři

Krymští Tataři byli kdysi obávanými válečníky. V druhé polovině 16. století vypálili Moskvu a její obyvatele odvlekli do otroctví. O století později společně s Turky podnikli nájezd na Moravu. Během jejich ničivých nájezdů, takzvaných stepních sklizní, prý byly z území dnešní Ukrajiny do otroctví odvlečeny až tři miliony lidí.

Moc Osmanské říše ale postupně upadala a v roce 1783 si Krym podmanilo Rusko. Vše definitivně změnila druhá světová válka. Stalin Tatary nařkl z kolaborace s německými okupanty a nechal je vysídlit z úrodného poloostrova do nehostinných stepí Kazachstánu a Uzbekistánu. Nucený exodus si vybral krutou daň, podle tatarských aktivistů do roka zahynula téměř polovina všech vysídlenců.

Po pádu sovětské říše se Krymští Tataři začali vracet zpět do svých původních domovů. Na Krymu nyní žije přibližně 270 tisíc Tatarů. Od Ukrajinců a Rusů se liší jednak svým jazykem, který je příbuzný turečtině, a jednak náboženstvím - jsou muslimové. Jejich historickým centrem je Chánský palác v Bachčisaraji.

To, že Rusko v minulosti Tatary poškodilo, uznal i ruský prezident Vladimir Putin po setkání s Džemilevem. Slíbil dokonce "obnovit jejich práva a očistit jejich dobré jméno". 

Džemileva ale mezitím simferopolská vláda prohlásila za na Krymu nevítanou osobu. Kreml se podle Tatarů snaží narušit jejich soudržnost.

"V jednadvacátém století není pravděpodobné, že nás nuceně deportují dobytčími vagony jako v roce 1944. Ale nejspíše to bude nátlak, represe a snaha zničit ty členy politické elity krymských Tatarů, kteří se neskloní před okupační silou," řekl Džemilev. "Hádám, že teď vynaloží mnoho námahy na to, aby krymské Tatary rozdělili a alespoň část jich získali na svou stranu."

Krymští Tataři se bojí pogromů

Trauma deportací se navíc krymským Tatarům nově připomnělo. "Požádali jsme krymské Tatary, aby uvolnili část svého území pro sociální potřeby," řekl ve čtvrtek krymský vicepremiér Rustam Těmirgalijev. "Ale jsme připraveni přidělit a legalizovat mnoho dalších parcel, abychom krymským Tatarům zajistili normální život." Vláda chce podle Těmirgalijeva "regulovat" území, které po pádu Sovětského svazu nelegálně obsadili tatarští navrátilci, uvedl list Moscow Times

I když vicepremiér zopakoval, že zástupci Tatarů budou mít své zastoupení v krymské vládě, vyvolává zatím zdánlivě dobrovolné přesidlování Tatarů mrazivé vzpomínky na stalinské deportace, během nichž zahynula téměř polovina všech tatarských vysídlenců. Pokud svou žádost krymská vláda formalizuje, dotkne se podle Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) prakticky všech krymských Tatarů. 

Po jejich návratu v 90. letech jim totiž vláda upřela právo na půdu, a tak byli nuceni stavět improvizované příbytky na pozemcích, které jim nepatří. Tataři tak podle právníka Nadira Bakira z Nadace na podporu původních obyvatel Krymu zůstali v právním vakuu. "Soudím, že přišli s vysidlováním krymských Tatarů jako s formou legálního pogromu, kterým začínají etnické čistky," řekl RFE/RL Bakir.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

V Chile se konají prezidentské a parlamentní volby, favoritem je Piňera

Bývalý chilský prezident a současný kandidát na stejný post Sebastián Piňera se...

V Chile se v neděli konají prezidentské a parlamentní volby. Favoritem na příští hlavu státu je podle průzkumů bývalý...

V Berlíně se rozhoduje o vládě. Největší spory jsou kvůli klimatu a migraci

Kancléřka Angela Merkelová po jednání v Berlíně o nové německé vládní koalici....

V Berlíně se v neděli na mnohahodinovém jednání konzervativní unie CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených...

Argentině zmizela ponorka se 44 lidmi. Armáda zachytila satelitní volání

Argentinská ponorka, která před několika dny zmizela. Na palubě se nachází 44...

Argentinská armáda ve středu ztratila kontakt s ponorkou, na jejíž palubě se nachází 44 lidí. V sobotu však zachytila...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.