Poslanec hnutí Úsvit Milan Šarapatka

Poslanec hnutí Úsvit Milan Šarapatka | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Poslanec Šarapatka jede na Krym. Na čí pozvání, to ani sám neví

  • 314
Krym se chystá na referendum o připojení k Rusku. Legitimitu hlasování, které téměř celý svět odmítá, mohou dodat zahraniční pozorovatelé. Jedním z nich bude i český poslanec Milan Šarapatka z Okamurova hnutí Úsvit. Ani on však netuší, kdo ho vlastně na poloostrov pozval.

Rusko a krymská loutková vláda se snaží dodat legitimitu víkendovému referendu, které se koná v okupačních podmínkách. Na Krymu byl přerušen přístup k ukrajinským médiím a proukrajinští aktivisté jsou fyzicky napadáni Ruskem vyslanými a sponzorovanými ozbrojenci.

Referendum

Podle šéfa krymské volební komise Michaila Malyševa bude referendum na místě sledovat pět desítek zahraničních pozorovatelů. Mimo jiné z USA, Izraele, Francie, Německa, Itálie, Španělska či Řecka.

Očekává se, že jihoukrajinský autonomní poloostrov, který je nyní pod faktickou kontrolou ruských vojenských jednotek, se vysloví pro připojení k Rusku. USA či EU upozornily, že referendum kvůli jeho nezákonnosti neuznají. Opakovaně také vyzvaly Moskvu, aby jeho uspořádání zabránila.

zdroj: ČTK

Za těchto podmínek odmítla vyslat na Krym pozorovatele i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mimo jiné i proto, že mise vojenských pozorovatelů, s jejímž vysláním souhlasilo i Rusko, nebyla v minulých dnech na poloostrov vpuštěna. Podle zprávy OBSE jí vtom zabránila přímo ruská okupační vojska.

Podle diplomatických zdrojů se ruští zprostředkovatelé snaží v Evropě ulovit mezi poslanci takzvané "pozorovatele", kteří by volbám dodali legitimitu. A oslovují také české zákonodárce.

Čeští politici přitom už v minulosti předvedli značnou míru ohebnosti. Například loni v říjnu bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda podpořil legitimitu voleb v polodiktátorském Ázerbájdžánu.

V jeho stopách nyní kráčí poslanec Milan Šarapatka. V tiskové zprávě hnutí Úsvit se tvrdí, že na Krym jede "na základě pozvání bruselské NGO - Evropská organizace pro svobodný monitoring“. Problémem je, že ona bruselská neziskovka není dohledatelná.

Po zveřejnění článku Úsvit vydal k Šarapatkově cestě ještě jednu tiskovou zprávu. "Na Krym jede Milan Šarapatka proto, aby spolu s ostatními pozorovateli z Evropy sledoval formální průběh referenda a především proto, aby se přesvědčil, co si o referendu, respektive o otázkách, na které má odpovědět a o situaci na Ukrajině a na Krymu, myslí ti, jichž se to týká, obyčejní Rusové a Ukrajinci, kteří tam žijí," uvedlo hnutí Úsvit. Kdo za cestou Šarapatky na Krym stojí, opět neuvedlo.

"Užiteční idioti"

Sám Šarapatka organizaci nezná. Když ho redakce iDNES.cz požádala o kontakt, aby bylo možné ověřit, že nejde o nějakou kamuflovanou organizaci placenou Ruskem, uvedl: "Neposkytnu, protože ho nemám." A dodal, že internetové stránky této organizace nikdy neviděl. Na otázku, zda mu to není divné, pak odpověděl: "Není. Já mám možnost se tam podívat, mám možnost se podívat, jak reagují ti lidi a to je pro mě důležité."

Reálně přitom hrozí, že ruským okupantům tím pomůže. "Zajištění účasti lidí jako jsou poslanci členských zemí EU, která přitom referendum jednoznačně odmítla, je pro Rusko a krymské orgány velmi důležité. Ti lidé tam jedou sehrát roli "užitečných idiotů" a dodávají zdání legality a regulérnosti něčemu, co legální a regulérní v podmínkách dnešního Krymu není a z definice ani být nemůže,“ uvedl pro iDNES.cz diplomatický zdroj, který si nepřál být jmenován.

Výběr Šarapatky není náhodný. Hnutí Úsvit vedle komunistů zaujímá ke krizi na Ukrajině stanoviska v mnoha ohledech blízká Moskvě. Okamurova strana označuje převzetí moci v Kyjevě za násilné, tamní moc za nelegitimní (podobně jako Kreml) a v podstatě ho dává na stejnou roveň jako ruskou intervenci na Krym, byť i tu hnutí odsuzuje.

Z Krymu začátkem března s nepořízenou odjeli pozorovatelé OSN:

5. března 2014


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue