Za krvavou neděli se označuje masakr, při kterém vojáci 1. praporu britského výsadkového pluku zabili 30. ledna 1972 v převážně katolickém městě Londonderry v Severním Irsku třináct neozbrojených účastníků nepovoleného protestního průvodu. Dalších 14 lidí utrpělo při akci zranění, jeden z nich jim po několika měsících podlehl. Podle svědků bylo pět civilistů střeleno do zad.
Krvavá neděle byla jedním z vrcholů období nepokojů, které vyvolaly spory mezi převážně katolickými republikány a převážně protestantskými unionisty. První skupina usilovala o připojení Severního Irska k Irské republice, druhá o jeho setrvání ve svazku s Anglií, Walesem a Skotskem.
Incident spustil jeden z nejtragičtějších roků ve vztazích mezi katolíky a protestanty. Navíc posílil pozici Irské republikánské armády (IRA). Během roku 1972 zahynulo při nepokojích v Severním Irsku celkem 467 osob.
Britská oficiální místa o incidentu dlouho lhala, když zásah hájila jako odezvu na střelbu po vojácích. Střelbu do nevinných neozbrojených demonstrantů přiznala britská vláda teprve v červnu 2010.
Vznikaly slavné písně i filmy
Krvavá neděle je jednou z nejvýznamnějších událostí v severoirském konfliktu a byla mu věnována značná pozornost veřejnosti. Slavná rocková skupina U2 o incidentu v roce 1983 složila píseň „Sunday Bloody Sunday“, stejnojmennou skladbu zařadil na své sólové album z roku 1972 i lídr skupiny Beatles John Lennon, jenž byl irského původu. O udáostech byly natočeny i dva filmy.
Britské úřady, které se vyšetřováním událostí zabývaly několik let, původně uvažovaly o obvinění 17 členů výsadkového pluku. Dnes oznámily, že mají dostatek důkazů k obvinění jen v případě „vojáka F.“. Čelit bude obvinění z vraždy Jamese Wraye a Williama McKinneyho a pokusu o vraždu čtyř dalších.
Pozůstalí po obětech krvavé neděle už vyjádřili zklamání nad tím, že stíhání nebudou čelit všichni vojáci zodpovědní za smrt jejich blízkých.
Britský ministr obrany Gavin Williamson v reakci na dnešní oznámení uvedl, že bývalému vojákovi jeho úřad poskytne veškerou právní i finanční podporu. „Jsme dlužni těm vojákům, kteří sloužili odvážně a znamenitě, aby přinesli Severnímu Irsku mír,“ uvedl ministr. Vláda se podle něj pustí do reformy, která by měla zajistit, aby sloužící a bývalí vojáci nemuseli žít „v trvalém strachu ze stíhání“.
