Tentokrát to však není kvůli škodlivinám v ovzduší tak, jako v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, ale kvůli chemikáliím usazeným za desetiletí v půdě.
Peníze by se také měli pokusit sehnat vrcholní i krajští politici z jiných zdrojů.
Smrk pichlavý a bříza bělokorá, kterou sem nechali odborníci před lety vysázet pro jejich odolnost, nevydržely ani polovinu své životnosti kvůli kyselosti zeminy způsobené usazenými tunami oxidů síry.
V současné době tu porost vymírá na zhruba 39 tisících hektarech, což je přes polovinu rozlohy hor. Pokud nebudou lesy obnoveny, mohou hory za čas vypadat jako kopce na Balkáně - holé a jen s trávou a plevelem.
To by mohlo mít dopad na život na většině území severních Čech - ihned by se zvýšila prašnost, hory by mohly přestat plnit funkci největší zásobárny pitné vody pro severozápad Čech a nebylo by možné se tu rekreovat.
Je jisté, že hory by také "vymřely", neposkytovaly by zvířatům dostatek úkrytu. Vůbec nejhorší je situace ve východní části Krušných hor, v okolí Teplicka.
Do Krušných hor nepatří, nic jiného však nerostlo
Smrk pichlavý a bříza bělokorá do Krušných hor nepatří. Ovšem ten, kdo by chtěl kritizovat jejich výsadbu a argumentovat tím, že i proto nevydržely, by byl na omylu.
Chcete vědět více?
Více o hrozící katastrofě se dočtete v sobotní severočeské regionální příloze MF DNES.
Z tuzemských stromů nerostlo v Krušných horách kvůli drtícímu znečištění z elektráren, dolů a průmyslových podniků, jaké oblast zažívala od roku 1948, nic. Po pokusech se uchytily právě jen bříza a zmíněný smrk pichlavý.
"Velká emisní kalamita v druhé polovině dvacátého století měla na svědomí čtyřicet tisíc hektarů lesů," říká Jan Ferkl, ředitel Krajského inspektorátu Lesy ČR Teplice.
Poškozeny byly lesní porosty zhruba od nadmořské výšky 500 metrů, zcela zničené pak byly lesy od 700 metrů do 900 metrů nad mořem. Pro ilustraci pekla, jaké panovalo v Krušných horách, lze uvést, že v roce 1947 na 64 tisíc hektarů (rozloha hor) spadlo 360 tisíc tun oxidů síry, v roce 1977 už 1,035 milionu tun a vše kulminovalo počátkem 80. let.
Celkem v období 1947 až 2000 přesáhl spad 26,5 milionu tun. Vše zůstalo v půdě.
"Smrky pichlavé a břízy Krušné hory zachránily, jejich úloha ale teď končí," říká ministr zemědělství Petr Gandalovič. Před holými pláněmi varoval na konferenci Rozvoj Ústeckého regionu, životní prostředí a zdravotní stav obyvatel.
Dřevo se na nábytek nehodí
Břízy a smrky pichlavé byly v horách vysázeny po desítkách milionů. Nyní se mnohde jeví jako zdravé a laik nemusí postupné odumírání postřehnout, ovšem dřeviny jsou od kořenů výš ve větším či menším stupni rozpadu.
"Dřevo z Krušných hor nelze až na výjimky použít na nic jiného než na štěpku, nepřichází v úvahu, že by se z něj vyráběl třeba nábytek," dokresluje stav Luděk Forman, krajský zastupitel, který se obnovou lesů zabývá.
Jak moc jsou lesy citlivé, ilustruje i na následujícím příkladu: "Už se zdálo, že je vyhráno, kdyby v roce 1996 nepřišla taková zima, byly by snad hory zachráněny. Byla ohromná inverze a velké teplotní rozdíly, porost to zničilo, byla to poslední rána," vysvětluje.
Pokud se ke kyselosti půdy přidá dramaticky přemnožená zvěř, jejíž stavy myslivci nezvládli, je katastrofě blízko. "Hrozí opravdu katastrofa srovnatelná s tou v 70. letech," říká Gandalovič.
Na nové stromy nejsou peníze
Podle plánu by měly být Krušné hory osázeny novými dřevinami, má jít o smrk ztepilý a listnáče – buky a duby. Podle mluvčí Lesů ČR Šárky Kubelkové se počítá i s jeřábem, břízou pýřitou, javorem klenem a různými druhy olší. Plán vyčísluje i to, že v jednotlivých oblastech bude poměr jedna třetina listnatých stromů a dvě třetiny jehličnanů.
Hlavním problémem jsou ovšem peníze, podle hrubých propočtů vyjde osázení 1000 hektarů lesa na 300 milionů korun. Při třiceti tisících hektarů se lesáci dostávají na částku 9 – 10 miliard korun. Podle Gandaloviče nebude možné tento problém řešit bez pomoci fondů Evropské unie.
"Jde o dlouhodobý projekt, s nímž ale musíme začít co nejdříve," míní. Tisíc hektarů krušnohorští lesníci stihnou osázet za rok. "Uděláme vše proto, aby finančních prostředků na záchranu bylo dost," dodává ministr.
