Když se návštěvník rozhlédne po stránkách na internetu, většinou se dozví, že Věž smrti u Jáchymova je nepřístupná a zavřená. Dokonce si to myslel i zastupitel Karlovarského kraje Vojtěch Franta, který ji jel minulý týden propagovat na zasedání světové organizace do Baku.
Kdepak. Není zavřená. Je otevřená po předchozím objednání a od minulého týdne je zapsaná na seznam UNESCO. Jenže to moc lidí neví a moc lidí tam nezabloudí. A jasně, chodí se tam přes staveniště průmyslové zóny.
Je to také zajímavost první kategorie a národní kulturní památka. Masivní cihlová stavba sloužila jako třídírna uranové rudy. Ruda propadávala dolů a třídili ji nahnaní vězni bez jakékoli ochrany před radioaktivitou.
„Na návštěvnický provoz je věž připravená, je tam výstavka o historii, medailonky lidí, co tam byli zavření. Jen lidem doporučuji, aby raději přijeli autem, protože firma, co vedle staví, to vidí raději,“ vysvětluje průvodce na věži Lubomír Modrovič, sám bývalý vězeň svědomí.
Příběh věže dobře vystihuje stav technických památek v Krušnohoří. Jsou poněkud zapomenuté. Ovšem teď mají obrovskou šanci, protože je díky UNESCO bere vážně celý svět.
Podzemní památky pro nadšence
Pár kilometrů od věže je Jáchymov, kde se v mincovně razil tolar. Po něm se jmenuje americký dolar, který bude mít jistě v kapse spousta turistů, kteří se sem teď dostanou. Pro ně bude Jáchymov na listu hned vedle Českého Krumlova. Krušnohorské památky nejsou žádnou masovou záležitostí, ale cílí na poučené turisty, které podzemí zajímá.
Hornické lokality Krušnohoří zahrnují kromě Rudé věže smrti třeba i čtyři štoly, kam se dá jít s průvodcem do podzemí. Je to například důl Johannes na Božím Daru nebo důl Mauritius v Abertamech.
Dnes budou mít okolní starostové první koordinační schůzku, co udělat pro rozvoj turistiky. „Řeknu bez obalu, že moc připraveni nejsou. Budu teď starosty tlačit, aby udělali jednotnou dopravní studii, aby zjistili, jak jsou na tom třeba s parkovišti,“ řekl včera Vojtěch Franta, zastupitel Karlovarského kraje, zodpovědný za UNESCO. Ten se zároveň chce spojit s lidmi, kteří propagují hornické památky na saské straně Krušných hor.
Nominaci do UNESCO podávali totiž Němci, kteří na své straně mají hornických památek 17, Češi pět. Takže je vidět, že Česko je tak trochu přívažkem tohoto úspěšného příběhu.
Je to zrůdnost, říká starosta. Boží Dar odmítl i nižší stezku v oblacích |
Doly a Ježíšek
V Česku je nejlépe asi připraveno město Boží Dar, protože má štěstí, že se tam jezdí i na lyže na Klínovec a na Ježíškovu naučnou stezku.
Ale i tam baťůžkář s průvodcem Lonely Planet Czech Republic v ruce zjistí, že mu tam z Karlových Varů jede jeden autobus dopoledne, další až odpoledne, spojení nic moc.
Boží Dar je výchozí místo pro výpravu do dolu Johannes. Nic pro Japonce v košilích se selfie tyčemi. Adrenalinová výprava pojme skupinu maximálně dvanácti návštěvníků a trvá ve své prodloužené verzi až čtyři hodiny. Stojí ostatně skoro pětistovku na osobu. I to je další důkaz, že Česko získalo tentokrát trochu jinou památku UNESCO, než na jaké je zvyklé.
Johannes je atrakce pro poučené, pro fajnšmekry, dobrodruhy a geology. „Dole je sedm stupňů Celsia a měli jsme i výpravy, které vylezly úplně hnědé od bahna,“ popisuje starosta Božího Daru a senátor se stylovým jménem pro tuto příležitost – Jan Horník.
České památky UNESCO
|
I kdyby dorazily autobusy turistů, tak kapacitu prohlídek moc rozšířit nejde. V kraji chráněném UNESCO je kromě šachet i několik romantických středověkých hornických městeček v čele s Jáchymovem a Krupkou. Jsou postavené do prudkého svahu, často dle jednotného plánu, bohužel současné jáchymovské historické jádro je dost zanedbané a propadá se kvůli poddolování. Naštěstí sousední důl Mauritius v Abertamech je návštěvnicky o něco vlídnější. Prohlídka trvá kratší dobu.
UNESCO – reklama zadarmo
Agentura CzechTourism propaguje Krušnohoří v letáku UNESCO, kde je několik stran vyhrazených i čekajícím kandidátům. Je jich tam úctyhodných sedmnáct – třeba Ještěd nebo Luhačovice. Natočila o Krušnohoří i video ze seriálu Česko, země příběhů, které začíná u kaple na Mědníku. Ta jako by se stala logem hornického Krušnohoří.
„Každá památka UNESCO přivede další turisty. Je to nejlepší reklama pro Českou republiku. Obě lokality (Krušnohoří i Kladruby) jsou ale náročné, není to Český Krumlov. Umožňuje to Česku nabídnout i něco jiného,“ míní Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří.
Na druhou stranu, ze zápisu plynou i omezení. Dobře to ví starosta Třebíče, která byla až do letoška nejnovější zapsanou památkou (v roce 2003). „Jakékoliv zásahy v území, které je památkou UNESCO, jsou pod přísnými regulativy a je potřeba si to ohlídat. Myslím si ale, že pozitiva jednoznačně převažují,“ říká Pavel Pacal, starosta Třebíče.
Krupka se chystá na příval turistůMěsto Krupka na Teplicku chce vybudovat centrální parkoviště, mobilní aplikaci pro turisty nebo systém dopravy, který by turisté mohli využít. Centrální parkoviště by mohla být na třech místech. Odtud by vozil turisty k jednotlivým památkám například vláček. Rozvoj ubytovacích a stravovacích kapacit nechává město na soukromnících. Zatím je v Krupce jen několik desítek lůžek, 32 jich je na městském hradě. Krupka chystá i aplikaci do mobilů, pomocí které by našli turisté výklad ve všech světových jazycích. Oslavu zápisu na seznam UNESCO město uspořádá na podzim. |
Ostatně s větší atraktivitou Krušnohoří kalkuluje už třeba teď obec Loučná pod Klínovcem vedle Božího Daru, která má zpracovaný nový územní plán počítající s výstavbou apartmánových domů a penzionů tak, jako je to například v Krkonoších.
Turisty počítají na desetitisíce
Druhá aktuálně zapsaná památka, kladrubský hřebčín, je na rozdíl od Krušných hor v odlišné situaci. Tam nevodí skupinky po dvanácti jako do dolů. Do Kladrub přijelo v roce 2017 105 tisíc turistů. Vidí jednak nádherný areál, ale také nejstarší české plemeno koně, starokladrubského bělouše.
Zdejší zápis je ovšem podmínečný. Hřebčín musí do prosince 2020 splnit řadu podmínek a UNESCO přidalo i několik doporučení. „Podmínky pro nás nejsou nic překvapujícího. Počítáme s tím, že většinu z nich splníme do konce letošního roku,“ slíbil ředitel hřebčína Jiří Machek.
Hodnotitelé UNESCO před časem doporučili kladrubskému hřebčínu, aby zvážil rozsah ochranného pásma na jižní hranici nominované krajiny a chránil Kladrubský náhon. Dále mu doporučili, aby dopracoval strategii cestovního ruchu.
Císařský hřebčín v Kladrubech byl založen v roce 1579 a od té doby se věnuje chovu koní.
Karlovarským ale doly nestačí. Vojtěch Franta, zastupitel odpovědný za UNESCO, už po hornictví přemýšlí o další nominaci. Příští rok ji bude podávat trojúhelník západočeských lázní – Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně. Tam si to Japonci se selfie tyčemi určitě vynahradí.
