Podle starosty řidiči křižovatkou rychle jezdí a místo nepatří k nejbezpečnějším. Má špatné sklonové poměry, ústí do ní šest ramen a stalo se tu již několik dopravních nehod.
Zatím jsou však snahy náměšťských marné. Ředitelství, jež má státní silnice prvních tříd ve správě, tvrdí, že na stavbu objezdu nejsou peníze. Ty stát plánuje uvolnit jen na naplánovanou celkovou rekonstrukci silnice.
Při nedávném jednání města s brněnským ředitelstvím silnic a dálnic předali radní návrhy, které však byly zamítnuty. "Jednali jsme o rekonstrukci celé silnicesilnice a k tomu jsme přidali i materiál týkající se objezdu. Ovšem v písemné odpovědi nám naznačili, že jestli je hodláme obtěžovat takovými výmysly, nemusíme se dočkat ani té rekonstrukce. Ředitelství se prý nehodlá zabývat problémem, který si řeší město," rozhořčil se Měrka.
Převážná část silniční sítě v kraji byla převedena pod správu kraje, silnice prvních tříd však zůstanou i nadále v majetku a správě státu. "Program, na který jdou peníze z Evropské investiční banky, zahrnuje jen rekonstrukci povrchu, jiné stavební práce ne. Objezd by to jen zdržel, navíc by se musel realizovat jako samostatná investiční akce. Oprava povrchu je totiž už celá vyprojektovaná," vysvětlil Jiří Rupp, ředitel Ředitelství silnic a dálnic.
Příprava podobné investiční akce by podle něj zabrala minimálně rok a půl. "Ten požadavek vzešel až při projednávání opravy povrchu silnice. Nelze ho zahrnout do investičního plánu teď," dodal.
Na odmítavé stanovisko reagovala radnice novými připomínkami. "Sice nám sdělili, že peníze jsou jen na rekonstrukci povrchu, my ale trváme na tom, aby byl objezd posouzen a zahrnut do opravy silnice první třídy," podotkl starosta.
Objezd již figuruje jako součást územního plánu města, zatím se však neví, kolik by stál. "Určitě to spolkne kolem tří čtyř milionů korun, záleží na tom, bude-li nutné dělat překládky inženýrských sítí, vykupovat pozemky, budovat chodníky a tak dále," odhadl ředitel Rupp. "Zatím nevíme, kdy budou peníze na opravu povrchu právě v tom úseku. Nevěřím tomu, že je získáme příští rok. Třeba se to do té doby stihne připravit," řekl Rupp.
Pomoci s financováním zřejmě nemůže ani kraj. "Můžeme ten záměr pouze podpořit, je to však věc rozpočtu Ředitelství silnic a dálnic," potvrdil zástupce hejtmana pro oblast dopravy Petr Pospíchal.
Zastánce akutní potřeby objezdu nenašli náměštštští ani na třebíčském dopravním inspektorátu. "Nehodovost není v tomto místě nijak vysoká a objezdy se navíc dělají kvůli tomu, aby se auta při velkém provozu plynule napojovala, ovšem tam taková potřeba podle mého není. Objezd by možná zbrzdil auta od Třebíče, která by tak opravdu jela padesátikilometrovou rychlostí, takže jedině v tomto by byl dobrý," míní vedoucího dopravního inspektorátu Petr Dobeš.
Marie Tesařová, ředitelka nově vznikajícího krajského ředitelství silnic a dálnic v Jihlavě, jež by mělo naplno začít fungovat v půli příštího roku, se domnívá, že nestačí pouze hlas města. "Jde o to, budou-li splněny technické podmínky, které jsou pro budování kruhového objezdu směrodatné," uvedla Tesařová.
Podle ní o podobné stavbě rozhoduje několik faktorů, například intenzita dopravy, uspořádání na směrovém oblouku či počet vozidel vjíždějících do křižovatky. "Pro objezdy se vybírají taková místa, která jsou akutní," dodala šéfka krajského ředitelství.
 |
