Novinář Janek Kroupa

Novinář Janek Kroupa | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Kroupovy reportáže o Agrofertu nebyly objektivní, tvrdí analýza

  • 377
Reportáže Janka Kroupy ohledně pozemků, na kterých hospodaří koncern Agrofert, byly nevyvážené a neobjektivní. Uvádí to analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kterou si nechal zpracovat Český rozhlas.

Ve středu to na jednání Rady ČRo řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Rada následně jednomyslně odhlasovala, aby se rozhlas snažil do budoucna o objektivitu, což se v „tomto případě zcela nestalo“.

Český rozhlas v reportáži  Janka Kroupy informoval loni na konci listopadu o tom, že koncern Agrofert, který do loňského února vlastnil současný předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO), hospodaří na 1 700 hektarech polností s neujasněnou majetkovou strukturou. Na většinu pozemků podle reportáže navíc pobírá dotace.

Následně o příspěvku diskutovala Rada ČRo, kde si na neobjektivní reportáž stěžoval místopředseda rady Tomáš Kňourek. Podle zápisu z rady uvedl, že Kroupova reportáž měla být zpracována lépe a její znění a načasování zavánělo účelovostí. V té době Babiš přebíral vládu od odcházejícího kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD). V den vydání reportáží byl Babiš na Pražském hradě za prezidentem Milošem Zemanem, kde mu předal seznam navrhovaných ministrů. Kroupy se poté zastala desítka šéfredaktorů  zpravodajských webů i novin.

Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral

Zavoral médiím tehdy přislíbil, že do konce ledna nechá vypracovat analýzu Kroupových příspěvků. Nechal vypracovat tři - od společnosti Newton, od Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) a od publicisty Karla Hvížďaly. Všechny chce v krátké době nechat zveřejnit buď na webu rozhlasové rady, nebo rozhlasu. Hvížďalova analýza podle něj nenaplňovala požadavky na kvantitativní výstup, další pak nerámovala mediální obsah, vycházel tak především z analýzy IKSŽ a svých konzultací s právníky.

Za problematické části kromě výběru řečníků v Kroupových reportážích označil Zavoral i použitou propagandistickou předpojatost, například že se hospodaření Agrofertu hodnotilo, jako by šlo o trestný čin. „Přešlapy“ byly podle ředitele i v Kroupově výstupu v pořadu 20 minut Radiožurnálu, kde o případu hovořil. „Práce nebyla kvalitní - podotýkám, že právě způsob zpracování ve mně vzbuzoval pochybnosti, nikdy jsem nezpochybňoval téma,“ uvedl Zavoral.

Kroupa: Zavoral si vybral ze tří analýz tu, která se mu hodila

Kroupa v reakci sdělil, že si Zavoral nechal zpracovat tři analýzy a vybral si z nich jednu, která se mu hodila. Ta podle něj ještě nehodnotila celý reportážní obsah. Do budoucna zváží své působení v této instituci. „Je to úplně absurdní, protože pan generální ředitel si objednal tři analýzy. Ty, které se mu nehodily, tak zjevně úplně ignoroval,“ řekl Kroupa.

„Dozvěděl jsem se z médií, že na tomto tématu se pracovalo půl roku - tak by mne zajímalo, jak po půl roce vznikne takovýhle paskvil, to nechápu,“ řekl ve středu místopředseda rady Kňourek.

Naopak Kroupy se zastal ředitel rozhlasového zpravodajství Jan Pokorný, podle kterého rozhodně o žádný „paskvil“ nešlo. „Myslel jsem, že bych vysvětlil některým radním, kteří mají pochybnost o naší práci, že to není tak, že přijde redaktor, má na flešce reportáže a ty dá do vysílacího zařízení. To prochází editoriální schvalovací politikou, to prochází ušima a mozky minimálně pěti zkušených novinářů,“ řekl Pokorný po jednání rady. Při projednávání bodu na radě nebyl osloven.

Na reportáž si stěžoval také Agrofert. Jeho mluvčí Karel Hanzelka po jednání rady řekl, že firma chtěla po rozhlasu omluvu. Kvituje analýzu IKSŽ i stanovisko generálního ředitele, uvidí, jak se situace dále bude vyvíjet.

Pracovníci rozhlasu by nyní měli absolvovat školení, kde se Kroupovy reportáže budou ukazovat jako modelový případ, jak by objektivní zpravodajství nemělo vypadat a jak se vyvarovat chyb, řekl radním Zavoral s tím, že to navrhne Pokornému.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video