"Je možné, že jsme zásadně podcenili rychlost změn našeho klimatu," cituje Le Monde režiséra dokumentu Ve stínu nebe Duncana Coppa.
Oteplování planety prý do jisté míry totiž léta zakrýval jiný, stejně znepokojivý jev, působící však zcela opačně: zatemňování oblohy.
Zatemňování způsobují maličké částice sazí a popele, které se do atmosféry dostávají lidskou činností a odrážejí sluneční paprsky. Na jedné straně skleníkové plyny zvyšují teplotu, na druhé straně tyto částečky omezují intenzitu slunečního záření a teplotu snižují.
Jinak řečeno, celkový vzrůst teploty by byl mnohem vyšší bez tohoto příkrovu znečištění, který vytvářejí automobily, továrny a letadla a který na širokých plochách planety účinek slunečního záření redukuje.
Dokument cituje amerického klimatologa, který si po útocích z 11. září všiml: "Obloha je modrá a čistá. Až nenormálně čistá." Tři dny po útocích totiž nevzlétla americká linková letadla. Během těchto tří dní v celých Spojených státech současně vzrostla teplota v průměru o jeden stupeň Celsia.
Podle Le Mondu může zchlazující efekt zatemňování omezit snahy o boj proti znečištění, zejména v Evropě. "Mysleli jsme si, že žijeme ve světě, který se otepluje, ale není to pravda. Žijeme ve světě, který se otepluje a zároveň zatemňuje," tvrdí německá klimatoložka Beate Liepertová.
Výraz "zatemňování planety" vymyslel britský biolog žijící v Izraeli Gerald Stanhill. Měřil sluneční záření v Izraeli v 60. letech minulého století, pak znovu v 90. letech. K jeho velkému překvapení intenzita slunečního záření poklesla o 22 procent.
Jeho výzkumu se však nedostalo téměř žádného ohlasu. Odpůrci tvrdili, že úměrně tomu by musela klesat i teplota, což tak rozhodně není.
I jinde ve světě dospěli další vědci k podobným závěrům. Od 50. do 90. let minulého století se intenzita slunečního záření ve Spojených státech snížila o deset procent, v Rusku téměř o 30 procent. Lidstvo se tak ocitá mezi Skyllou a Charybdou, mezi oteplováním a zatemňováním, konstatuje Le Monde.
