"Valorizace životního minima dopadne tak na pět procent domácností, ty tedy dostanou vyšší sociální dávky. Desetina nejbohatších rodin také problémy mít nebude. Takže to bude zase střední stav, který i dosud nesl největší zátěž transformace," říká sociolog Jiří Večerník. Ten navíc upozorňuje, že pokaždé, když stouply daně na pohonné hmoty, zvýšily se i ceny spotřebního zboží: "To je zákonité, obchodníci vydají víc za benzin, takže zvednou ceny." Průměrná hrubá mzda v zemi se sice zvýší přibližně o jedenáct procent, inflace však tento zisk srazí na pouhá tři procenta. S čistým platem to bude ještě horší. Z toho dál ubere právě vyšší pojistné a daně - v příštím roce se totiž nezmění ani odečitatelné položky. "To znamená, že někteří lidé, kterým se zvýší příjem, se přehoupnou do dalšího daňového pásma, a tím pádem jim vzrostou daně," vysvětlil Milan Žákovčík z ministerstva práce a sociálních věcí. Hrozí ovšem i další nebezpečí. Zvýšené sociální pojistné donutí řadu zaměstnavatelů zeštíhlit personální stavy a firmy, které jsou již nyní v napjaté finanční situaci, dokonce zkrachují. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí stoupne nezaměstnanost na 8,5 procenta, a k dnešním třem stům třiceti tisícům tak přibude dalších sto tisíc lidí bez práce. To vše se může vládě vrátit. "Budou se znovu rozdávat karty mezi liberály a vyznavači státního paternalismu. Záleží na tom, jak která strana bude sociální a ekonomická opatření prezentovat," soudí Jiří Večerník. Sociální demokracie chce stůj co stůj hned na počátku své vlády dostát volebním slibům, a tak se mnoho lidí zřejmě dočká nepříjemného překvapení - budou muset odvádět více peněz do státní kasy. Především by se mělo zvýšit sociální pojištění, a to znamená, že z čistého platu ubudou každému zaměstnanci v průměru dvě stokoruny. Více pochopitelně odvedou hlavně lépe situovaní lidé, protože u nich je platba na sociální pojištění ze mzdy citelnější. Například muž, který vydělává pětatřicet tisíc hrubého a živí dvě děti a manželku, nyní z tohoto měsíčního platu odvedl 2800 korun. Pokud se pojistné zvýší, odvede měsíčně přes tři tisíce. Zvýšení odvodů na sociální pojištění však může mít další nepříjemný efekt. "Z každého milionu vyplacených mezd bude muset podnik po zvýšení sociální platby odvést navíc osmnáct tisíc korun, což mnohde představuje měsíční plat jednoho pracovníka. Takže se může klidně stát, že se bude propouštět," uvedl včera v ČT 1 generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Břetislav Ošťádal. Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla s ním však nesouhlasil podle něho bude zvýšení pojistného malou změnou, která rozhodně nepovede k růstu nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby se nynější odvod na sociální pojištění zvýšil o 2,4 procenta, přičemž zaměstnavatelům by dávka stoupla o 1,8 procenta a zaměstnancům o 0,6 procenta. Více by měli zaplatit i samostatní podnikatelé, i když až od 1. ledna roku 2000. Těm by stoupl vyměřovací základ, takže by na sociální pojištění platili asi třikrát více než nyní. Průměrná hrubá mzda v zemi se sice zvýší o necelých jedenáct procent a při předpokládané inflaci 7,8 procenta budou mít lidé fakticky na svých výplatních páskách pouhá tři procenta navrch. U státních zaměstnanců to přitom bude pět až šest procent a u pracujících ve firmách dvě procenta. Domů si však lidé odnesou i tak méně peněz. Nejenže se zřejmě zvýší sociální pojistné, ale projeví se i efekt takzvané studené daňové progrese. Vláda totiž počítá s tím, že se napřesrok nezvýší odčitatelné položky. A to znamená, že mnozí zaměstnanci, kterým se zvýší plat, odvedou státu více automaticky se totiž přehoupnou do vyššího daňového pásma. "Daňové břemeno průměrné domácnosti zaměstnanců v příštím roce přesáhne letošních 21,7 procenta," potvrzuje Milan Žákovčík z ministerstva práce a sociálních věcí. Podle něho nepomůže ani to, že vláda počítá s rychlejší valorizací životního minima. "Valorizovat se bude při nárůstu cen o pět procent, takže životní minimum, od něhož jsou odvozeny prakticky všechny sociální dávky, vzroste už k prvnímu dubnu. Bohužel, zatím nevíme o kolik," řekl Žákovčík. I přesto experti soudí, že na vyšší sociální dávky se může těšit tak pět procent občanů. Také zvyšování spotřebních daní více odnesou movitější obyvatelé země, protože ti obvykle také více cestují vlastním autem. Například člověk, který ročně najezdí s felicií patnáct tisíc kilometrů, by měl počítat s tím, že pokud parlament schválí plánované zvýšení spotřební daně, vydá za benzin navíc asi 1200 korun. Podle vládního návrhu má daň za litr benzinu vzrůst o 1,39 koruny a u motorové nafty o korunu a čtyři haléře. Vyšší spotřební daň prodraží i cigarety - stoupne v průměru o 97 haléřů na krabičku. Z návrhu státního rozpočtu na příští rok se dá také vyčíst, že sociální demokracie nehodlá úplně zmrazit uvolňování dosud regulovaných cen. Podle vládních úředníků se nájemné v příštím roce zvýší nanejvýš o deset procent, elektřina a plyn zhruba o patnáct procent. To znamená, že bydlení od poloviny roku podraží asi o dvě stě až tři sta korun.
JANA HAVLIGEROVÁ, MARCELA ŠPERKEROVÁ
