"Přibývá případů, kdy muži žádají o snížení alimentů, či dokonce o jejich odpuštění," potvrdila Martina Fialová z odboru sociální péče teplického magistrátu.
Dosvědčují to i úředníci v jiných krajích. "Když přijde muž o práci, nezbývá nám nic jiného než matce vysvětlit, že soud jeho návrhu o snížení nebo zrušení výživného vyhoví," doplnila Ivana Šťastná z radnice v Ústí nad Labem.
Matce pak nezbývá než požádat o zvýšení sociálních dávek, tedy pokud na ně má nárok. Nemá však žádnou páku na otce, aby ho přiměla k hledání práce. A i když si muž práci znovu najde, nemůže žena automaticky očekávat, že se alimenty zase zvýší. Nemusí se totiž vůbec dozvědět, že muž zase vydělává, pokud jí to sám neřekne.
Alimenty v Česku, respektive jejich výše, však trápí mnohem více rodičů. "Nepokrývají v průměru ani polovinu nákladů na dítě," říká socioložka Radka Dudová.
Rozvedení rodiče, kteří žijí sami s dětmi, tak patří mezi skupiny, jež nejvíce ohrožuje chudoba. V naprosté většině zůstávají samy s dětmi ženy.
"Jsou na tom špatně často i proto, že se staraly o děti a nevěnovaly se vzdělávání či kariéře," říká socioložka Radka Dudová.
Přesnou statistiku výše alimentů nikdo nevede. "V poslední době se alimenty pohybují většinou mezi dvěma a třemi tisíci korun," podotýká Dudová.
Dítě však stojí ještě víc než dvojnásobek této částky. Český statistický úřad to naposledy zkoumal v roce 2003 a vyšlo mu, že například desetileté dítě v neúplné rodině vyjde měsíčně skoro na šest a půl tisíce.
MF DNES tato čísla přepočítala na základě vzestupu cen zboží a energií – dnes za stejně staré dítě vydá osamělý rodič měsíčně v průměru sedm a půl tisíce korun.
Proč tedy nejsou alimenty vyšší? "Je to zvyk," naráží Dudová na to, že soudci nastavili určité částky a ze zvyku se jich drží.
Dovolená beze slevy
Výdaje na děti v neúplných rodinách jsou vyšší než v těch, kde jsou oba rodiče. Odráží se v nich i to, že v bytě sice žije méně lidí, ale nájemné se nezměnilo. Také topení či provoz auta stojí stejně. A nejen to.
"Když chci s dcerou na dovolenou, musím za ni platit jako za dospělou. Slevy se týkají jen dětí, které jedou s oběma rodiči," upozorňuje Kateřina z Kutné Hory, matka devítileté dcery.
"Alimenty jsou o něco vyšší, ale spíš proto, že stouply i příjmy, než že by se změnil náhled na to, co dítě potřebuje a kolik to stojí," říká právnička Markéta Tillerová.
Její kolegyně, která nechtěla být jmenována, doplnila, že zatímco v otázce svěřování do péče soudy vycházejí vstříc matkám, pokud jde o výživné, jsou spíše na straně otců, kteří ho většinou mají platit a snaží se uhrát co nejnižší částku.
"Muži někdy argumentují tím, že žena z něj platí své záliby. Pokud však dostává na dítě jeden nebo dva tisíce, jsou tyhle námitky liché," říká Dudová. Upozorňuje, že rodiče by měli docílit toho, aby dítěti zachovali standard, na nějž bylo zvyklé. "Nebo ho má osamělý rodič odhlásit ze všech kroužků?" ptá se socioložka.
Stát vymáhat dluhy nechce
Na stanovení výše alimentů neexistují žádné vzorce. "Vždycky se vychází ze situace konkrétního dítěte a konkrétního rodiče," vysvětlil ústecký soudce Pavel Suchý.
Někdy však tři tisíce platí rodič, který má plat 25 tisíc měsíčně, stejně jako ten, který bere 10 tisíc. Pro prvního není placení tří tisíc na alimenty takový problém, druhý se může dostat do finančních problémů.
"Pokud muž platí třeba tři tisíce korun na alimenty a sám má deset tisíc hrubého, těžko si najde bydlení či založí novou rodinu," poukázala Dudová na to, že soudy by měly při určování výše alimentů více přihlížet k finanční situaci rodiče.
Některé rodiny se potýkají s problémem, kdy druhý rodič odmítá alimenty platit. Před časem byl proto ve hře návrh, že by za dlužníky platil alimenty stát, který by je pak vymáhal po neplatičích.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se však k němu vracet nehodlá: "Byl by v tom rozpor s principy zvyšování odpovědnosti za sebe a svou rodinu a vedlo by to k rezignování vlastní snahy," uvedl mluvčí ministerstva Jiří Sezemský. V Evropě je to přitom obvyklý postup.
