Rituální tance, které se nám odehrávají před očima, jsou symptomem těžké nemoci české politiky. Ta produkuje přinejmenším od devadesátého šestého blokovanou demokracii. Komunisté mají příliš mnoho podpory na to, aby mohla vzniknout funkční koalice bez nich. A ukazuje se, že pořád málo hlasů na to, aby si s nimi kdokoliv odvážil sednout za jeden stůl.
Nekomunistická garnitura není v kruhu, ale v klinči. Zápas už trvá deset let, vyčerpaní hubení boxeři na sobě visí, syčí si do tváře urážky, nanejvýš se kousnou do ucha. Jako včera Václav Klaus: bude jednat s někým rozumnějším, než je Špidla. Stále se hledají chytrá řešení.
Nejprve opoziční smlouva. Nyní proevropská vláda, v níž se má smísit olej s vodou ve jménu jakési Evropy. Liberálové si nechávají diktovat od socialisty, protože nesnášejí jiného liberála, Klause. Komunisté sledují hru, mluví o tunelářích a zlodějích a nabízejí pomoc chudým. Když do nich neudeří blesk, nemohou prohrát.
Už sedm let nemá země důvěryhodného vůdce. I Špidla vyhlíží jako obchodník s deštěm, který se modlí, aby zapršelo z mráčku zvaného Evropa. Co si odnese normální člověk ze včerejšího dne? Ozbrojené komando ukradlo sto milionů. Ctihodní šéfové spořitelny - banky pro život - z let 1996-1998 byli obviněni z toho, že ukradli bezmála miliardu.
Po třinácti letech stanuli před soudem lidé, kteří evidentně do země pozvali okupanty a spolupracovali s nimi. Doprava v hlavním městě se zmítá v agonii. Vytopení ve vesnicích nevědí, kde začít stavět nové domy. A politici se dohadují o tom, zda vypovědět, nebo nevypovědět jakousi koaliční dohodu, když se předtím jako psi rozhádali o maličkost.
To že je normální slušná demokracie? Komu tohle prosím chcete namluvit? Vládní krize bude zcela jistě vyřešena. Krize politického systému a vztahu politiků k občanům určitě nebude vyřešena. Pan Grebeníček nemusí dělat nic. Vítězství mu spadne do klína, pokud se jeho soupeři nezmění, nebo se nestane zázrak. A to je skoro totéž.
