Evropa naproti tomu nejprve vypadala, že se jí krize nebude týkat, ale najednou problémy evropského finančního trhu vyplouvají na hladinu.
Na rozdíl od USA nemá Evropa koordinovaný plán, jak se s krizí vypořádat; některé státy se rozhodly dát garance na všechny vklady, některé znárodňují finanční instituce. Jediný koordinovaný přístup v Evropě má Evropská centrální banka, která přilévá podobně jako americký Fed bankám zemím eurozóny likviditu.
Státy EU dělají různé kroky a to může vést k odlivu vkladů z jedné země do druhé. Garantovat všechny vklady je krok státu, který nic nestojí a může zabránit hromadnému vybírání vkladů.
Některé země Unie se rozhodly nalít do ekonomiky peníze, což může vést k morálnímu hazardu se státní pomocí při záchraně bank. Nepotrestají akcionáře a manažery, kteří přivedli banku ke krachu.
Nejlepší cestou je zřejmě zachraňovat pouze důležité banky se systémovým vlivem na celý finanční trh a malé banky nechat padnout. Smyslem je přece potrestat akcionáře a ochránit vkladatele. Pokud lidé nebudou věřit krokům, které podnikají USA a země EU, a začnou masově vybírat své vklady, pak garance vkladů nebude stačit, protože státy nebudou mít dostatek finančních prostředků na jejich výplatu.
Nastane-li panika, pak i stát bude bezmocný a hrozila by dlouholetá hospodářská recese. Některé státy proto kapitálově vstupují do bank s cílem zabránit panice, ale tady hrozí právě zmíněný morální hazard, tedy to, že si kdekdo řekne: Budu-li mít problém, vyřeší ho stát.
Vzrůstající moc státu v bankách se pak projeví zprostředkovaně v podnicích, protože banky jsou krví ekonomiky. Ukazuje se, že velká finanční injekce možná zachrání i Island. - o krizi Islandu čtěte zde
Podle dostupných informací by mělo Rusko zapůjčit islandské ekonomice čtyři miliardy eur. Aby se Island vyhnul státnímu bankrotu, převzal kontrolu nad všemi domácími bankami a chce prodat všechny jejich zahraniční dcery. Důvodem islandských potíží je podle mého názoru extrémní zahraniční expanze islandských bank, které hodně investovaly do amerických rizikových cenných papírů.
To je však ojedinělá situace. Ministři financí EU se dohodli na navýšení pojištění bankovních vkladů do výše 50 000 eur (některé země až do výše 100 000 eur). Jinak žádný koordinovaný přístup k řešení finanční krize ze schůzky ministrů nevzešel. - přečtěte si Země EU schválily zvýšení záruk za vklady v bankách
Některé země dále uvažují o tom, že koupí podíly v bankách (např. Anglie), ale tak zachrání nejen vkladatele, ale i akcionáře. To je prostě špatně.
Jaký může být scénář pro ČR? Především je třeba zabránit možné panice a zajistit důvěru střadatelů v tuzemský finanční trh. Panika by totiž položila i zdravou banku. Naše banky jsou dlouhodobě orientovány na domácí trh, nemusely podstupovat riskantní zahraniční investice, a tedy neměly potřebu investovat do rizikových cenných papírů.
Panika by je totiž mohla zbytečně poškodit. Rozumný krok spatřuji v navýšení limitu pojištění vkladů na 50 000 eur, neboť toto opatření nakonec stejně přijmou všechny evropské státy. - čtěte Kalousek chce, aby české banky zvýšily ručení za vklady
Reálný dopad na náš trh do budoucna bude podle mého názoru v tom, že přelitím "krize důvěry" do Evropy budou čeští exportéři vlivem snižující se poptávky méně vyvážet, česká ekonomika výrazně zpomalí a zřejmě se zvýší i nezaměstnanost.
Podívám-li se na pražskou burzu, která je životně závislá na nabídce a poptávce zahraničních investorů, tam bude docházet k výprodejům cenných papírů, protože zahraniční investoři v těchto dnech potřebují likviditu. Prodávají a kurzy padají na historická minima.
Finanční krize ukrajuje i výnosy podílových fondů, zde je stejně jako u investic do akcií jednodušší své cenné papíry neprodávat se ztrátou, ale raději s prodejem počkat. Je třeba poznamenat, že na podílové fondy, pojišťovny a penzijní fondy se záruky garančních fondů vztahovat nebudou.
Nicméně investice u penzijních fondů jsou navzdory nejrůznějším komentářům v bezpečí. Utrpí-li totiž penzijní fond ztrátu, je jeho vlastník – akcionář – povinen navýšit kapitál penzijního fondu, aby účastník dosáhl alespoň nulového zhodnocení. Češi mají většinu úspor v tuzemských bankách; ty považuji do budoucna za dostatečně stabilní, aby ustály nejrůznější spekulace.
