Orlické vraždy
Kauza tzv. orlických vražd byla jedním z nejzávažnějších kriminálních případů polistopadového Česka. Média tak začala tento případ vraždy pěti lidí nazývat kvůli specifickému způsobu, jakým se pachatelé zbavovali těl obětí. Ukryli je do sudů a shodili z mostu do orlické přehrady.
Policejní potápěči vytahují sud s lidským tělem ze dna Orlické přehrady.
Pachatelů bylo celkem pět – čtyři muži a jedna žena. Jejich motivem byl hlavně zisk. Tři oběti byly převážně podnikatelé, se kterými se členové skupiny účastnili nezákonných obchodních transakcí a chtěli se zmocnit jejich majetku. Další dvě oběti byly příbuzní vrahů.
Jako prvního gang zastřelil v roce 1991 podnikatele Aleše Klatovského, pátrání po vrazích začalo až o dva roky později. Objasňování případu bylo ve své době označováno jako technicky nejnáročnější vyšetřování v historii české kriminalistiky. Policisté byli velmi skeptičtí k tomu, zda budou těla zavražděných lidí nalezena.
Orličtí vrazi Karel Kopáč (zleva), Vladimír Kuna a Petr Chodounský před jednáním Vrchního soudu v Praze.
Až v polovině července 1995 zavedla výpověď jednoho z podezřelých kriminalisty na Orlickou přehradu. Potápěči pátrali v hloubce přes 50 metrů. Celá akce byla přísně utajovaná.
Jako prvního nalezli tělo albánského podnikatele Leorenta Lipoveciho, které na dně přehrady leželo více než tři roky. Díky tomu mohli policisté vrahy zatknout a později dohledali těla dalších obětí –pozůstatky těl podnikatele Klatovského zabalené v pletivu a Vlastimila Hodry v sudu.
Rozsudky v kauze padly v roce 1997. Hlavní aktéři gangu byli tři: Karel Kopáč, Vladimír Kuna a Ludvík Černý. Jako mozek gangu je označován Kropáč, který byl někdejší člen policejní zásahové jednotky. Dostal 21 let vězení, v roce 2004 se však ve vězení oběsil.
Černý, který byl vykonavatelem vražd, dostal doživotí, Kuna nakonec dostal 25 let. Další dva členové skupiny Petr Chodounský dostal 14 let a Irena Meierová 10 za podíl na jedné z vražd.
