V roce 1999 se v Praze stalo zhruba 120 tisíc přečinů, loni asi 100 tisíc. Počet městských strážníků vzrostl v tomto volebním období o 250 na 1 250, podle politiků by jich mělo přibývat.
Na území metropole vzniklo 230 okrsků, z nichž každý má na starosti konkrétní strážník. Státní policie spolupráci se strážníky chválí, například při zajišťování kulturních a sportovních akcí či při hlídkování v metru. "I když strážníci nemají takové pravomoce, jsou nápomocni už v tom, že je v ulicích uniforma," řekla policejní mluvčí Eva Brožová.
K větší bezpečnosti přispívá kamerový systém, na jehož rozvoj magistrát dává ročně kolem 50 milionů korun. "Kamery nám pomáhají: kde jsou instalovány, je klidněji," poznamenala Brožová.
Nyní hlídá pražské ulice 160 kamer. Díky nim ve sledovaných lokalitách výrazně ubylo například kapesních krádeží a zmizeli odtud prodejci drog.
Největší bezpečnostní opatření zažilo město předloni při zasedání Mezinárodního měnového fondu. Policisté a strážníci přesto nedokázali zabránit škodám, které způsobili demonstranti ve středu města. Policie však tvrdila, že akci zvládla: jejím prvořadým úkolem byla údajně ochrana Kongresového centra, kde finančníci zasedali.
Praha v tomto volebním období vydala několik vyhlášek, které do určité míry přispěly ke zvýšení bezpečnosti ve městě. Dva roky platí norma, podle níž je kromě Silvestra a Nového roku zakázáno odpalovat zábavnou pyrotechniku. Vyhláška stanoví jen několik míst, kde zákaz během roku neplatí. Od poloviny roku 2000 platí i vyhláška omezující žebrání, zejména v turisticky atraktivních lokalitách.
Téměř 170 milionů korun rozdělil magistrát v letech 1999 až 2002 na grantech nestátním organizacím, které se zabývají prevencí proti kriminalitě.
