Vražd bylo loni nejméně od roku 1991 a o 19 méně oproti roku 2015. „Objasnit se podařilo 127 případů vražd. Za posledních pět let je objasněnost asi 97 procent,“ uvedl ředitel Úřadu kriminální služby a vyšetřování Michal Fořt.
Policisté loni nejčastěji vyšetřovali majetkové trestné činy, kterých bylo téměř 118 tisíc. Jejich počet meziročně klesl o více než 21 tisíc, loni se snížilo množství krádeží i vloupání. Hospodářských trestných činů bylo přes 28 tisíc a násilných činů 14 233.
Podle náměstka policejního prezidenta Jaroslava Vilda loni klesla kriminalita ve všech krajích včetně Prahy. Podle něj může pokles souviset se spokojeností obyvatelstva, zlepšující se ekonomickou situací nebo dobrou prací policie. „V tuto chvíli bychom asi spekulovali. Snažíme se na to přijít a využít situace,“ řekl Vild.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v reakci na policejní statistiky na twitteru uvedl, že se vyplácejí investice státu do bezpečnosti.
Na klesající kriminalitě je vidět, že se námi prosazené investice státu do bezpečnosti jednoznačně vyplací.
Objasněnost všech registrovaných trestných činů činí 53,3 procenta (116 081). Zatímco policie objasnila 82 procent násilných činů, u krádeží a vloupání to bylo jen 28 procent. „To je nízký údaj a máme zájem na tom, aby se tato čísla zvyšovala,“ uvedl Vild.
Policie vypočítala, že škody způsobené kriminalitou dosáhly 24,7 miliardy korun. Tři čtvrtiny z této částky má na svědomí hospodářská kriminalita. Policisté zajistili pachatelům trestné činnosti majetek za 9,9 miliardy korun, což bylo podle ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu Michala Mazánka dosud nejvíce.
Kriminalita v Česku naposledy vzrostla o sedm procent na více než 325.000 trestných činů v roce 2013, kdy se na tom svými důsledky podílela i amnestie, kterou vyhlásil před odchodem z funkce tehdejší prezident Václav Klaus. Více než polovinu pachatelů totiž tvořili recidivisté.
I proto je boj proti hospodářským trestným činům prioritou pro rok 2017. Mezi klíčové body policisté zařadili také aktuální hrozby jako terorismus a extremismus. Novou výzvou je kybernetická kriminalita. V této oblasti má ale policie problém sehnat experty. „Policie není konkurenceschopná na trhu práce, nemůže nabídnout takové podmínky,“ řekl Vild.
NCOZ funguje dobře, ujišťuje vedení policie
Prezidium se také vyjádřilo k fungování Národního centra proti organizovanému zločinu (NCOZ), jejíž vytvoření loni v létě vyvolalo bouři na politické scéně. Šéf centrály Michal Mazánek představil statistiky zpracovaných spisů a podání obžalob, které jsou srovnatelné s předchozími lety, kdy fungovaly Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (protikorupční policie) samostatně.
Policisté z nově vzniklé centrály v loňském roce navrhli obžalobu v 78 kauzách. V roce 2015 ukončil zaniklý protimafiánský a protikorupční útvar o 14 případů víc, o rok dříve o pět méně.
Obviněno loni bylo 1 177 lidí, což bylo o 316 méně než v roce 2015. Podle Mazánka však jde o údaj, který ovlivňuje typ kauz a počet lidí, kteří v nich figurují. Podle Vilda statistiky ukazují, že útvar funguje.
„Útvar funguje standardně, ve srovnatelných podmínkách a výsledcích jako tomu bylo za doby existence dvou samostatných útvarů,“ řekl na adresu nové centrály Vild.
V loni ukončených kauzách, které policisté předali státním zástupcům, bylo obviněno 363 osob. V roce 2015 to bylo o 104 obviněných víc, v roce 2014 naopak o 16 méně. „Ta čísla jsou srovnatelná, nejsou tam žádné velké disproporce,“ řekl Mazánek.
