Jiný velký případ s bývalými špičkami NDR skončil v květnu 1997 soudem s bývalým náměstkem ministra obrany NDR Joachimem Goldbachem a třemi dalšími generály. Trestní senát v Berlíně odsoudil Goldbacha ke třem letům a třem měsícům odnětí svobody. Naopak známého dlouholetého šéfa špionáže NDR Markuse Wolfa se prokurátorům nepodařilo nikdy dostat za mříže.
Krenzova slavnějšího předchůdce Ericha Honeckera, který stál v čele SED v letech 1971 až 1989, zachránilo před vězením podlomené zdraví. V říjnu 1989 sesazený Honecker byl již o dva měsíce později obviněn z korupce a zneužívání moci. Po návratu ze svého "azylu" v Moskvě byl Honecker sice umístěn do vyšetřovací vazby do věznice Moabit, vzhledem k vážné nemoci byl ale soudní proces v lednu 1993 zastaven. Honecker vzápětí odletěl do Chile za svojí rodinou, kde 29. května 1994 zemřel.
Podobně jako v případu Honeckera dopadlo trestní stíhání dalších vysokých exponentů komunistického režimu NDR, bývalého premiéra Williho Stopha a Ericha Mielkeho, a bulharského komunistického vládce Todora Živkova. Živkov byl 4. září 1992 odsouzen za zneužití svého postavení k sedmi letům vězení a úhradě více než 21 milionů leva. Naplnění rozsudku bylo ale odloženo pro Živkovův pokročilý věk a nedobrý zdravotní stav. V únoru 1994 byl znovu postaven před soud pro obvinění z násilné "bulharizace" místních Turků v 80. letech. Po několika rozdílných soudních rozhodnutích ale Živkov 6. srpna 1998 zemřel.
Patrně nejrychleji byl za své činy odsouzen rumunský diktátor Nicolae Ceaušesku, který se v prosinci 1989 marně pokoušel násilím potlačit lidové nepokoje. Při pokusu o útěk byl Ceaušescu zatčen a 25. prosince 1989 zvláštním vojenským soudem odsouzen k smrti a spolu se svou ženou Elenou ve městě Tirgovište u Bukurešti popraven.
V Československu a České republice byl po roce 1989 zatím nejvyšším odsouzeným komunistickým představitelem Miroslav Štěpán. Bývalý vedoucí tajemník městského výboru KSČ byl v říjnu 1990 odsouzen k trestu odnětí svobody na dva a půl roku za to, že 28. října 1988 dal příkaz použít proti účastníkům demonstrace v Praze vodní děla a granáty se slzným plynem. O dva roky později byli odsouzeni za zneužívání pravomoci veřejného činitele bývalý ministra vnitra František Kincl (tři roky), jeho náměstek Alojz Lorenc (čtyři roky) a někdejší náčelník kontrarozvědky Karel Vykypěl (tři roky) za to, že od října 1988 do 17. listopadu 1989 organizovali izolaci velkého počtu osob. Lorenc ale po rozpadu federace jako slovenský občan nenastoupil trest v Česku.
V České republice stále pokračuje také trestní stíhání bývalých komunistických funkcionářů Miloše Jakeše a Jozefa Lenárta, kteří jsou obviněni z trestného činu vlastizrady, který spočíval v tom, že se 22. srpna 1968 zúčastnili na sovětském velvyslanectví v Praze jednání o vytvoření takzvané dělnicko-rolnické vlády.
Spisy o posledním veliteli StB Lorencovi a bývalém tajemníkovi ÚV KSČ Vasilu Biĺakovi, který je v podezření z vlastizrady a ohrožení devizového hospodářství, nyní opět zkoumá slovenská generální prokuratura.
