Clinton rovněž Putina, s nímž se setkal poprvé po jeho květnové inauguraci, vyzval, aby čečenský konflikt řešilo Rusko politickými prostředky.
"Společně jsme konstatovali, že narůstá hrozba balistických raket ze strany nedůvěryhodných zemí, avšak nedohodli jsme se na tom, jak nejlépe této hrozbě čelit," uvedl Clinton po rozhovorech. A Putin jej doplnil, že obě strany budou pokračovat v diskusi.
Američané chtějí vybudovat takzvanou Národní protiraketovou obranu, což je program, který by Spojené státy chránil před balistickými raketami například Severní Koreje, Íránu a také před teroristy.
Rusové, ale i řada evropských zemí s tímto programem nesouhlasí. Argumentují tím, že by to bylo porušení smlouvy ABM z roku 1972 o omezení protiraketové obrany a vedlo by to k eskalaci zbrojení.
Významným výsledkem summitu je, že obě země vytvoří společné monitorovací středisko včasné výstrahy. "Je to nesmírně důležité, jedná se vůbec o první stálou americko-ruskou vojenskou spolupráci. Američtí a ruští důstojníci budou pracovat bok po boku čtyřiadvacet hodin denně. Znamená to milník v upevnění strategické stability," uvedl Clinton.
Oba prezidenti včera v Moskvě také oznámili, že dosáhli dohody, podle níž Rusko a USA zlikvidují 68 tun plutonia na výrobu jaderných zbraní, tedy 34 tun na každou velmoc. Je to poprvé, co se objevuje program na likvidaci plutonia, ze kterého by bylo možno vyrobit tisíce jaderných hlavic. Tento program si vyžádá asi šest miliard dolarů dvě miliardy v Rusku a téměř čtyři v USA - a počítá se s tím, že jeho realizace potrvá asi 20 let.
Společně s monitorovacím centrem, které vznikne v Moskvě v roce 2001, je tato dohoda významným příspěvkem k odstranění jaderného nebezpečí ve světě, uvedl mimo jiné Clinton.
Oba partneři na společné tiskové konferenci vyjádřili uspokojení nad výsledky svého prvního summitu. Putin řekl, že je spokojen s "duchem, kvalitou i obsahem" schůzky a označil Clintona za "příjemného a příhodného partnera".
Clinton upozornil, že Rusko navštívil ve významné době, kdy země má nového prezidenta, vládu i Státní dumu. Ocenil, že "ruská ekonomika vykazuje příznaky růstu". To podle jeho názoru vytváří příznivé podmínky pro Rusko i pro rozvoj jeho vztahů s USA.
Uvítal zájem Putina "na vytvoření Ruska, jež by se opíralo o silnou a stabilní demokracii".
"Prezident Jelcin přivedl Rusko ke svobodě. Pod vedením Putina má Rusko možnost dosáhnout rozkvětu při zachování této svobody," řekl Clinton.
"Summit nejen potvrdil vysokou úroveň našich vztahů, ale upevnil tendenci k rozvoji našich vztahů na nejbližší perspektivu," uvedl Putin. "Rusko nikdy nezvolí pro své vztahy s USA konfrontační prvky a chceme věřit, že to nejhorší v našich vztazích je za námi." I když na setkáních panovala přátelská atmosféra, osobní vztahy mezi oběma muži nedosáhly takové úrovně, jaká panovala mezi Clintonem a bývalým ruským prezidentem Borisem Jelcinem, kdy se oslovovali pouze křestními jmény.
Clinton, který v sobotu do pozdních nočních hodin večeřel s Putinem, podle tvrzení ruských činitelů "ocenil dovednost kremelských kuchařů". Večeře v Kremlu trvala celkem tři hodiny a americký prezident ochutnal tradiční ruské bliny (lívance) s kaviárem, šči (zelnou polévku) s houbami, jelení pečeni, husu na červeném víně s jablky a brusinkami, pstruha v tzv. ruské omáčce a také zmrzlinu. Oba státníci pak pozdě večer vyslechli koncert džezové hudby. Sám Clinton si prý nezahrál, ačkoli pro něj byl připraven saxofon.
Do hotelu se vrátil až po půlnoci.
Zatímco si včera Clinton ve volném čase prohlédl chrám Krista Spasitele, největší pravoslavný chrám na světě, před nově otevřenou budovou amerického velvyslanectví v Moskvě se odehrály dvě demonstrace. Nejprve aktivisté z ekologické organizace Greenpeace protestovali proti americkému programu protiraketové obrany, později zde skupinka komunistů a anarchistů vyzývala k bojkotu Billa Clintona na zasedání Státní dumy. V této dolní komoře ruského parlamentu má dnes Clinton vystoupit před poslanci s projevem jako vůbec první americký prezident.
Z Moskvy dnes odletí Bill Clinton do Kyjeva. Ukrajina je poslední Clintonovou zastávkou na jeho nynější cestě po Evropě.
Vzhledem k blížícímu se konci Clintonova mandátu (leden 2001) jde zřejmě o poslední misi amerického prezidenta na starém kontinentě.
"Společně jsme konstatovali, že narůstá hrozba balistických raket ze strany nedůvěryhodných zemí, avšak nedohodli jsme se na tom, jak nejlépe této hrozbě čelit," uvedl Clinton po rozhovorech. A Putin jej doplnil, že obě strany budou pokračovat v diskusi.
Američané chtějí vybudovat takzvanou Národní protiraketovou obranu, což je program, který by Spojené státy chránil před balistickými raketami například Severní Koreje, Íránu a také před teroristy.
Rusové, ale i řada evropských zemí s tímto programem nesouhlasí. Argumentují tím, že by to bylo porušení smlouvy ABM z roku 1972 o omezení protiraketové obrany a vedlo by to k eskalaci zbrojení.
Významným výsledkem summitu je, že obě země vytvoří společné monitorovací středisko včasné výstrahy. "Je to nesmírně důležité, jedná se vůbec o první stálou americko-ruskou vojenskou spolupráci. Američtí a ruští důstojníci budou pracovat bok po boku čtyřiadvacet hodin denně. Znamená to milník v upevnění strategické stability," uvedl Clinton.
Oba prezidenti včera v Moskvě také oznámili, že dosáhli dohody, podle níž Rusko a USA zlikvidují 68 tun plutonia na výrobu jaderných zbraní, tedy 34 tun na každou velmoc. Je to poprvé, co se objevuje program na likvidaci plutonia, ze kterého by bylo možno vyrobit tisíce jaderných hlavic. Tento program si vyžádá asi šest miliard dolarů dvě miliardy v Rusku a téměř čtyři v USA - a počítá se s tím, že jeho realizace potrvá asi 20 let.
Společně s monitorovacím centrem, které vznikne v Moskvě v roce 2001, je tato dohoda významným příspěvkem k odstranění jaderného nebezpečí ve světě, uvedl mimo jiné Clinton.
Oba partneři na společné tiskové konferenci vyjádřili uspokojení nad výsledky svého prvního summitu. Putin řekl, že je spokojen s "duchem, kvalitou i obsahem" schůzky a označil Clintona za "příjemného a příhodného partnera".
Clinton upozornil, že Rusko navštívil ve významné době, kdy země má nového prezidenta, vládu i Státní dumu. Ocenil, že "ruská ekonomika vykazuje příznaky růstu". To podle jeho názoru vytváří příznivé podmínky pro Rusko i pro rozvoj jeho vztahů s USA.
Uvítal zájem Putina "na vytvoření Ruska, jež by se opíralo o silnou a stabilní demokracii".
"Prezident Jelcin přivedl Rusko ke svobodě. Pod vedením Putina má Rusko možnost dosáhnout rozkvětu při zachování této svobody," řekl Clinton.
"Summit nejen potvrdil vysokou úroveň našich vztahů, ale upevnil tendenci k rozvoji našich vztahů na nejbližší perspektivu," uvedl Putin. "Rusko nikdy nezvolí pro své vztahy s USA konfrontační prvky a chceme věřit, že to nejhorší v našich vztazích je za námi." I když na setkáních panovala přátelská atmosféra, osobní vztahy mezi oběma muži nedosáhly takové úrovně, jaká panovala mezi Clintonem a bývalým ruským prezidentem Borisem Jelcinem, kdy se oslovovali pouze křestními jmény.
Clinton, který v sobotu do pozdních nočních hodin večeřel s Putinem, podle tvrzení ruských činitelů "ocenil dovednost kremelských kuchařů". Večeře v Kremlu trvala celkem tři hodiny a americký prezident ochutnal tradiční ruské bliny (lívance) s kaviárem, šči (zelnou polévku) s houbami, jelení pečeni, husu na červeném víně s jablky a brusinkami, pstruha v tzv. ruské omáčce a také zmrzlinu. Oba státníci pak pozdě večer vyslechli koncert džezové hudby. Sám Clinton si prý nezahrál, ačkoli pro něj byl připraven saxofon.
Do hotelu se vrátil až po půlnoci.
Zatímco si včera Clinton ve volném čase prohlédl chrám Krista Spasitele, největší pravoslavný chrám na světě, před nově otevřenou budovou amerického velvyslanectví v Moskvě se odehrály dvě demonstrace. Nejprve aktivisté z ekologické organizace Greenpeace protestovali proti americkému programu protiraketové obrany, později zde skupinka komunistů a anarchistů vyzývala k bojkotu Billa Clintona na zasedání Státní dumy. V této dolní komoře ruského parlamentu má dnes Clinton vystoupit před poslanci s projevem jako vůbec první americký prezident.
Z Moskvy dnes odletí Bill Clinton do Kyjeva. Ukrajina je poslední Clintonovou zastávkou na jeho nynější cestě po Evropě.
Vzhledem k blížícímu se konci Clintonova mandátu (leden 2001) jde zřejmě o poslední misi amerického prezidenta na starém kontinentě.
 Ruský prezident Vladimír Putin vítá svého amerického kolegu Billa Clintona v moskevském Kremlu (3. června 2000) |
 Americký prezident Bill Clinton si prohlíží Moskvu z chrámu Krista spasitele na Kropotkinově náměstí v Moskvě. (4. června 2000) |
 Americký prezident Bill Clinton si prohlíží Moskvu z chrámu Krista spasitele na Kropotkinově náměstí v Moskvě. (4. června 2000) |
 Prezidenti Ruska a USA Vladimír Putin diskutují v Kremlu. (4. června 2000) |
