Někteří lidé se na mě nyní snaží „vyškrábat“ za každou cenu informaci, která by mě očernila, tvrdí bývalý šéf rozvědky Miroslav Krejčík.

Někteří lidé se na mě nyní snaží „vyškrábat“ za každou cenu informaci, která by mě očernila, tvrdí bývalý šéf rozvědky Miroslav Krejčík. | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Krejčík: Musel jsem z rozvědky, protože šla po korupci

  • 13
Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík musel údajně opustit svou funkci proto, že rozvědka začala rozkrývat korupci na ministerstvu obrany. Krejčík to naznačil v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce České televize.

Krejčík řekl, že se začala zúročovat práce služby týkající se ekonomiky resortu obrany, což cítí jako hlavní důvod odchodu z funkce. Někteří lidé se prý nyní snaží "vyškrábat" za každou cenu informaci, která by ho očernila.

Ministryně obrany Vlasta Parkanová nechtěla Krejčíkovy informace komentovat. Mluvčí úřadu Andrej Čírtek řekl, že pokud bývalý šéf rozvědky má jakékoli informace o korupci na ministerstvu, ať je zveřejní.

"My to vítáme a přejeme si to. Je nám ale líto, že tak neučinil, dokud byl ve funkci," dodal.

Podle Krejčíka k jeho odchodu z místa mohli přispět i někteří bývalí pracovníci rozvědky, protože když se před lety slučovaly dvě vojenské zpravodajské služby v jednu, vyžádala si integrace personální změny.

Kdo může za Krejčíkův odchod od rozvědky?
V pozadí mohli stát údajně také lidé spojení s minulým režimem. Krejčík totiž řekl, že jedním z důvodů odchodu mohlo být to, že se dosud nepodařilo zcela se vypořádat s minulostí a určité dozvuky toho se projevují i nyní.

Rozvědka nedávno zveřejnila informace z dokumentů, které měly být skartovány. Obsahovaly údaje o lidech, kteří byli vedeni jako spolupracovníci v seznamech StB.

Za hlavní důvod svého odchodu nicméně Krejčík považuje aktivity rozvědky týkající se hospodaření armády. Podle něho se vedení ministerstva nechtělo situací zabývat.

Řekl, že se současnou ministryní obrany Vlastou Parkanovou se setkal jen třikrát: "A abych pravdu řekl, neměl jsem pocit, že by někdo chtěl naslouchat tomu, co vojenské zpravodajství v této oblasti dosáhlo."

Krejčík se neshodoval s ministryní Parkanovou
V médiích se již dříve objevily informace o tom, že za Krejčíkovým odchodem jsou právě neshody s Parkanovou. Ministryně ho například kritizovala za to, že poskytl rozhovory některým médiím. Podle ní oslabily rozvědku a devalvovaly její práci. Rozhovor s Parkanovou na toto téma označil Krejčík spíše za monolog: "Já jsem se moc ke slovu nedostal."

Armáda se v minulosti stala několikrát terčem kritiky za podezřelé zakázky v milionových hodnotách. Podle bývalého šéfa se rozvědce podařilo infiltrovat skupiny podezřelé z korupce. Informace o tom, že mohly úplatky směřovat do politických stran, ale nemá a ani neměl.

Krejčík si myslí, že jeho odchod by mohl některé kauzy ohrozit. Někteří lidé z ministerstva by podle něho mohli určité informace zamést pod koberec nebo ovlivnit jejich vyšetřování. Jeden z podezřelých lidí tak například dostal informaci o tom, že se o něho rozvědka zajímá.

Krejčík: Chtějí na mě najít špínu
Krejčík ví údajně o tom, že existuje snaha o něm za každou cenu opatřit diskreditující informace. I v době, kdy se hovořilo o jeho odvolání, se podle něho našli lidé, kteří byli ochotni pro Parkanovou vykonstruovat důvody. Jako příklad uvedl informace médií o tom, že zneužil služební auto k cestě na dovolenou. Toto obvinění považuje za lež.

Krejčíka prý také vyšetřuje vojenská policie. Bývalý ředitel rozvědky ale řekl, že zatím nebyl u žádného výslechu. Soud se zabýval tím, že Krejčík odebral bezpečnostní prověrku jednomu ze svých podřízených. Krejčík řekl, že v jeho prověrce scházely některé úkony, a proto se takto rozhodl.

Krejčík nakonec odešel z funkce sám koncem května. (více zde) Nyní je evidován na úřadu práce, ale přijal nabídku sociální demokracie, aby se stal členem její bezpečnostní komise. Jako expert se chce věnovat bezpečnostní architektuře země a reformě bezpečnostních složek.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video