Křehkou Antarktidu ohrožují šarvátky mocností o ryby i nerostné bohatství

  1:12
Antarktidu už přes půl století chrání dohoda, která jí zaručuje nedotknutelnost. Dokument má ale mezery a státy se jistí pro případ, že se bude kontinent porcovat. Kvůli svým záborům ve strategických oblastech bohatých na nerostné suroviny a ryby nebudou váhat sáhnout k síle.
Poté, ce se u Antarktidy srazila výletní loď Explorer s ledovou krou, museli záchranáři evakuovat více než 150 pasažérů. (23. listopadu 2007)

Poté, ce se u Antarktidy srazila výletní loď Explorer s ledovou krou, museli záchranáři evakuovat více než 150 pasažérů. (23. listopadu 2007) | foto: Profimedia.cz

Nové soupeření o bílý kontinent se do Antarktidy vkradlo nepozorovaně jako chladný vítr od pólu na podzim 2007. Tehdy Londýn oznámil, že bude usilovat o uznání svých nároků v Antarktidě, které vyčíslil na milion kilometrů čtverečních.

"Je to především zabezpečení do budoucna a pokud smlouva (o Antarktidě) přestane platit, budeme mít záruku na naše nárokované území," vysvětlila krok Londýna mluvčí ministerstva zahraničí. Doplnila, že Britové v oblasti nechtějí těžit, protože to zakazují mezinárodní úmluvy.

Prohlášení britské diplomacie rozdrásalo zhojené šrámy a vyburcovalo k akci staré rivaly Chile a Argentinu. Jejich nároky v Antarktidě se s těmi britskými překrývají a všichni shodně tvrdí, že podmořské šelfy (výběžky dna - viz box) jejich území sahají až do Antarktidy.

Mocnosti tuší ekonomický potenciál kontinentu

Argentinci přinesli do sídla OSN 800 kilogramů dokumentů, které měly dokázat, že je území o velikosti 1,7 milionu kilometrů čtverečních v Antarktidě jejich. Důkazy na mořském dně sbírali celých 11 let. Se starými nároky se ozvalo i Chile.

Nový spor nikoho nepřekvapil. Antarktida je sice posledním kontinentem, kam vkročila noha člověka, a s výjimkou několika rybářů a badatelů ani desítky let po objevení nikoho nezajímala, brzy ale lidé začali tušit ekonomický potenciál bílého kontinentu.

Na nejnehostinnější část zeměkoule je kromě zásob minerálů, turismu, biomasy a bohatého podmořského života v jižních oceánech hnala i touha nenechat ani kus modré planety neprozkoumaný. Zdejší nerostné bohatství se navíc díky oteplování planety zdá stále dosažitelnější.

První formální nárok na území vznesla Velká Británie už v roce 1908. Do poloviny století ji následovalo dalších šest zemí, které si v zemi věčného ledu a sněhu jednoduše vytyčily své sektory. Snahy o ovládnutí kontinentu ukončila až dohoda z roku 1959, kterou podepsalo dvanáct států, jež se předtím podílely na výzkumu kontinentu.

Místo geografického Jižního pólu.

Místo geografického Jižního pólu.

Nedaleko Jižního pólu na Antarktidě se nachází moderní vědecká základa USA.

Nedaleko Jižního pólu na Antarktidě se nachází moderní vědecká základna USA.

K dohodě později přistoupilo 32 států a dalších 15 zemí má pozorovatelský statut. Mezi nimi je od roku 1962 i Československo a později Česká republika. Smlouva zakazuje jakékoli vojenské aktivity na kontinentu a především stanovuje, že nebudou uznány žádné územní nároky z minulosti a zamítnuty budou i všechny budoucí požadavky.

Bojuje se o prestiž a vody bohaté na ryby

Soupeření o Antarktidu ale před padesáti lety neskončilo. Smlouva totiž neupravuje komerční aktivity na kontinentu a nezmiňuje ani suverenitu zdejších vod bohatých na ryby. Státy se proto odmítají vzdát svých záborů, a to i pro případ, že by Antarktická smlouva přestala platit.

POLITIKA ŠELFŮ

Podle mořského práva má každá přímořská země takzvanou exkluzivní ekonomickou zónu, tedy pásmo sahající 200 námořních mil (371 kilometrů) od pobřeží, které může využívat k těžbě surovin nebo lovu ryb. Stát však může protáhnout své exkluzivní vody až na 350 námořních mil, když prokáže, že je šelf na mořském dně prodloužením jeho pevniny. Geologické vzorky a další dokumenty musí předat speciální komisi OSN, která má konečné slovo.

Hlavními hráči v tomto sporu jsou Velká Británie, Chile, Argentina, Nový Zéland, Francie, Norsko a Austrálie. Zábory prvních tří jmenovaných se přitom překrývají a v Santiagu a Buenos Aires je Antarktida navíc otázkou národní hrdosti a prestiže.

Tyto dvě země proto neváhaly začlenit kusy kontinentu do správy svého území a "vlastnictví" Antarktidy často znázorňovaly na mapách nebo poštovních známkách. Svoji nadvládu v regionu vyjadřovaly i bizarními gesty.

V srpnu 1973 tak například v Antarktidě zasedal argentinský kabinet. O čtyři roky se sem na oplátku vydal tehdejší chilský prezident Augusto Pinochet, který týden cestoval po nárokovaných územích.

Trumf z rukávu vytáhli Argentinci o rok později, když poslali na základnu Esperanza těhotnou ženu, která tam porodila Emilia Morcose Palmu - prvního člověka, který se narodil na Antarktidě. O měsíc později Argentina svá gesta korunovala první svatbou na kontinentu.

Novou etapu v dějinách Antarktidy zahájilo Chile v říjnu 1984, když na své základně poprvé přivítalo turisty, kteří na pobřeží strávili noc. Argentinci pak vážně zvažovali, že v Antarktidě vybudují hotel Holiday Inn. Obě země navíc v Antarktidě mají stále žijící obyvatele.

Antarktida je čím dál častěji dobývána turistickými výpravami.

Antarktida je čím dál častěji dobývána turistickými výpravami.

Dnes na Freiově základně bez problémů seženete tričko s tučňákem a nápisem "chilská Antarktida". Podle Karena Sacka z Greenpeace jde jednoduše o dominový efekt. Když své nároky vyhlásí jeden, musí to udělat i další. A to se znovu opakuje i v tomto století.

V pelotonu závodu o Antarktidu stojí na předních pozicích i Austrálie. V roce 2008 rozšířila na základě podmořského šelfu své území o oblast desetkrát větší než Nový Zéland. Nové území zasahuje až do Antarktidy, ale vláda už ujistila, že ve zdejších vodách těžit nebude.

Státy chtějí regulovat cestovní ruch i průjezd lodí

Právě těžba a turistický ruch jsou pro křehkou krásu kontinentu největší hrozbou. Státy proto v roce 1991 k Antarktické smlouvě přijaly takzvaný Madridský protokol, který Antarktidu prohlašuje za přírodní rezervaci zasvěcenou míru a vědě. Dokument zakazuje těžbu na dalších 50 let.

Tučňák kroužkový (Pygoscelis adeliae) patří mezi nejběžnější obyvatele pobřeží Antarktidy. Celkový počet se odhaduje na 5 milionů jedinců.

Tučňák kroužkový (Pygoscelis adeliae) patří mezi nejběžnější obyvatele pobřeží Antarktidy. Celkový počet se odhaduje na 5 milionů jedinců.

KOUSEK OD KATASTROFY

Listopad 2006 - turistická loď M/V Ljuba Orlová najela na mělčinu u Jižních Šetland
Leden 2007 - turistická loď M/V Nordkapp při kotvení ztratila část nafty
Únor 2007 - japonskou velrybářskou loď Niššin Maru zachvátil požár a do přístavu se vrátila na poslední chvíli
Listopad 2007 - u Antarktického poloostrova se potopila loď M/S Explorer. Díru do trupu udělal ledovec a záchranáři museli evakuovat 100 lidí
Prosinec 2007 - loď M/V Fram s turisty na palubě ztratila pohon a nabourala do kusu ledu
Prosinec 2007 - Rybářská loď Argos Georgia ztratila pohon a pás ledových ker ji unášel 15 dní

zdroj: BBC

Nákladná těžba v nehostinných oblastech a velké hloubce zatím nikoho nezlákala. Otázkou ale zůstává, jak do budoucí těžby promluví globální oteplování a pokračující technologický vývoj.

Největší hrozbou dneška pro zdejší přírodu je tak cestovní ruch, lov ryb a havárie lodí, které tudy proplouvají. Jižní oceány jsou domovem například dvanácti druhů tuleňů, 90 až 100 druhů ryb a dvanácti druhů velryb.

Zdejší vody přitom každoročně drancují japonští velrybáři, kteří svůj výnosný byznys s velrybím masem maskují vědeckým výzkumem. Maso vzácných kytovců potom prokazatelně končí na talířích gurmánů po celém světě.

Ještě větší hrozbou je ale cestovní ruch. Zatímco v sezóně 1992-1993 přijelo obdivovat drsnou krásu Antarktidy 6 700 turistů, předloni už to bylo 45 tisíc lidí. Státy, které podepsaly Antarktickou smlouvu, se proto dohodly, že je potřeba cestovní ruch regulovat.

Dohoda z Baltimoru sice neobsahuje donucovací prostředky, ale požaduje po státech, aby do Antarktidy neposílaly lodě s více než 500 lidmi a na pobřeží bylo vždy maximálně 100 lidí.

Velké nebezpečí pro zdejší unikátní ekosystém představují také velké lodě turistů i rybářů. V minulosti už několikrát jen zázrakem nedošlo k fatálnímu znečištění pobřeží, kde žijí například kolonie vzácných tuleňů.

Aktivisté volají po tom, aby do zdejších vod nesměly lodě na těžkou naftu a také aby plavidla byla zpevněná pro plutí mezi ledovými krami. Právě to bylo v minulosti nejčastější příčinou havárií.

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Kňažko: Demagog Fico ničí vztahy s ČR. Na Slovensku tvoří proruskou autokracii

  • Nejčtenější

Rvačka na lesbi show. Policista zbil pět dívek i ochranku smíchovského klubu

14. března 2024  13:49,  aktualizováno  14:10

Silně opilý policista v uniformě brutálně napadl a zaklekl 19letou dívku. Ta skončila v nemocnici....

Babiš se ptal na děti Lipavského. Nešlo o kompro, tvrdí. Za vulgarity se omlouvá

11. března 2024  15:14,  aktualizováno  16:57

Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš v neděli u svých spolupracovníků poptal citlivé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nedám Ukrajině ani cent a válka skončí, řekl Trump při setkání Orbánovi

11. března 2024  9:42

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických...

Pokud budeme ohroženi, jsme připraveni na jadernou válku, prohlásil Putin

13. března 2024  6:16,  aktualizováno  10:03

Sledujeme online Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Wehrmacht na Václaváku. Kluka z ikonické fotky zavraždili v Osvětimi

13. března 2024

Seriál Ruce zaťaté v pěst a bezmoc českých strážníků. Tak Pražané před pětaosmdesáti lety „vítali“ německé...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dalších šest let s Putinem: dosáhl toho, co chtěl, nejspíš ještě přitvrdí

19. března 2024

Premium Vladimir Putin si může gratulovat. I když se mu na Západě mnozí vysmívají, že v Rusku zorganizoval...

„Prázdný Topol“ či „kráva“ poslankyně. Nevybíravě mluvili premiéři i prezidenti

19. března 2024

Premium Andrej Babiš omylem poslal e-mail jinému adresátovi a v úterý se kvůli tomu mimořádně scházejí...

Slovenská prezidentská debata: jak se „krasomluvec“ Pellegrini otřel o Čechy

18. března 2024  20:40,  aktualizováno  23:36

Dva největší favorité slovenských prezidentských voleb se vůbec poprvé utkali v televizním duelu....

Na silnici z Klatov do Plzně bourala čtyři auta, v nemocnici skončil i kojenec

18. března 2024  21:06,  aktualizováno  21:37

Na hlavní silnici z Klatov do Plzně u Přeštic bouraly čtyři osobní automobily. Čtyři lidi včetně...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...