Když spolu ti dva mluví o politice, v mnoha věcech se shodnou. Ale pak přijde řeč na Jiřího Paroubka. Toto je úryvek jejich debaty pro čtvrteční Magazín DNES.
Krampol: Chodím na venkově do hospody a tam se na politiku nadává docela často. Vlastně pořád. V Senátu jeden luští křížovku, druhý hraje digitální hru, osm jich šlo kouřit, pět jich spí, dva se perou a třicet šest jich nepřišlo.
Renč: Protože jsou na zahraniční cestě.
Krampol: A tohle my platíme. To je přece nádhera!
Renč: Nejdřív objíždějí vesnice, žadoní o hlasy, dělají ze sebe skromné, pak jim naroste hřebínek a stanou se z nich papaláši.
Krampol: Když jsem chodil na divadelní fakultu, byl v té době Vítězslav Vejražka výborný herec. Najednou se zbláznil a stal se z něj šílený straník. Kouřil sto čínských cigaret denně, vypil třicet kafí a zblbnul.
Renč: Politici se v soukromí chovají jinak než před kamerou. Pro ně je zapnutá kamera úplná droga. Jsou nejistí, když je někdo nenatáčí nebo nefotí. Jsou posedlí sami sebou.
Krampol: Já ti nevím. Paroubka znám dvanáct let, když byl ještě úředníkem na magistrátu. Nepřipadá mi, že se změnil. Všichni pořád říkají, že je buldozer...
Renč: Ale vždyť tak vypadá. Proč se pořád mračí? Proč je pořád naštvanej?
Krampol: Ale on není nabubřelej.
Renč: Ale je. Je, je, nemůžu si pomoct. Typickej naštvanej Čech.
Krampol: Ale on si ze sebe umí udělat srandu.
Renč: Jenže když člověk sleduje projev Obamy... Je mladý, hezky oblečený, uvolněný, řekne vtip, nenechá se vytočit. Proč se mám u nás koukat na naštvané a arogantní politiky? I špatná zpráva se přece dá říct s noblesou.
Krampol: Když Paroubek vypráví, jak se v trenkách na zahradě schovával před fotografem, lidi se smějou. Je vtipnej!
Renč: Nevím, stejně s politikou sociální demokracie nesouhlasím. Je to až směšné, jak nabízejí všechno všem, za každou cenu. Slíbit a pak nic. Jsou to sliby pro nejnižší sociální třídu, která má taky hlasovací právo a která když slyší, že bude mít třináctý důchod a že milionáři budou mít vyšší daň, tak samozřejmě tleská. Jakmile bude milionářská daň, tak se na to každý vykašle, a špinavý prachy se budou prát ještě víc.
Krampol: Vtipné je to s daněmi ve Švédsku. Mám tam známého, kterému zvýšili plat, a on bral najednou míň než dřív.
Renč: Jedna švédská spisovatelka dokonce platila vyšší daně, než měla příjem. Ale musím ti říct, že stejně nemám rád tu marxistickou teorii bohatým brát a rozdat to chudým.
Krampol: Ne rozdat chudým. Ale měli by dostat příležitost.
Renč: Aby byla pracovní místa, která nabízí ODS.
Krampol: Vezmi si, jaké jsme měli za komunistů příležitosti my. Když v Americe točili Butch Cassidyho, tak já tady hrál traktoristu Ferdu a byl jsem šťastnej. Jsem zvědavej, jak by Paul Newman lezl na ten traktor...
Čtěte v magazínu DNES
Velký rozhovor s Jiřím Krampolem a Filipem Renčem nejen o politice najdete ve čtvrtečním Magazínu DNES.
