Tradiční ceremoniál za účasti královny začal v 12:15 SELČ. Do parlamentu nejprve ve vlastním automobilu dorazila královská koruna, krátce před půl jednou pak také samotná královna.
Královna na začátek projevu uvedla, že cílem nové vlády je dojednání co nejlepšího brexitu pro Velkou Británii. „Moji ministři jsou zavázáni spolupracovat s parlamentem, lokálními úřady i obchodní sférou tak, abychom zajistili co nejširší dohodu pro budoucnost naší vlasti mimo Evropskou unii,“ sdělila.
Alžběta II. v projevu slíbila také posílení britské ekonomiky, tvorbu nových pracovních míst a investice do zdravotnictví. „Má vláda bude pokračovat ve zlepšování systému veřejných financí a zároveň bude držet nízké daně. Přilákáme investory,“ přečetla královna z vládního projevu. Vláda bude prosazovat také investice do školství. Jedním z cílů je rovněž snížení rozdílů u výplat mužů a žen.
„Ve světle teroristických útoků v Manchesteru a Londýně moje vláda přislíbila kontrolu protiteroristických postupů, abychom se ujistili, že policie a bezpečnostní složky mají veškeré nástroje pro boj s terorismem,“ prohlásila Alžběta II. Součástí boje proti terorismu je podle vládního dokumentu i stabilizace situace v Sýrii a Iráku (kompletní znění proslovu královny v angličtině najdete zde).
Ve vládních plánech se podle BBC nachází 24 nových zákonů. Tři další budou potřeba pro schválení rozpočtu. Jedná se o balíček zákonů netradičně na dva roky. Parlament totiž dostal větší prostor pro vyjednávání brexitu. Jen pro porovnání – v roce 2015 konzervativci počítali se schválením 27 zákonů během jednoho roku. Aktuální plány vlády jsou tedy velmi střídmé (detaily jednotlivých zákonů najdete v tomto dokumentu).
Třetina ze zákonů přímo souvisí s odchodem z EU. Vedle zákona, který zruší normu z roku 1972 o přistoupení Británie k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství, chystá vláda oddělené normy o clech, obchodu, imigraci, zemědělství, rybolovu či mezinárodních sankcích. Server The Gaurdian upozorňuje, že do programu se nedostaly některé části předvolebního manifestu konzervativců.
Tradice a projev sepsaný ministry
Ceremoniál za přítomnosti královny se provádí už několik staletí. Nejedná se však o její vlastní projev. Text projevu sepisují členové vlády a Alžběta II. ho pouze předčítá v prostorách Sněmovny lordů. Jejímu vystoupení přihlíží členové obou parlamentních komor. Učinila tak už po čtyřiašedesáté.
Do Westminsterského paláce královna ve středu nedorazila v kočáře taženém koňmi, jak je obvyklé, ale v limuzíně. Při projevu seděla na trůně v modrých šatech a klobouku a nikoli v obvyklé ceremoniální róbě s korunou na hlavě. Podle BBC zvolil královský palác takto méně okázalé provedení akce poprvé od předčasných voleb v roce 1974.
Poslanci mají nyní zhruba týden k nastudování programu, následně budou hlasovat o jeho přijetí. Do té doby mají konzervativci čas na dojednání dohody se severoirskou DUP, bez které nemohou efektivně vládnout. S jejich podporou budou mít těsnou většinu 327 mandátů v 650členném parlamentu. I kvůli složitému vyjednávání se projev královny posunul, původně se měl uskutečnit už v pondělí.
Jednání Mayové s DUP podle britských médií naráží na celou řadu problémů. Ohlášení dohody se očekávalo krátce po volbách, dosud však žádné oficiální potvrzení paktu ani jedna ze stran neoznámila. Podle zdrojů Sky News naléhá DUP na vládu Mayové, aby jednáním věnovala větší pozornost. Unionistická podpora prý „nemůže být brána jako samozřejmost“.
Boj za práva veteránů a více peněz
Média v uplynulých dnech naznačovala, že unionisté za parlamentní podporu žádají více peněz pro svou provincii, výhody pro vojáky, kteří v Ulsteru v bouřlivých dobách severoirského konfliktu hájili britské zájmy, nebo určitou roli v jednáních o vystoupení Británie z Evropské unie. Podle středečních informací BBC požaduje strana miliardu liber navíc pro zdravotnictví a miliardu pro rozvoj infrastruktury.
Premiérka Mayová vyhlásila předčasné parlamentní volby v touze po posílení mandátu konzervativní strany, která před hlasováním prosazovala takzvaný tvrdý brexit. Volby však pro konzervativce skončily ztrátou parlamentní většiny (více o výsledcích voleb zde). Posílili naopak labouristé. Mayová navzdory předvolebním slibům odmítla rezignovat.
Stále se však spekuluje o jejím nástupci. V čele konzervativců i na předsednickém postu by ji v následujících měsících mohla vystřídat ministryně vnitra Amber Ruddová nebo ministr zahraničí Boris Johnson. Ve hře jsou také další volby. Po nich by se do čela parlamentu mohli podle průzkumů dostat labouristé. Pomyslné předsednické žezlo by pak zřejmě převzal lídr labouristů Jeremy Corbyn.
