Zprávu o Hasilově smrti přinesl jako první Blesk.
„Nejsem žádným Králem Šumavy. Jsem Pepík Hasilů ze Zábrdí. Tak mě pojmenovali sami komunisté, kteří mě pořád chtěli chytit a dávali si úkoly, že mě lapí třeba do Vánoc,“ řekl Hasil letos v únoru, když slavil 95. narozeniny.
Narodil 8. února 1924 v Zábrdí na Prachaticku a podle svých slov měl nádherné vzpomínky na dětství.
Do života mu zasáhla druhá světová válka, během níž byl nuceně nasazený v Pasově. Podařilo se mu ale uprchnout zpět do Čech, kde se připojil k partyzánům,
Po válce se přihlásil jako dobrovolník ke Sboru národní bezpečnosti a později sloužil u pohraničního útvaru. Hned po únoru 1948 začal převádět celé rodiny na Západ.
V říjnu 1948 Hasil po jedné cestě přes hranice sám skončil v rukou pohraničníků. Poté ho nechvalně proslulý prokurátor Karel Vaš poslal na skoro deset let do vězení. Po půl roce se ale Hasilovi podařilo uprchnout.
Ani to, že jen se štěstím unikl trestu, však Krále Šumavy nezastavilo. V Německu vstoupil do služeb americké výzvědné služby, stal se agentem-chodcem a znovu převáděl lidi, ale také dodával odboji vysílačky či další materiál.
Hasil nikdy neztratil morální imperativ
Několikrát se dostal i do přestřelky. V jedné z nich zemřel v roce 1949 mladý pohraničník a v další v roce 1950 zahynul Hasilův bratr Bohumil. Okolnosti smrti zmíněného pohraničníka popsal ČTK bývalý ministr Herman, kterého Hasilův osud fascinoval od dětství, prožitého nedaleko stezek Krále Šumavy. S Hasilem se Herman osobně znal od začátku 90. let a smrt pohraničníka podle Hermana po léta Hasila trápila.
V prosinci 1949 Hasil podle Hermana převáděl skupinu lidí přes hranice, když se jim na stopu dostali pohraničníci. „Bylo mu jasné, že to bude tvrdý střet. Josef Hasil byl hluboce věřící člověk. Zabít někoho, pro něj nebylo jednoduché, nebyl to zabiják. V první chvíli ho napadlo, že by se (s pohraničníky) domluvil. Jeden z té skupiny mu ale říkal, že se zbláznil, že je to válka,“ řekl Herman.
„Hasil si uvědomil ve zlomcích vteřiny, že má odpovědnost za život lidí, které vede ven, a začal střílet,“ dodal. Do konce života se ale Hasil podle Hermana zabýval tím, jestli to byla jediná cesta, jak z té situace ven. „Já si toho nesmírně cením. Neztratil morální imperativy,“ uvedl Herman.
V polovině 50. let se Hasil přestěhoval do USA, kde žil až do konce života.
Hasilův život inspiroval filmaře i spisovatele. Už koncem 50. let posloužil jako předloha snímku Král Šumavy režiséra Karla Kachyni. Ideologicky podbarvený film ale události značně překroutil a zkombinoval Hasilův osud s životem dalšího šumavského převaděče Franze Nowotného. V roce 2001 představila režisérka a scenáristka Kristina Vlachová snímek Zpráva o Králi Šumavy a o 11 let později vyšla kniha Návrat Krále Šumavy spisovatele Davida Jana Žáka, jež se loni dočkala i komiksové podoby.
