„Chci, aby pan Vrána opustil tuto profesi,“ řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán k žalobě na nedávné tiskové konferenci ke svým sto dnům ve funkci.
Vránovo impérium zaměstnává skoro dvě stě lidí a ročně ze svého Přerova „král exekutorů“ obstarává odhadem šedesát tisíc exekucí, což už je podstatný díl. V celé České republice ročně proběhne něco přes tři čtvrtě milionu exekucí.
Podle kárné žaloby se Vránovi muži v podstatě „vloupali“ do domku dlužníka ve Zlíně. Vrána však přečkal už jedenáct kárných žalob, přičemž v jednom případě dostal i půlmilionovou pokutu. Ta Pelikánova je dvanáctá.
Vystrašili matku dlužníka
Co se vlastně ve Zlíně 16. října 2014 stalo? Vránovi vykonavatelé se vypravili k domu dlužníka Petra P., protože chtěli obhlédnout nemovitost před plánovanou dražbou. Je to obyčejný baťovský domek z červených cihel, jakých stojí na předměstí Zlína desítky.
Zvonili, ale když nikdo neotevíral, prostě odvrtali zámek a vstoupili dovnitř.
„V domě se nacházela matka povinného, která opakovaně vyslovila nesouhlas se vstupem zaměstnanců exekutora. Ti jí oznámili, že v domě bude provedena obhlídka pro zájemce o dražbu, takže v ní vzbudili klamné zdání, že na to mají nárok,“ píše se v kárné žalobě.
Načež se dovnitř nahrnulo deset zájemců o dražený dům. Ti si ho volně procházeli a někteří si i fotili vnitřní zařízení. Ve skutečnosti by s tím nejdříve musel dlužník Petr P. souhlasit.
Jak vyplývá ze žaloby, problém je v tom, že zákon žádnou „obhlídku nemovitosti před dražbou“ nezná, respektive mohl by na ni maximálně soudní znalec, a rozhodně ne kupci. Pelikán také v žalobě konstatuje, že Vrána pořádá podobné obhlídky, kvůli kterým ho žaluje, úplně běžně.
Vrána se ve svém vyjádření přiloženém k žalobě hájí, že podle jeho právního výkladu na podobnou obhlídku právo má. Navíc v domě pořizoval soupis movitého majetku, což je standardní činnost exekutora. Kdyby musel skončit, exekutorská komora by musela vyhlásit na Přerov nové výběrové řízení.
MF DNES žádala kvůli kárné žalobě Vránu o rozhovor. „Pan doktor Vrána děkuje, nicméně této nabídky nevyužije,“ reagoval jeho mluvčí David Tala. Stejně tak se jeho úřad nechce vyjadřovat k podstatě kárné žaloby ani prostřednictvím mluvčího. Reportér zároveň dvakrát zvonil na dům dlužníka Petra P. ve Zlíně, nikdo však neotevíral.
Kárnou žalobu na Vránu projedná Nejvyšší správní soud. „Jakmile bude určen den jednání, oznámíme ho na internetu,“ sdělila mluvčí soudu Sylva Dostálová.
Nesmí se zabavit postel a stůl
Předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc je přesvědčen, že v budoucnosti by se mělo v zákonu ještě více zpřesnit, kdy smí a nesmí exekutor do domu dlužníka vstoupit. „Také si myslím, že dovnitř může vstoupit jen soudní znalec k ocenění, ne zájemci o nemovitost, ale uvidíme, jak rozhodne kárný senát,“ říká poslanec Jeroným Tejc, povoláním advokát.
Vláda i poslanci se v poslední době rozhodli omezit moc exekutorů i změnami zákona. Návrh, který čerstvě prošel Senátem, přesně vyjmenovává věci v domácnosti, které exekutor zabavit nesmí. Patří mezi ně postel, lednička, sporák či stůl, ale třeba také náboženská literatura, snubní prsteny a všechny věci, jejichž hodnota nepřesahuje zjevně tisíc korun.
„Také se mi podařilo do zákona dostat princip, že kvůli dluhům do třiceti tisíc není možné prodat nemovitost. V minulosti se to bohužel dělo. Výjimkou je dluh, který vznikl trestným činem,“ doplnil Tejc.
V zákoně je i výslovně napsáno, jak musí exekutor při vymáhání postupovat, prodej nemovitosti je až poslední možnost. Zákon rovněž nově přikáže exekuci natáčet na video. Nejde o první „zlidšťování exekucí“. Už v minulosti poslanci například snižovali neúměrné odměny advokátům při exekuci.
Tím to však nekončí. Ve Sněmovně leží momentálně i návrh na teritorialitu exekutorů na úrovni krajů, ale tak zásadní věc asi neprojde bez hlubší diskuse v koalici.
