Bulharské hutnické středisko Pernik, bulharské město Plovdiv a pak Krakov. Věcí, která bývalou polskou metropoli plnou nádherných památek spojuje s balkánskými městy, je znečistění ovzduší. Statistiky jsou neúprosné, i polské normy, které jsou mnohem měkčí než například české, jsou v Krakově překračovány 150 dní v roce, tedy celou topnou sezonu. Do města přitom ročně zavítají miliony zahraničních turistů.
Zvláště v zimních období dosahuje koncentrace škodlivých látek extrémních hodnot. Na znečištění se vedle hutí, které komunisté záměrně postavili vedle tohoto tradičně silně katolického města, aby přílivem dělníků změnily strukturu obyvatelstva, podílí především topení uhlím.
Podle Gazety Wyborczy topilo uhlím v kotlích a kamnech na třicet tisíc krakovských domácností, a to především právě v historické části města. To v kombinaci s tím, že s předměstími více než milionový Krakov leží v Krakovské bráně mezi Sandoměřskou a Osvětimskou kotlinou, způsobovalo prakticky trvalé smogové problémy a nepřípustnou koncentraci škodlivých pylových částic.
Pět let na změnu
Situace se však bude zlepšovat jen postupně. Od ledna 2014 bude zakázáno, aby se nově postavené domy vytápěly uhlím, již postavené budou mít pět let na to, aby přešly na jiný druh paliva. Povoleno bude topit plynem nebo topným olejem, či přejít na vytápění elektřinou. Ve vymezené dny bude povoleno používání krbů, ale pouze, když hlavní zdroj vytápění bude "ekologický".
Obyvatelé Krakova budou moci využít ke změně vytápění "Program na omezení emisí", z něhož je možné získat až 90 % ceny nového kotle. Pouze ti nejchudší obyvatelé města mohou v budoucnu dostávat podporu na vytápění, jehož cena se při přechodu z levného uhlí na dražší plyn či elektřinu výrazně zvýší. Nejde však o nějaké obří částky - od 90 korun do 300 korun za metr čtvereční na rok.
