Stát chce motivovat zemědělce k obnově krajiny. Sleví jim na daních

Původní krajinné prvky, jako jsou remízky, stromořadí, mokřady či větrolamy české krajině scházejí. Jsou jich potřeba desetitisíce, a proto se do záchrany české krajiny pouští v posledních letech stále více soukromníků, reagovat už musel i stát. Ve Sněmovně teď leží vládou nedávno schválený návrh na jejich osvobození od daně z nemovitosti.

Naplno se nedostatek těchto krajinných prvků projevil letos třeba přemnoženými hraboši. Kdyby totiž remízky či meze na rozlehlých polích byly, poskytly by útočiště predátorům, kteří by nástup hlodavce dokázali výrazně omezit. A významně by pomohly v boji proti suchu, které Česko sužuje už pátým rokem. 

„Určitě potřebujeme na polích obnovit větrolamy, tedy aleje, které omezí unášecí sílu větru, což je důležité i kvůli vlhkosti a biodiverzitě, a rozdělit dlouhé táhlé svahy, po kterých voda stéká při přívalových deštích,“ říká Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půdy (VÚMOP).

„Poplatníci budou mít dva roky na to, aby si nechali krajinné prvky, které se nacházejí na jejich pozemcích, zapsat do evidence ekologicky významných prvků,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch.

Krajinné prvky jsou dnes v katastru vedeny jako takzvaná ostatní plocha, což v důsledku znamená, že se z nich platí vyšší daň než z orné půdy. „Je nesmysl platit vyšší daň z krajinného prvku, z něhož žádný výnos nemáte a jen s ním máte starosti,“ kroutí hlavou nad současným stavem předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Ministerstvo zemědělství teď však chce jít v daňových úlevách ještě dál. S resortem financí už jednalo o tom, že přímo vybudování nových krajinných prvků by šlo uplatnit jako daňově uznatelný náklad. 

„Podle našeho názoru by mohlo napomoci, kdyby výdaje vynaložené na nové krajinné prvky bylo možné zohlednit jako náklad související se zemědělskou činností. Takový postup nyní není možný,“ potvrzuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Překážka – vlastnictví polí

Podle Vopravila z výzkumného ústavu jsou návrhy postavené tak, že by u zemědělců mohly najít pozitivní odezvu. Jenže překážkou v dobrém úmyslu bude vlastnictví půdy. U nás je více než 80 procent zemědělské půdy v pachtu. „Zemědělci často nehospodaří na svém, a tak si musí k budování těchto prvků opatřit souhlas vlastníka,“ podotýká Vopravil.

Za pravdu mu dává i ekologický zemědělec Martin Hutař ze Starého Města pod Králickým Sněžníkem. „Větší překážkou se mi zdá opravdu majetková struktura na polích. Když chceme vysadit třeba protierozní linii dlouhou tisíc metrů, protínají ji pozemky asi 30 vlastníků. Možná třetina majitelů s výsadbou bude souhlasit a třetina bude proti,“ upozorňuje Hutař.

Investice do obnovy remízků, stromořadí či větrolamů můžou jít až do statisíců. Jedna sazenice stromu stojí mezi 300 až 600 korunami. Podle předběžného odhadu zemědělců třeba na kilometrovou alej bude nutné vysadit desítky až stovky stromů. Další náklady budou na samotnou výsadbu, ochranu proti okusu zvířaty a údržbu.

Krajina musí dostat původní podobu. Jinak hrozí problémy

Od 50. let minulého století se v české krajině vysoušely mokřady, napřimovaly potoky a rozorávaly meze. Teď je krajina potřebuje zpět. Podle Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy nejpozději do pěti let.

Které krajinné prvky potřebujeme nyní nejvíc?
Potřebujeme obnovit větrolamy, které omezí unášecí sílu větru, a rozdělit dlouhé táhlé svahy protierozními mezemi, které svah přeruší a vodu zachytí. Tyto prvky jsou z hlediska ochrany půdy zásadní. Pak jsou to mokřady, přes milion hektarů půdy je odvodněných. A dále nebeské rybníčky, ty nejsou napájeny vodotečí, ale zachycují srážky. Dřív jich byly spousty.

Dokdy je to třeba udělat?
Pokud vidíme, jak se mění klima, mělo by to být v horizontu tří až pěti let. Po celé republice je to nereálné, soustřeďme se na rychlá opatření jako větrolamy či drobné vodní nádrže.

A když se nic nezmění?
Krajinu bude stále více ohrožovat eroze, větrná eroze, narušení klimatických poměrů. Může to mít vazbu na výnosy hospodářských plodin a budou problémy buď se suchem, nebo rychlými povodněmi z polí.