Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kraje mohou zavést školné

  23:52aktualizováno  23:52
Od prvního ledna neexistuje záruka, že kterákoli základní či střední škola nezačne vybírat za vzdělávání dětí školné. Tímto upozorněním zaskočil své kolegy místopředseda vlády Pavel Rychetský. Na včerejším jednání kabinetu prohlásil, že právě proto není možné zabývat se návrhem nového školského zákona, jenž je klíčový pro reformu školství - podle něj je norma v kolizi s ústavním pořádkem země.

Důvod je prostý: stát, který je podle Listiny základních práv a svobod garantem bezplatného vzdělání na základních a středních školách, už žádné školy nemá. Veškeré dosud státní školy přešly díky reformě veřejné správy do působnosti krajů. "Listina sice dále říká, že kromě státu může školy zřizovat i jiný subjekt, ale v takovém případě má právo vybírat školné. Nikdo nechce umožnit zákonem, aby se vybíralo školné například na základních školách," uvedl Rychetský.

Vicepremiérovi dávají za pravdu i další znalci: "Bohužel se při koncipování Listiny zřejmě poněkud pozapomnělo na možnost, že kromě státních a soukromých škol mohou existovat školy zřizované veřejnoprávními, avšak nestátními subjekty, jako jsou kraje," potvrdil například Vojtěch Šimíček z katedry ústavního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

"Smysl příslušného článku Listiny je však nesporný a spočívá v tom, že občané mají právo na bezplatné vzdělání na základních a středních školách. Otázku, zda je předložený zákon v rozporu s Listinou, však zodpoví jedině Ústavní soud," dodal Šimíček. Situaci lze nyní řešit dvěma způsoby.

Buďto změnou v krajských zákonech - jakýmsi zpětným zestátněním škol, po němž by kraje školy spravovaly jen v přenesené působnosti, anebo úpravou Listiny.
Z té by muselo být zřejmé, že školy zřizované kraji získaly stejný statut jako školy státní.

"Obě řešení jsou jen velmi obtížně schůdná a časově náročná. A to je veliký problém, protože bez odstranění tohoto rozporu nemohu ven s novým školským zákonem," upozornil ministr školství Eduard Zeman.

Dodal, že nutně potřebuje, aby nový školský zákon vstoupil v platnost od prvního září. "Což je při znalosti legislativních termínů, které jsou potřeba k přijetí zákona - už jen velmi obtížně schůdné... Pokud se tento problém nevyřeší během několika málo týdnů, může to ohrozit celý školský systém," tvrdí Zeman.

Nový školský zákon má totiž nejen reformovat české školství, ale také doladit školskou legislativu s reformou veřejné správy. "Budou problémy s financováním škol, které je zatím upravené velmi nedostatečně. Čekalo se, že to upraví školský zákon. Nebude-li, budou potíže. Velký otazník je především nad financováním církevních škol, které jsou zcela odkázány na znění tohoto zákona," upozornil Zeman.

Peníze jdou od ledna školám nově ze dvou zdrojů. Na provoz a investice dostávají od svého zřizovatele (obec, kraj), na mzdy učitelů plus na pomůcky a školní potřeby dává stát. Církevní školy jsou ovšem výjimkou - těm má stát platit obojí.

"Ohrožena by byla ale celá řada klíčových věcí," podotkl včera zjevně zaskočený náměstek ministra školství Jaroslav Müllner. Bez nového zákona totiž nebude fungovat třeba nový rejstřík škol. To znamená, že nebude možné žádnou školu zařadit nebo naopak vyřadit z takzvané sítě škol.

"Samozřejmě je ohrožen termín zavedení nové podoby maturitních zkoušek. Novinky týkající se národnostního školství. Nové pojetí péče o žáky s handicapy či naopak o žáky talentované," vyjmenoval Müllner.

Jeho šéf se včera po zasedání kabinetu nijak netajil s tím, že je postojem legislativců roztrpčen. "Já totiž na tento rozpor s Listinou při přípravě reformy veřejné správy upozorňoval. Jenže mě nikdo neposlouchal," namítl Eduard Zeman.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Návrh otevřít znovu velké obchody o státních svátcích poslanci odmítli

(Ilustrační snímek)

Velké obchody s plochou nad 200 metrů čtverečních zůstanou dál při některých státních svátcích zavřené. Zrušení zákona,...

Pražský imám představoval méně přívětivou tvář islámu, říká arabista

Muslimský duchovní vůdce Sámer Shehadeh v sídle Islámské nadace v Praze v roce...

Policie obvinila bývalého pražského imáma Sámera Shehadeha z podpory terorismu. Spolu s ním i jeho bratra Omara, který...

Okamurův bratr chce v Praze 8 do Senátu, má už podporu místních lidovců

Hayato Okamura je aktivním členem katolické komunity v pražských Holešovicích.

Lidovci z Prahy 8 chtějí, aby za ně kandidoval do Senátu Hayato Okamura. Pokládají ho za výraznou a silnou osobnost, a...

Najdete na iDNES.cz