Kraje máme. A znaky?

Třináct nových krajů, to bude i třináct zbrusu nových znaků na heraldické mapě České republiky. Na krajských budovách, na úředních dokumentech, na kulatém razítku kraje se od příštího roku objeví lvi, orlice, možná koně, městské hradby a další symboly. Praha už svůj znak a prapor má, ale těch zbylých třináct se ještě bude muset vymyslet. Skoro by se dalo říct, že to bude úplný heraldický boom. "Kdybychom do Evropy regionů měli přijít s nějakými kuriozitami v regionálních znacích, asi by se na nás dívali divně.

"Kdybychom do Evropy regionů měli přijít s nějakými kuriozitami v regionálních znacích, asi by se na nás dívali divně.

Ale to se nestane, protože návrhy napřed musí doporučit sněmovní podvýbor pro heraldiku, tedy i kapacity v tomto oboru," říká poslanec Vladimír Cisár (ČSSD), který v parlamentu paragraf o krajských znacích a praporech navrhl a zmíněnému výboru nyní předsedá.

Kde všude budou nové znaky a prapory viset, to záleží na krajském zastupitelstvu.
Je například možné, že emblém kraje se do roka objeví na školách vedle státního znaku České republiky. Už teď je ovšem jasné, že navrhnout dobrý krajský znak nebude vůbec jednoduché.

"U nás kraje své znaky nikdy neměly. Navíc za socialismu se mnohdy na heraldiku pohlíželo jako na feudální přežitek. A tak v případě krajů opravdu není na co navázat," soudí heraldik Karel Maráz z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Mají tedy vůbec znaky smysl, navíc když novým krajům chybějí krajské tradice? "Poslední dobou má každá firma, ale naštěstí i obec a město své logo nebo znak, podle kterého se dá identifikovat. Třeba na hlavičkovém papíře nebo při nějaké prezentaci by se něco takového určitě hodilo i krajům. A uznejte, jak hezky to vypadá na poznávacích značkách automobilů," přimlouvá se Arnošt Drozd z České genealogické a heraldické společnosti.

Názory na to, jak by mohly takové krajské znaky vypadat, se budou určitě lišit i v řadách znalců.

"Dovedu si představit, že Budějovický kraj využije růži, symbol Rožmberků," dává příklad poslanec Cisár. "Šlechtická heraldika by se do toho zavádět neměla. Za základ považuji heraldiku komunální a zemskou. Nevylučuji ale užití symbolů zcela nových," říká heraldik Maráz. "Znak by měl vycházet ze symboliky správního centra nového kraje," myslí si Arnošt Drozd.

Všichni se asi shodnou na principu, že znaky by měly být pokud možno jednoduché a neměly by se snažit pojmout například symboly všech okresních měst toho kterého kraje.
"Například ve znaku Brněnského kraje by se mohla objevit moravská orlice a znak města Brna.

Je ovšem možné, že by se to nemuselo líbit lidem z dalších obcí," uvažuje heraldik Karel Maráz.

Jako by mu dával za pravdu, navrhl František Fehér ze Znojma znak Brněnského kraje, ve kterém je břeclavský lev, hodonínská růže, znojemská orlice se znakem Brna na prsou, blanenská bílá věž a vyškovská červená hradba. Znojemská ODS ho vzala za svůj a možná skončí na stole budoucího zastupitelstva jako oficiální návrh.

Pokud jde o problém, jak do znaku dostat výrazný symbol a zároveň neošidit ty části kraje, které ho až tak za svůj symbol neberou, přichází v úvahu třeba znak polcený nebo znak se třemi poli. "Jedno by upozorňovalo na znak správního města, další by vycházelo nebo vycházela třeba z geografických podmínek a tradic území. Tak by do znaku Budějovického kraje přibylo pole s kaprem, u Karlovarského kraje dejme tomu vřídlo, u Libereckého kraje Ještěd nebo hory," jmenuje Arnošt Drozd.

Pokud se nové krajské zastupitelstvo dohodne na krajském znaku a praporu, pošle jejich návrhy do Poslanecké sněmovny. Když je doporučí heraldický podvýbor, udělí kraji znak a prapor předseda Poslanecké sněmovny. Je to stejný postup, jako když teď chce mít svůj nový znak nějaká obec.