Povědomí o Severoatlantické alianci jako o vojensko-politické organizaci se mění. Aliance volá stále hlasitěji po ochraně obyvatel, mírových misích a boji proti novým hrozbám.
"Útoky z 11. září změnily vše. Zároveň vyvstala otázka, zda se aliance umí bránit útokům zevnitř - vnitřním hrozbám, tedy domácímu ohrožení obyvatel. Tradiční protivník NATO - Rusko a Varšavská smlouva - se vypařil. Terorismus ve svých metodách stírá hranice mezi obranou a bezpečností. Už nejde jen o záležitost armády. Teroristé útočí na civilní obyvatelstvo. Proto musí dojít k provázání obrany a ochrany - vojenských a nevojenských složek. To se týká všeobecně řešení krizí, včetně živelných pohrom nebo průmyslových havárií."
Armáda tedy musí úzce spolupracovat s policií, záchranáři a dalšími složkami?
"Ano. Vyzkoušeli jsme si to na povodních v roce 2002. Provázanost musí být ale daleko větší. Obrana země připadá ministru obrany, vnitřní bezpečnost ministru vnitra. Dnes již ale nelze oddělovat vojenský a nevojenský charakter krize, zvláště u terorismu."
Aliance řadí do bezpečnostní problematiky na vnitřní ochranu i boj s organizovaným zločinem a to nejen na tradičním území členských států, ale i za hranicemi své dřívější působnosti.
"Aliance například v poslední době rozhodla, že rozšíří svou působnost mise v Afghánistánu i mimo Kábul do ostatních částí země. Jedním z důvodů je, že Evropu v Afghánistánu maximálně znervózňuje drogová otázka. Když jen zvážíme, že v roce 2002 byla afghánská produkce máku, který se používá k výrobě heroinu, o 92 procent vyšší než v předcházejícím roce 2001. Veškerý heroin vyprodukovaný z tohoto máku přitom putuje do Evropy. To pro evropskou společnost znamená nesmírně naléhavý a ožehavý problém. Nepochybuji o tom, že se pozornost alianční mise v Afghánistánu obrátí i směrem k producentům máku. Všichni se to snažíme, ale je to nesmírně složitá problematika."
Jak takový boj může vypadat?
"Nebudu zacházet do podrobností, nemáme je ještě sami detailně rozpracované. Ale je to nejenom otázka nebezpečí heroinu pro Evropu, ale také výnosnost produkce máku pro aghánské zemědělce. Je pravda, že výtěžek produkce heroinu putuje do kapes nejen místních nejrůznějších bojůvek a malých armád, ale také do měšců, které významně sponzorují teroristické organizace, ať už jde o Taliban nebo Al-Káidu."
Kromě aliance deklaruje eminentní zájem o ochranu obyvatelstva a civilní nouzové plánování i Evropská unie, do které vstoupí Česká republika příští rok.
"EU se soustřeďuje na evropské schopnosti krizového řízení a civilního nouzového plánování a to my naprosto podporujeme. V alianci se zabýváme krizemi dlouhou dobu, také máme určité kapacity a schopnosti. Nejradši bychom ale v budoucnu viděli co možná nejtěsnější spolupráci mezi oběma organizacemi. Zda k té spolupráci dojde a jak bude intenzivní, to je ještě otázka dalšího vývoje."
Souvisí to se snahou EU budovat vlastní evropské obrané struktury?
"Tuto souvislost bych neviděl. To rozlišení mezi krizovým plánováním na straně jedné a budováním vlastních vojenských obranných struktur je věc trošičku jiná. Jde nám to, aby se nedublovaly institucionální struktury, které má aliance a které by případně chtěla evropská unie vytvořit."
Není právě takovým zdvojováním fakt, že EU chce vytvořit své vlastní obranné velitelství?
"Záleží na tom, jak to velitelství bude pojato. Samozřejmě rozumíme tomu, že EU bude chtít vést své vlastní operace. Letos EU s takovými operacemi začala. Operace v africkém Kongu byla důležitým a užitečným úspěchem unie. Dnes vede svou operaci v Makedonii, takže v praxi vidíme, že tyto mise budou. Teď jde o to, jakým způsobem si bude EU budovat kapacity pro operační plánování těchto misí, které má dnes pouze na národní úrovni. Nemá je v celoevropském měřítku. A tam je na stole několik návrhů. Jeden návrh počítá s vybudováním vlastního operačního velitelství unie na základě dohody čtyř hlav států z dubna letošního roku. Takové alternativě bychom se přikláněli asi nejméně."
 Český velvyslanec při NATO Karel Kovanda. |
