Lékaři z Centra pro závislé na tabáku 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. Lékařské fakulty UK sledovali na čtyři tisíce pacientů v rozmezí sedmi let. Více než čtvrtina z nich trpěla při začátku léčby psychickou nemocí, nejčastěji depresí.
„V této skupině pacientů došlo po úspěšném zanechání kouření ke statisticky významnému poklesu symptomů deprese. Zlepšení bylo nejvýraznější právě u skupiny pacientů, kteří měli nejvíc příznaků deprese na počátku léčby,“ řekla na čtvrteční tiskové konferenci Lenka Štěpánková z Centra pro závislé. „Ukázalo se, že zanechání kouření má stejný nebo dokonce lepší efekt na ovlivnění průběhu deprese, než užívání léků,“ dodává její kolegyně a vedoucí centra Eva Králíková.
Pacient, který se úspěšně vyléčil ze závislosti na kouření, je podle lékařů ten, který si nezapálí minimálně rok. Odborníci se v tomto bodě nespoléhají pouze na jeho tvrzení, pomocí speciálního přístroje ověřují i to, zda má po roce negativní hodnoty oxidu uhelnatého ve výdechu - teprve poté je člověka možné s jistotou označit za nekuřáka.
Míru deprese pacienta pak lékaři zjišťují pomocí Beckovy sebeposuzovací stupnice deprese. „Pacient v dotazníku odpovídá na pětadvacet otázek, jimiž hodnotí sám svůj psychický stav, nevstupuje do toho tedy žádné naše mínění,“ vysvětluje Štěpánková.
Cigareta zlepší náladu jen na moment
Podle odborníků s těmito zjištěními padá častý mýtus, že kouření člověku pomáhá ve stresu a zlepšuje jeho psychický stav. Proč ale v pozitivní účinek cigarety při stresu většina kuřáků neochvějně věří?
Centrum pro závislé na tabákuCentrum pro závislé na tabáku vzniklo v roce 2005. Od té doby jím prošlo přes pět tisíc pacientů. Celková úspěšnost odvykání kouření byla v celém souboru pacientů 38,9 procent. |
„V momentě, kdy si zapálíte se okamžitě vyplaví hormon štěstí - dopamin, to znamená, že na chviličku se člověk cítí líp, nálada se zlepší. Ale po chvilce to opět klesne. A to je moment, kdy to naopak depresi vyvolává. Kuřák pak opět sahá po cigaretě,“ říká Králíková.
Kouření podle ní nezhoršuje jen průběh depresí, ale obecně většiny psychických onemocnění. „Samozřejmě nemůžeme slíbit někomu, kdo trpí psychiatrickou diagnózou, že když přestane kouřit, bude zdravý. Nekuřáci jsou zcela jistě také nemocní a nejsou nesmrtelní - to je bez debaty. Ale průběh psychického onemocněníí je prostě lepší,“ vysvětluje lékařka.
Přidává se i Martin Anders z Psychiatrické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK. „Mezi našimi pacienty je zhruba třikrát víc kuřáků než v populaci, a tak nepřekvapuje, že nemoci způsobené kouřením jsou nejčastější příčinou jejich úmrtí. V průměru ztrácejí kolem dvou desítek let života oproti nekuřákům,“ říká.
V českých psychiatrických léčebnách se stále kouří
Paradoxní podle lékařů je, že se kuřáci často obávají léků, jež pomáhají závislost překonat, ať už se jedná o volně prodejné formy náhradní léčby nikotinem nebo léky vázané na recept. „To, že nikotin vdechují z cigaretového kouře spolu s několika tisíci látek vesměs toxických, jim nevadí, cigareta totiž nemá příbalový leták, který by popisoval možné nežádoucí účinky. Kdyby ho měla, jeden výtisk by kuřák nejspíš ani neunesl,“ upozorňuje Králíková.
Psychiatrická oddělení byla všude ve světě těmi posledními, kde se přestalo kouřit. Ve většině vyspělých zemí se už však ani na těchto odděleních kouřit nesmí. Například na slavné Mayo Clinic v USA byl vydán zákaz kouření v roce 1992. Naproti tomu v České republice se v uzavřených psychiatrických odděleních kouřit stále může.
I mezi lékaři je považováno za samozřejmost, že jsou psychiatrická oddělení vybavena kuřárnami. Jedním z důvodů je i fakt, že čeští lékaři nemají možnost nabídnout svým pacientům kuřákům náhradní léčbu nikotinem k potlačení abstinenčních příznaků, protože není u nás prozatím hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
