Pokud skutečně chceme členství České republiky pouze přepočítávat na eura, tak nebudeme spokojeni nikdy. Ostatně, zda dostaneme v letech 2004 až 2006 na hlavu 70 nebo 90 eur, je skutečně jedno. To jenom politici si opět honí tričko, aby byli zvoleni i příště.
Rozdíl dvaceti eur činí něco přes 600 korun. Českých. Přibližně na dva a půl roku. A těch bájných 70 eur pak kolem 2100 korun. Tolik vášní pro tak směšnou částku? Jsou přece daleko, daleko důležitější věci, které s naším vstupem do unie souvisí a budou souviset.
Proč se handrkovat a prosit Brusel o pár eur, když se nediskutuje o tom, zda nám sjednocená Evropa například neodnese také část naší suverenity. Nebo jestli nestrkáme hlavu do ještě většího byrokratického a nepřehledného chomoutu, než v jakém žijeme dnes.
Druzí se zase mohou ptát, proč se zdržujeme takovým nesmyslem, jako je nevelká hromádka peněz, když už máme téměř ve svých kapsách "europas", který nám umožní volně jezdit téměř po celé Evropě. Který nám v blízké budoucnosti dovolí pracovat na lepším místě třeba v Portugalsku a Irsku. Který našim dětem nabídne daleko širší možnosti studia na školách v zahraničí, který podnikatelům z Česka už pomalu otvírá lepší cestu pro jejich plány a záměry.
Clona vytvořená z bankovek eura nám zatemnila oči i mozek a neumožňuje vidět věci, které bychom vidět měli. Pokud nás však skutečně k členství v Evropské unii vedou jenom peníze, je lepší tam nevstupovat. Ale nepříjemný kouř nad Kodaní už nikdo nerozfouká.
