Pokud by odmítlo koupit tanky, které si před lety objednalo, muselo by platit českým i zahraničním zbrojovkám astronomické penále.
Vniveč by podle šéfa generálního štábu Pavla Štefky přišly i obrovské náklady investované do vývoje tanku. Proto se nakonec ministerstvo obrany uvolilo koupit alespoň 30 tanků, i když jich původně chtělo přes 500 a pak "jen" 350.
Třicet strojů je nejmenší jednotka, která může samostatně plnit taktické úkoly. Modernizace tanku má pět let zpoždění, protože se nedařilo doladit elektronický "mozek" tanku - systém řízení palby.
Aspoň zachránili zbrojovku
Generál Štefka jen nerad připouští, že si armáda pořizuje nové tanky z jiných než obranných důvodů a že by se bez nich obešla.
Projekt obhajuje tím, že bez modernizace by zkrachovala státní strategická zbrojovka v Novém Jičíně, která obrněnce vyrábí. "Navíc máme slušné šance tank exportovat. Starých typů T-72 jezdí po světě asi osm tisíc."
Z diplomatických zdrojů vyplývá, že se o koupi českého tanku nové generace zajímá Indie a také několik východoevropských zemí přizvaných do NATO. Roli přitom sehrávají nejenom schopnosti vylepšeného obrněnce, ale i přijatelná cena.
"Sto sedmdesát milionů je třetina částky, na niž přijde jen o málo pokročilejší tank USA Abrams. Počítáme se zakázkou na stovky strojů," odhaduje prezident Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.
Co když se budou hodit?
Supertank není mnoho platný ani při stíhaní teroristických bojůvek. "Je snadné vyčítat autorům modernizace velké oči," vzkazuje kritikům Štefka. Připomíná, že v roce 1994 byl vstup Česka do NATO v nedohlednu.
"Bránit jsme se museli sami - odtud snaha mít dost moderních tanků. I vyspělé země NATO revidují své projekty po teroristických úderech na USA." Generál odhaduje, že v Evropě nenastane v nejbližších patnácti letech válka. Varuje, že pokud by se Česko tanků zřeklo, může se časem ukázat, že se armáda ocitne před novými riziky, ale už bude pozdě si tanky pořídit.
