Olomoucký podnikatel Oldřich Přikryl koupil deset hektarů bývalé lesní školky a další zhruba tři hektary přilehlých zastavěných parcel v polovině roku 2009 od Lesů České republiky. Zaplatil za ně přes dvanáct milionů korun. Metr čtvereční jej tedy přišel na přibližně sto korun.
Změna v územním plánu by mu investici do "lesa" zhodnotila desetkrát až šestnáctkrát. Ceny stavebních pozemků v populárním Lošově se totiž pohybují od 1 000 do 1 600 korun za metr čtvereční.
Ještě donedávna měl přitom k takovému zhodnocení slušně našlápnuto. Myšlenka na zastavění areálu v lošovském lese nadchla architekty, kteří připravují pro Olomouc nový územní plán, a pak i politiky, kteří nápad i přes nesouhlas vlastních úředníků pustili do další fáze projednávání územní dokumentace.
Majiteli Zlatého dolu se dokonce podařilo přimět ke změně názoru krajský úřad, který se zastavěním lesního pozemku původně nesouhlasil také. Všechno se nyní pokouší zastavit olomoucké Hnutí Duha. Až díky podnětu ekologů magistrát řeší, jestli nepůjde Zlatý důl znovu zalesnit.
"Okolnosti lošovského případu jsou od začátku podivné. Celá akce je motivována potřebou co nejrychlejšího okamžitého zisku na úkor kvality životního prostředí," myslí si Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Ekologové i odbor životního prostředí jsou proti
Faktem je, že Zlatý důl už není klasický les. Stavební povolení na výstavbu lesní školky vydaly ještě komunistické úřady v roce 1989. Na vymýcené třináctihektarové ploše vyrostlo kromě záhonů se sazenicemi jehličnanů i několik budov a silnice nebo také betonové zavlažovací kanály. To všechno v areálu zůstalo i poté, co školka po několika letech ukončila svůj provoz.
Lokalita Zlatý důl se nachází u olomoucké místní části Lošov. Nedaleká Velká Bystřice je také proti tomu, aby se z ní stala nová vesnice.
Právě kvůli staré infrastruktuře architekti územního plánu a olomoučtí politici považují celé území za lesnický brownfield, tedy území, které je ekologicky poškozené. Návrh na zastavění Zlatého dolu nechali v připravovaném územním plánu i přesto, že zásadně proti nebyli jen ekologové z Hnutí Duha, ale i odbor životního prostředí magistrátu.
"To, že s tím orgány nesouhlasí, se musí reflektovat až v poslední fázi přípravy územního plánu. Prostě se chceme rozhodnout až teď," vysvětlil prostoj olomouckých radních primátor Martin Novotný a poznamenal, že do schválení nového územního plánu, které se očekává v roce 2012, nic není definitivní: "Je to otevřené, prověřuje se to a nikdo neví, jak to dopadne."
Ekologové i městští úředníci se shodují na tom, že vznik nového satelitu ve Zlatém dole, kam by se vešlo i víc než sto rodinných domků, by nevratně poškodil okolní les. Podle odborníků lze za ekologickou zátěž považovat jen závažnou kontaminaci půdy například ropnými látkami, pesticidy nebo těžkými kovy.
"Označit jako brownfield momentálně nevyužívané záhony pro lesní sazenice je neseriózní matení odborné i laické veřejnosti," uvedl ve vyjádření ke konceptu nového územního plánu vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka.
Krajští úředníci po návštěvě místa změnili názor...
To bylo v červenci loňského roku. V tu dobu nesouhlasil se zastavěním Zlatého dolu ani odbor životního prostředí na krajském úřadě, jehož názor je pro změnu územního plánu rozhodující.
Poté, co si ale Oldřich Přikryl podal žádost o přehodnocení tohoto postoje a co se byli krajští úředníci v jeho areálu podívat, změnil kraj už v prosinci názor.
Jak vysvětlil šéf krajského odboru životního prostředí Josef Veselský, k přehodnocení dřívějšího názoru přispěl i fakt, že ministerstvo zemědělství při prodeji státních pozemků ve Zlatém dole konstatovalo, že není ve veřejném zájmu, aby pozemky plnily funkci lesa.
Ministerstvo zemědělství však tvrdí, že to není pravda. "Naopak, skutečnost, že bylo třeba vydání souhlasu k převodu, dokládá, že nikdo o charakteru pozemků jako pozemků lesních nepochyboval," napsal ředitel odboru státní správy lesů na ministerstvu Jiří Pondělíček.
... přestože se o vliv nového satelitu na okolí zatím nezajímali
Vyjádření majitele pozemků Oldřicha Přikryla se MF DNES nepodařilo získat. Telefon v místě jeho bydliště několik dní nikdo nezvedal a vlastník nebyl k zastižení ani v kanceláři své firmy ve Švédské ulici. Muž, který si pronajímá vedlejší kancelář, řekl, že svého souseda potkává jen zhruba jednou za dva měsíce.
Dnes, kdy proti plánům na zástavbu Zlatého dolu protestuje i Velká Bystřice, která leží přímo pod ním, i krajský odbor životního prostředí znovu zvažuje změnu názoru.
"Musíme to konzultovat s ministerstvem zemědělství," podotkl šéf odboru Josef Veselský, který přiznal, že tím, jaký vliv bude mít nový satelit ve Zlatém dole na okolí, se nikdo na kraji zatím nezabýval. "Řešili jsme pouze to, jestli to formálně les je, nebo není."
To, jestli Zlatý důl může být znovu lesem i prakticky, řeší zase odborníci na životní prostředí na magistrátu. "Ani případné další stanovisko krajského úřadu nebude mít vliv na řešení případného zalesnění lokality. Je možné, že si objednáme nezávislý posudek celé záležitosti," nastínil vedoucí odboru Petr Loyka.
