Lidovecký ministr zahraničí Cyril Svoboda to diplomaticky komentoval slovy: "Je předčasné o tom hovořit, rozhodne se o tom někdy v září či v říjnu."
Ještě předtím je podle Svobody nutné hovořit o odchodu Čechů z Iráku se spojenci a záležet bude i na postoji irácké vlády.
I na jednání vedení lidové strany se v úterý otevřeně mluvilo o tom, že "Kostelka jen řekl předčasně něco, co nakonec může být pravda". Premiér Vladimír Špidla se Kostelky zastal: "Svůj záměr konzultoval při jednání Bezpečnostní rady státu."
Protesty politiků ohledně "výřečnosti" nicméně Kostelku přiměly k mnohem větší opatrnosti. Místo odchodu vojáků z Iráku v úterý zdůrazňoval priority armády v jiných riskantních akcích. Těmi je podle něj Afghánistán (asi stovka výsadkářů) a Kosovo (400 Čechů mezinárodních sil KFOR).
"Zvláště situace na Balkánu je pro bezpečnost Česka důležitá," tvrdí ministr. S tím souhlasí i Svoboda: "Balkán a Afghánistán jsou naše priority. Irák je zatím místem, kde jsme."
Vicepremiér a ministr vnitra Stanislav Gross z ČSSD se snaží spor kolem Kostelkova předčasného prohlášení uhlazovat. V úterý řekl, že člen vlády nemůže o délce pobytu vojáků v Iráku prohlašovat něco jiného, než co povolil české jednotce parlament. A to je pobyt do konce roku. Podle Grosse však nelze dělat nějakou sóloakci, která překvapí spojence, byť vědí, že Češi mají v Iráku časově omezený mandát.
Američané zatím podle vlivného diplomata USA nepožádali Čechy o konkrétní náhradu za vojenské policisty v Šaíbě, nicméně se vedou "širší diskuse" o další české přítomnost v Iráku. Angažovanost Česka v zahraničních misích je i podle Špidly stále otevřenou záležitostí.
