"V noci se z toho budím a vžívám se do role vojáků, kteří uvěřili reformě, podřizovali se jejím požadavkům, přestěhovali se... A my jim minulý týden řekli, že je vše jinak, že to neplatí," stýská si ministr.
Jak je vám, když to lidem říkáte?
Jak by bylo. Stydím se, protože i já jsem byl v týmu lidí, kteří vojáky z bojových útvarů přesvědčovali o nutnosti reformy, z níž mnohé nyní neplatí. Chci, aby nám i nyní uvěřili... alespoň trochu.
Budete rušit i další útvary a posádky, které to ještě dnes netuší?
Ano. Ale nebude to už tak bolestné jako v Náměšti, Přerově či v Táboře. Taková překvapení to už nebudou. Ale nechci, aby se to lidé dozvídali z novin. Navíc zatím nedokážu říci, zda odejdeme ještě z pěti, deseti či dvanácti měst. Teprve od pondělka víme, že máme na příští rok 50,3 miliardy korun. V tom, odkud ještě odejdeme, budeme mít jasno až v říjnu a schválit to musí vláda.
Dnes bych jen spekuloval. Ale to nejhorší už je za námi. Z mnoha měst jsme měli tak jako tak odejít. Český Krumlov, kde je základna mírových sil, či Mikulov to vědí už několik měsíců tam končíme. Rychle jsme původně chtěli opustit Janovice nad Úhlavou, ale zůstaneme tam ještě tři roky. Odejdeme i ze Zbirohu na Rokycansku. Plzni předáme vojenskou nemocnici. A je také možné, že opustíme Havlíčkův Brod, Chrudim, Jindřichův Hradec či Nový Jičín. Na civilní správu převedeme i část výcvikového prostoru Boletice. Měl by tam vzniknout sportovní areál.
V armádě zbude třicet tisíc lidí
Váš náměstek Jan Váňa říká, že příští rok nebudete mít peníze ani na náboje, abyste se v zoufalství zastřelili. Má vůbec taková armáda smysl?
Řekl to určitě jen v nadsázce. Nábojů k ukončení zoufalství máme až moc. Armáda má vždycky smysl, pokud je funkční. Zatím funkční je a doufejme, že i zůstane.
Jak tedy bude armáda po škrtech vypadat? Budete ještě vůbec vysílat vojáky do mezinárodních misí?
Chci, aby armáda dělala to, co dosud, ale v omezené míře. Ochrana lidí této země pro nás zůstává prvořadou... A to i s pomocí spojenců z NATO. V riskantních zahraničních misích budeme pokračovat - alespoň v těch, na něž budeme mít peníze.
Původně jsme například počítali s vysláním až pětitisícového kontingentu vojáků do riskantní akce. No a teď, když máme po škrtech méně peněz, to bude jen kolem tří tisícovek vojáků.
A podobné je to s letectvem. Časem chceme mít i stíhačky a stejně tak dodržíme slib alianci, že její letouny budou moci operovat z českých základen. Stejně tak budeme pokračovat ve specializaci armády - například na chemické, biologické a nukleární zbraně. Armádu drasticky zmenšujeme. A děláme to proto, aby neprojedla celý rozpočet, ale aby cvičila, rozvíjela se a mohla - třeba při povodních - pomáhat lidem, aby plnila ty úkoly, které má.
Kolik bude mít armáda lidí?
Kolem třiceti tisíc. Včetně občanských zaměstnanců - těch by mělo být kolem sedmi tisíc. Dnes jich máme přes dvacet tisíc. Reforma původně počítala s pětačtyřicetitisícovou armádou. Ale ještě k tomu letišti v Náměšti. Utlumujeme tam provoz na čtyři roky. Do té doby je chceme modernizovat ve špičkovou základnu. Aliance nám dokonce už přislíbila miliardu a půl.
Proč by měli lidé věřit něčemu, co nastane za čtyři roky, když neplníte sliby, které jste jim dali před půl rokem?
Tak to je opravdu problém. Ti lidé něčemu uvěřili a teď tu důvěru ztrácejí. Mohu říci jen to, že Náměšť bude modernizována a za několik let se tam vrátí i letci. Že to tak bude a že pro to udělám vše, co je v mých silách.
Bez propouštění projíme rozpočet
Za pět let tedy propuštěné lidi zavoláte zpět?
Mohou to být, bohužel, už jiní lidé. Jakkoli to asi vyznívá tvrdě. Ale znovu říkám: pokud to neuděláme, zakrátko bychom měli jen na výplaty, elektřinu a ještě tak na zaplacení paliv a tepla. Do šesti let bychom se ocitli - pokud jde o kvalitu vojska - někde na úplném chvostu aliančních armád.
Chceme-li například nová obrněná vozidla či stíhačky - byť jich bude méně - armáda se musí zmenšit, protože se zmenšil i její rozpočet.
Propouštění lidé asi vládě nejvíc zazlívají, že nevidí dál než půl roku dopředu. Cožpak jste neviděli, jak je na tom ekonomika špatně a že asi dostanete méně peněz?
Co na to říct? Věřili jsme usnesení vlády, že dostaneme 2,2 procenta hrubého domácího produktu. To usnesení i slib byly jasné. Pravda ale je, že výkonnost české ekonomiky je nižší, než se předpokládalo. Klesl tedy i hrubý domácí produkt.
Stát nemá kde brát. Že jsme nakonec dostali dvě procenta, tedy 50,3 miliardy korun, považuji za úspěch.
Hovořilo se totiž o mnohem menších částkách. Vlastně bych měl být spokojen. Reforma veřejných financí je ale nevyhnutelná. A armáda ujídá poměrně velký krajíc z rozpočtu. Pokud vláda nechce moc sahat na sociální jistoty lidí, nemá příliš možností, kde brát.
Má vůbec vláda propočteny důsledky vyklízení posádek? Ví, jak odchod tisíců vojáků postihne regiony? Jak dopadne na malé a střední podnikatele, kteří byli na dodávkách vojsku závislí? Škrty totiž byly tak rychlé, že odborníci vylučují, abyste měli byť i přibližnou představu, co vyklízení posádek způsobí. Nepřevýší nakonec celkové ztráty nynější úspory?
To je otázka pro ministra práce a sociálních věcí anebo i pro ministra pro místní rozvoj. Já jsem odpovědný za obranu země. Věřím ale, že vláda regionům pomůže a situaci jim ulehčí. Moji kolegové ve vládě o tom určitě uvažují, kabinet k tomu však žádné rozhodnutí dosud nepřijal. A neexistuje ani žádný dokument, který by se ekonomickými důsledky vyklízení posádek zabýval. Nic se ani připravit nestihlo, vždyť kolik peněz dostaneme, víme teprve od pondělka. I armáda teprve počítá, co si bude moci dovolit.
Stíhačky chceme
Vyhazujete lidi na dlažbu, posádková města prožívají ekonomický šok, protože je opouštíte, a vy vládě navrhujete, že chcete stíhačky. Je to na místě?
Mluvíme o suverenitě země. O tom, zda si zachováme schopnosti, které máme ještě z dob první republiky. Pokud bychom neměli mít stíhačky, pak mne vláda musí zbavit zákonné povinnosti chránit vzdušný prostor. Stíhačky by tato země měla mít - o tom jsem pevně přesvědčen. Ale musíme se rychle rozhodnout, protože starým ruským migům už končí životnost. Jasné také je, že na nové nadzvukové letouny nemáme peníze.
Jak tedy chcete stíhačky nakoupit? Nezvažujete, že byste zatím požádali o ochranu vzdušného prostoru spojence?
Požádáme vlády spojenců o velmi levný pronájem či nákup čtrnácti starších strojů se schopností létat alespoň pět let. Odhaduji, že se nám je podaří získat a provozovat za jeden a půl miliardy korun ročně.
Více si nemůžeme dovolit. Připravujeme i výběrové řízení na koupi čtyřiadvaceti nových stíhaček. Ty by přišly až po roce 2008. Do té doby bude letectvo žít v jakési přechodné fázi. Alespoň pokud jde o nadzvukové stroje.
