Kauza začala v roce 2000, kdy Garnier, divize L'Oréalu, chystal akci na podporu prodeje jednoho ze svých přípravků na vlasy.
Hostesky pro něj najímala agentura Districom. Z její kanceláře odešel na ústředí fax: Potřebujeme ženy ve věku mezi 18 a 22 lety, které nosí velikost 38 až 42 a jsou BBR.
A právě v tajemných písmenech BBR je zádrhel. Znamenají bleu, blanc, rouge. Modré, bílé, červené. Francouzské národní barvy. Ale v jazyce "lovců lidí" jde o kód pro bílého Francouze (či Francouzku) narozeného bílým francouzským rodičům.
Fax odeslala jistá Thérèse Coulangeová z vedení Districomu. Zaměstnanci agentury později u soudu řekli, že dostali "ústní instrukci upřednostňovat bílé dívky". Coulangeová zase prohlásila, že fax byl její osobní iniciativou a nikoliv projevem firemní politiky. A že jí šlo hlavně o to, aby se hostesky dokázaly "správně vyjadřovat ve francouzštině".
"Opravdu velké vítězství"
Podnět k soudní kauze dala organizace SOS Racisme. Prokuratura nařkla L'Oréal, že požadavkem na "BBR" automaticky vyloučil z výběru Asiatky, Arabky, černošky... Prostě členky etnických menšin, kterých jsou ve Francii miliony.
V roce 2007 soud nižší instance rozhodl, že L'Oréal musí zaplatit pokutu 30 tisíc eur. A stejně tak Districom (respektive jeho mateřská agentura Adecco). Obě firmy měly navíc po dalších 30 tisících zaplatit i organizaci SOS Racisme.
Pokutu teď nejvyšší soud potvrdil. Ale odškodnění pro SOS Racisme nařídil odvolacímu soudu přezkoumat. Ať už kosmetický gigant zaplatí třicet, anebo šedesát tisíc, v rozpočtu to nepocítí. Škoda "nemateriální" je větší: kauza poškodí jméno firmy ve Francii i ve světě, poznamenal britský deník The Times.
Navíc nejde o první "diskriminační" případ. Řešilo se kupříkladu i údajné zesvětlování pleti zpěvačky Beyoncée pro reklamní kampaň.
