Poslední informace zveřejněné iDNES.cz o tragickém úbytku sponzorů nadace paní Paroubkové jen potvrzují, že by se manželky politiků - zvláště těch vládních, ale ani opozičních - prostě neměly věnovat sběru peněz ani pro ty nejdobročinnější a nejlépe míněné účely.
Jak to bylo? Před rokem byla paní Paroubková manželkou pana Jiřího Paroubka a za šest měsíců vybrala přes 14 milionů korun.
Letos nevybrala skoro nic, a jediná změna v její nadaci je, že už není paní Paroubkovou. To snad je dostatečným důkazem výroku, že ony „dary na charitu“ dávané jak na potvoru a samozřejmě náhodou na charitu manželky mimořádně vlivného politika nejsou ničím jiným než nepřímou platbou politikovi.
Na rozdíl od platby přímé, to jest úplatku, se však tato korupce přes manželku nejen toleruje, ale dokonce je naopak - vždyť jde o dobročinnost, že! - chápána jako cosi pozitivního. Ten, kdo si dělá u politika dobře, není za podpláceče, nýbrž za ušlechtilce.
Proto se domnívám, že zákaz sběru peněz na libovolné účely by měl být pro partnerky/partnery vrcholných politiků dán zákonem. Je to samozřejmě omezení jako hrom, ale jak ukazuje právě jmenovaný příklad, tak v naší zemi korupci - přímou, a tím méně tu nepřímou - nemůžeme nechat na mechanismech běžné lidské slušnosti a studu, ale musíme ji doslova omezovat a jmenovat zákonem. I když jde o korupci přes manželku.