„Ode dneška bude NHS (National Health Service, britská obdoba ministerstva zdravotnictví, pozn. red.) napříč Spojeným královstvím prioritizovat podání první dávky vakcíny lidem v rizikových skupinách,“ oznámila na konci prosince Velká Británie.
Důvod je prostý – vakcín je zatím málo, nová „britská“ mutace koronaviru se rychle šíří a imunitní ochranu potřebuje co nejvíce lidí.
Jak Británie zdůvodňuje odklad druhé dávky?O prodloužení doby rozhodla ve Spojeném království expertní skupina při Medicines and Healthcare products Regulatory Agency (MHRA), tamní obdoby českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv. „K tomuto rozhodnutí jsme došli na základě klinických dat, podle kterých je vakcína po dvanácti dnech od první dávky účinná na 90,5 procenta. A žádné ukazatele nenasvědčují tomu, že by se účinnost vakcíny ke konci jedenadvacetidenního období po první dávce ztrácela,“ uvedla na dotaz iDNES.cz za MHRA Alicia Dimas McNulty. |
„Každý dostane svou druhou dávku během dvanácti týdnů od dávky první. Druhá dávka dokončuje cyklus a je důležitá pro delší imunitní ochranu,“ uvedlo NHS v tiskové zprávě a dodalo, že toto rozhodnutí povede k naočkování více lidí, a tedy ke snížení úmrtnosti a počtu hospitalizací.
Česká republika ale tuto možnost zatím podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbory Peterové nezvažuje. „Druhá dávka vakcíny od společnosti Pfizer má být podána ne dříve než za jednadvacet dnů po dávce první. V tomto rozmezí tedy také lékaři dávky podávají. Významné prodloužení doby mezi první a druhou dávkou nyní není předmětem diskuze,“ uvedla na dotaz iDNES.cz.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný redakci iDNES.cz řekl, že on sám již termín aplikace druhé dávky vakcíny má. „Druhou dávku lze posunout, ale není jasně dán limit jak daleko,“ odpověděl bez dalších podrobností.
Některé jiné evropské země přitom britský způsob inspiroval. Třeba Německo a Dánsko již podle britského deníku The Guardian zvažují, jestli se vydají stejnou cestou. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn podle deníku již požádal tamní Institut Roberta Kocha, aby zhodnotil možnost oddálení druhé dávky vakcíny.
Druhá vlna epidemie nemoci covid-19 v Česku |
„Vzhledem k současnému nedostatku vakcín a k velmi vysokému počtu nakažených a hospitalizovaných je strategie, díky které bude naočkováno co nejdříve co nejvíce lidí, efektivnější,“ míní třeba šéf výzkumného týmu zabývajícího se vakcínami z berlínské nemocnice Charité Leif Erik Sander.
Virus zmutoval a nakazí rychleji. Vzniklé vakcíny by ho ale mohly porazit |
Dánské ministerstvo zdravotnictví se zase nechalo slyšet, že zvažuje možnost oddálení druhé dávky vakcíny na dobu tří až šesti týdnů.
Dává to smysl, míní odborníci
Podle odborníků přitom dává odsunutí druhé dávky vakcíny smysl. Třeba biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Jan Konvalinka ve vysílání Českého rozhlasu uvedl, že mu tento postup připadá rozumný.
„Druhá dávka pravděpodobně zvýší ochranu, ale hlavně prodlouží imunitní odpověď na delší dobu. Ale epidemiologové se rozhodli, že ta situace je tak kritická, že je třeba zastavit šíření téhle infekční varianty viru za každou cenu. Je to trochu riskantní varianta, ale je možné, že ví, co dělají,“ míní biochemik.
Lockdown do 22. ledna, rozhodla vláda. Výjimku nedostaly ani skiareály |
Dodal, že klinické testy nebyly v této věci provedeny, není tak možné přesně říci, jaký efekt bude postup mít. Vypadá to ale, že již po čtrnácti dnech od první dávky vakcíny tělo chrání protilátky z osmdesáti až devadesáti procent. „To, že se Velká Británie rozhodla to takto dělat, jen svědčí o tom, jak vážná situace je. Já bych do toho asi šel,“ uvedl Konvalinka.
Stále častěji se diskutuje o max. možném intervalu mezi 1. a 2. dávkou Covid vakcín. U Comirnaty se přesah nad 3 týdny netestoval, EMA doporučuje max. 42 dní. Astra Zeneca (Oxford) zjistila dobrou imunitní odpověď i po 2-3 měsících, ale v malém souboru. https://t.co/JLupoUUZv5
A pozitivně se vyjádřila i Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle úterního vyjádření lze druhou dávku vakcíny firem Pfizer a BioNTech podat za výjimečných okolností i o několik týdnů později, než je obecně propagovaných 21 dní. A jednou z takových okolností mohou být podle předsedy komise odborníků WHO Alejandra Cravioty i současné problémy se zásobováním vakcínou. Té je totiž zatím málo a zájem mají prakticky všechny země světa.
Také šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace Hans Kluge ve čtvrtek doporučil evropským zemím „bezpečné“ kompromisy při dávkování vakcíny. Zdůraznil, že je třeba najít rovnováhu mezi snahou využít co nejvíce omezené dodávky a snahou ochránit co nejvíce lidí.
„Všichni jsme zaznamenali doporučení zpružnit čas mezi první a druhou dávkou vakcíny oproti tomu, co původně předepsal výrobce. Je důležité, aby takové rozhodnutí představovalo bezpečný kompromis mezi nynější omezenou globální výrobní kapacitou a tlakem na vlády, aby ochránily co nejvíce lidí omezením zátěže, kterou bude pro zdravotní systémy představovat jakákoliv další vlna,“ prohlásil Kluge.
Problémy se zásobovánímHlavní příčina nedostatku vakcíny je jednoduchá – výroba nějakou dobu trvá, celý svět přitom chce co nejvíce dávek. Kromě toho se ale vyskytly i potíže s logistikou. Třeba dodávka 19 500 dávek, které mělo Česko dostat 28. prosince, dorazila nakonec až o dva dny později. Naopak dodávka, která měla dorazit 8. ledna, do Česka doputovala o den dříve. |
Plán má i své odpůrce
Přesto má tento postup i své odpůrce. Jedním z nich je podle The Guardian třeba „americký Prymula“ Anthony Fauci. „Z klinických testů víme, že optimální je naočkovat druhou dávku po 28 dnech u Moderny a po 21 dnech u Pfizeru,“ řekl televizi CNN. Dodal, že ačkoliv je možné se zasazovat o prodloužení doby mezi aplikacemi, on osobně je proti.
Stejně tak obě společnosti, které látku vyvinuly, již varovaly, že dvě dávky jsou nutné pro zajištění maximální ochrany proti nemoci covid-19. V prohlášení dodaly, že nemají žádné důkazy pro to, že pouze jedna dávka ochrání pacienty po dobu více než tří týdnů.
Nakažených za den bylo skoro 18 tisíc. Vakcínu dostalo zatím 20 tisíc lidí |
V České republice již první dávku vakcíny proti covidu-19 dostalo podle slov premiéra Andreje Babiše asi 40 tisíc lidí. Očkuje se zatím dvoufázovou vakcínou od firem Pfizer a BioNTech, ještě před koncem měsíce by se mohlo začít očkovat i látkou od Moderny, která je také dvoufázová. Prozatím se očkují především zdravotníci, ale také někteří senioři.
Prvních asi 8 400 dávek vakcíny od Moderny dorazilo do Česka v úterý. Podle původních objednávek mělo celkem dorazit 80 tisíc dávek, prozatím je přislíbeno 20 tisíc dávek. Kromě toho by pravidelně každý týden měly dodávat vakcíny i firmy Pfizer a BioNTech.
Celkem má Česká republika objednané čtyři miliony dávek vakcíny od Pfizeru, tři miliony od AstraZenecy, která však ještě nebyla schválená, a 1,9 milionu dávek od Moderny. V plánu je také objednat dva miliony dávek od firmy Johnson & Johnson a jeden milion dávek od nizozemské firmy CureVac. Stále se však jedná o možném navýšení nad tyto objemy.
