Krizové opatření vlády skutečně dovoluje provoz stravovacích zařízení, která neslouží veřejnosti. Nařízení se týká závodních jídelen, stravování klientů v domovech pro seniory a v dalších zařízení sociálních služeb, nebo kantýn ve věznicích. Část hospodských si ho však vykládá po svém.
„Pokud je restaurace otevřena pouze pro odpůrce vládních opatření a je takto označena, pak zřejmě k porušení opatření vlády nedochází,“ stojí v návodu, se kterým přišel brněnský advokát David Zahumenský. Ten už loni napadl vyhlášení nouzového stavu u Ústavního soudu a následně u Evropského soudu pro lidská práva.
V návodu, který na svých stránkách sdílí i iniciativa Chcípl PES, dále radí restauratérům, aby od zákazníků před vstupem do provozovny vyžadovali podpis prohlášení, že s vládními opatřeními nesouhlasí. Za těchto podmínek podle něj mohou být restaurace otevřené od 05:00 až do 21:00.
„Teoreticky by zákazníkům mohla hrozit pokuta za porušení opatření vlády, které omezuje svobodu pohybu i před 21:00. I toto opatření ale zná výjimky, kam lze zařadit zejména cesty za účelem nákupu zboží a služeb,“ stojí v návodu.
Prohlášení, které hosté podepisují při vstupu:Prohlašuji, že nesouhlasím s kroky vlády v boji s koronavirem, které jsou chaotické a zcela ignorují zdravý́ rozum. Vláda popírá aktuální statistická data. Její opatření nevychází z žádné seriózní studie, ani se neopírají o žádná relevantní data státních institucí. Přijatá krizová opatření podle mého přesvědčení odporují všem normám, které by měly platit v 21. století. |
Policie ani odborníci nesouhlasí
Většina odborníků se však domnívá, že by takový výklad vládních nařízení před soudem neobstál. „To, že části veřejnosti vstup do restaurace nepovolím, neznamená, že přestává být veřejně přístupným místem,“ řekl iDNES.cz odborník na občanské a pracovní právo Petr Bezouška, mimo jiné člen Legislativní rady vlády a pedagog katedry soukromého práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„Lidem, kterým vstup umožním, jsou stále veřejnost, byť nějakým způsobem selektovaná. Je třeba též vyjít z účelu daného opatření - omezit sociální kontakt v rizikových místech. Nastíněným postupem by byl tento zákaz pouze obcházen a jeho účel by se zcela míjel účinkem,“ uvedl Bezouška s tím, že takový postup je tedy v rozporu s krizovým opatřením.
Zůstaneme ve stupni 5, řekl Hamáček. Musí rázně klesnout počet nakažených |
Podobného názoru jsou také policisté, kteří do otevřených restaurací chodí na základě udání nebo namátkové kontroly. „Standardní postup je ten, že tyto případy oznámíme do správního řízení k projednání, neboť je dáno podezření z porušení krizového nařízení vlády,“ uvedl mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Některé restaurace se zase snaží vládní nařízení obejít zřízením petičního místa. Zákazníky, kteří do provozovny přijdou podepsat petici, pak také obslouží. Ani to však na policisty neplatí. „Není možné, aby uvnitř provozovny, která je zároveň petičním místem, probíhala pod záminkou uplatňování petičního práva jakákoli další činnost, která je omezena či zakázána krizovým opatřením vlády. Například prodej občerstvení nebo poskytování služeb,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler.
„Takové jednání provozovatele nebo osoby, která je odpovědná za sběr podpisů v dané provozovně, není v souladu se zákonem a může být kvalifikováno jako přestupek se sankcí až 20 tisíc korun,“ poznamenal.
Hospodští chystají další protiakce
První hospodští začali proti vládním opatřením rebelovat na konci listopadu. Symbolem porušování opatření se stala restaurace Šeberák v pražských Kunraticích. Její majitel Jakub Olbert ji od té doby nechává opakovaně otevřenou. Byl kvůli tomu i u výslechu na stanici.
Pravidelně otevřen je také pivovar Malý Janek ze středočeských Jinců. Jeho majitel Jiří Janeček spolu s Olbertem v prosinci vystoupili na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně, kde vyzývali k ukončení restriktivních opatření.
Rebelující hospodští se následně spojili a založili iniciativu Chcípl PES. V současnosti je do ní zapojeno přes 900 podniků. Na začátku ledna uspořádali na Staroměstském náměstí v Praze demonstraci za „rychlé otevření Česka“. Hospodští tam vyjádřili nesouhlas s vládními opatřeními, která podle nich zapříčinila pandemii chudoby. Na akci vystoupil také bývalý prezident Václav Klaus nebo zpěvák Daniel Landa.
Zástupci iniciativy následně jednali s ministrem průmyslu, obchodu a dopravy Karlem Havlíčkem. Kýženého cíle však nedosáhli. Plánují proto další rebelii. Podrobnější informace představí v úterý na tiskové konferenci. „Seznámíme veřejnost s tím, jakým způsobem se budeme bránit proti uzavření podnikání malých živnostníkům a podnikatelů,“ uvedl Janeček.
VIDEO: Bylo toho dost, řekli Klaus i Landa. Lidé bouřili bez roušek
