Poláci mohli být na pandemii zřejmě nejpřipravenější v Evropě i v NATO. Kdyby poslouchali své tajné služby. Ty totiž už v lednu údajně varovaly, že ohrožení koronavirem z Číny není propaganda a že je nutné nachystat se na krizi. Vláda ovšem výstrahu ignorovala, napsal list Gazeta Wyborcza.
Koronavirus ve světě |
Informaci zveřejněnou ve dvou důvěrných bulletinech NATO podle něj vzalo vážně jen Estonsko, které si udělalo zásoby ochranných pomůcek.
Varšava místo toho ještě v půli února poslala do Číny tisíce ochranných roušek, které teď chybějí nejen v Polsku. Dva členové výboru pro tajné služby nicméně deníku řekli, že žádné varování nedostali.
I další kroky ovšem polská vláda zavádí se zpožděním. A v době, kdy už Češi neměli na veřejnost vycházet bez roušky nebo šátku, Poláci se od své vlády dozvěděli, že by zdraví lidé ústenky nosit neměli. Stejně jako v Česku se rozjelo šití roušek a když si na tristní stav zásob veřejně postěžovala porodní asistentka z Noweho Targu na jihu země, dostala vyhazov, píše server 24tp.
Kroky vlády se postupně zpřísňují, na hranicích hlídkují vojáci a za porušení karantény hrozí vysoké pokuty. Seniorka z Pleszewa u Poznaně například musí zaplatit 5 tisíc zlotých (asi 30 tisíc korun). Stále ovšem není vyhlášen nouzový stav. Vláda se nevzdala ani plánu, že v květnu uspořádá prezidentské volby. Hlasovalo se ostatně i nyní, a to v doplňovacích volbách do parlamentu.
Perličkou se pak pro Poláky stal výrok prvního porevolučního prezidenta Lecha Walesy. Ten prohlásil, že kvůli zrušeným přednáškám v zahraničí musí vyžít jen ze svého a manželčina důchodu. „Bankrotuji,“ zhodnotil. Lidé mu obratem doporučili sázku v loterii, další ironicky navrhovali vyhlášení sbírky.
Německo schválilo historický záchranný balík
Ekonomické problémy, které pandemie také přinese, ostatně neřeší jen polský exprezident. Národní vlády po celém světě nyní přemýšlejí, jak se s dopady vyrovnat. V Německu proto dolní komora parlamentu ve středu schválila historický záchranný balík ve výši 750 miliard eur, uvedla stanice Deutsche Welle s tím, že se vláda zadluží poprvé od roku 2013.
Německo zaznamenává výrazně nižší počet úmrtí na koronavirus než ostatní evropské země, což je podle expertů zejména díky rozsáhlému testování, ale i mladšími pacienty. Některé německé nemocnice dokonce pomáhají přetíženým zdravotníkům z Francie a Itálie.
Nemocnice také začaly navyšovat kapacitu lůžek s intenzivní péčí a s plicními ventilátory. Přesto profesní organizace lékařů očekávají, že mohou brzy vyvstat spory o to, jak přistupovat k pacientům ve vážném stavu. Sedm profesních sdružení plicních specialistů, lékařů intenzivní medicíny či odborníků na lékařskou etiku proto vydalo doporučení, podle kterých se mají v případě nedostatečných kapacit upřednostňovat pacienti s nadějí na vyléčení.
O to pomaleji ovšem země ve srovnání s Českem přistoupila k dalším opatřením, obvyklé v zemi zatím příliš není ani nošení roušek. Policie v několika spolkových zemích musela rozpustit „koronavirové večírky“ mládeže.
Kancléřka Angela Merkelová i proto v neděli oznámila zákaz shromažďování více než dvou lidí v celém Německu. Ve vzácném televizním projevu pak upozornila, že záleží na každém jedinci, jak se země s pandemií vypořádá.
Rakousko najíždí na masivní testování, přidat chce i Slovensko
Také v Rakousku se „za časů korony“ objevují nečekané problémy. Třeba obec St. Corona am Wechsel asi bude muset přejmenovat svého maskota. Mravenčí královna Corona by totiž mohla v budoucnu turisty spíše odrazovat. Samotný název obce se ovšem měnit nebude.
Poté, co rakouská vláda promeškala šanci zarazit epidemii na svém území hned v zárodku - v lyžařských střediscích v Tyrolsku, odkud se rozšířila do Německa či na Island - najela na tvrdá opatření, za která pak sklidila chválu. Teď se Rakušané připravují na fázi masivního testování. Právě v tom vláda vidí klíč v boji proti koronaviru. Brzy se chce podle kancléře Sebastiana Kurze dostat na 15 tisíc testů denně. Konec krize je však ještě daleko.
Evropská solidarita. Německé nemocnice berou pacienty z Itálie a Francie |
„Po Velikonocích budeme ve stadiu, které se bude podobat spíše tomu dnešnímu než normálnímu stavu,“ upozornil Kurz občany. Opatření měla původně platit do 3. dubna, nyní se s nimi počítá do 13. dubna. Počet nemocných totiž po krátkodobém poklesu začal stoupat opět o něco rychleji.
Zrychlit chtějí i na Slovensku, které pandemie překvapila právě v době, kdy měnilo své lídry. Končící vláda Petera Pellegriniho v sobotu předala moc vítězi voleb Igoru Matovičovi a jeho koalici. Ta si po převzetí otěží okamžitě postěžovala, že dostala prázdné sklady ochranných pomůcek.
Potřebné respirátory tak slovenští zdravotníci dostali bezmála tři týdny po potvrzení prvního pacienta s koronavirem v této zemi. Dodávku 100 tisíc kusů z Turecka ve středu dopravil vládní speciál. O den dříve také nový premiér představil dvě desítky nových opatření.
Mezi nimi je například konec slev ve vlakové dopravě pro studenty, kteří podle něj mají sedět doma. A pokud už musí cestovat, ať si to zaplatí. Slovensko také chce vyjednávat s Českem o výjimce na dovoz léků Darunavir a Ribavirin, které by mohly pomoci nakaženým pacientům. Z České republice totiž platí zákaz vývozu léků.
Pellegrini dal miliony starostům Směru, na boj s virem nezbylo |
Slováci už nesmějí vycházet bez roušky, senioři nemají vycházet ideálně vůbec. Na nákup mají důchodci vyhrazený čas mezi devátou ráno a polednem. Matovič přitom připomněl českou vládu, která nákupní hodiny důchodcům několikrát změnila. Když mluvil o ochraně starších občanů, několikrát se málem rozplakal.
Ve slovenských obchodech bude v neděli zavřeno, provozovatelé ji mají využít jako sanitární den. Premiér také nastínil, že vzniknou „drive-thru“ místa, kde se lidé budou moci otestovat na přítomnost koronaviru, aniž by vystoupili z auta. Od telefonních operátorů pak plánuje získat data, která by vládě umožnila sledovat, jestli lidé karanténu dodržují. Opozice to vnímá jako nebezpečí.
Koronavirus skončí, opatření zůstanou, bojí se Maďaři
Byť se prakticky v celé Evropě postupně zavedla opatření, která kvůli koronaviru dočasně omezují mnohá lidská práva, patrně nikde jinde se jich neobávají tolik jako v Maďarsku.
Země vedená autoritářským vůdcem Viktorem Orbánem už před nástupem pandemie čelila kritice, že utlačuje své oponenty, zadupává do země zásady právního státu a manipuluje s veřejným míněním, ať už jde o migranty nebo filantropa George Sorose. Mezinárodní V-Dem Institut také ve své nové zprávě označil Maďarsko za první autokracii v Evropské unii.
Ta proto spolu s maďarskou opozicí nervozně sleduje poslední kroky Orbánova kabinetu. Minulý týden převzala armáda dohled nad sedmi desítkami klíčových podniků, státních i soukromých, elektráren i bank. Cílem je podle ministra obrany zajistit jejich hladký provoz. Vojáci hlídkují i v ulicích.
Moravskoslezský kraj přišel v Maďarsku o roušky. Zásilku nahradí Čína |
Vláda navíc parlamentu předloží zákon, díky kterému bude moci vládnout prostřednictvím dekretů. A to i neomezeně dlouho, podotýká stanice Deutsche Welle.
Konec nouzového stavu totiž bude vyhlašovat znovu jen vláda. Parlament, soudy i volby se odsunou na vedlejší kolej, zasáhnout už bude moct jen Ústavní soud. Kabinet prohlašuje, že tak bude správa státu v časech krize operativnější.
Jenže opozice se bojí, že epidemie dávno pomine, ale opatření zůstanou. Pokud zákon projde - což je téměř jisté - bude hrozit každému, kdo by „šířil nepravdivé informace, které by znepokojily veřejnost nebo mařily úsilí vlády chránit lidi“, až pětileté vězení. Třeba i kritickým novinářům.
Ukrajinské paradoxy: Noviny nevycházejí, ale válka běží dál
I na Ukrajině se běžný život zastavil. A zatímco v takové Austrálii tamní noviny přidávají do svých vydání stránky navíc coby náhradu za nedostatkový toaletní papír a v Itálii se denní tisk musel rozšířit kvůli nadměrnému počtu smutečních oznámení, Ukrajinci přišli i o své denní čtivo.
Kvůli karanténám redaktorů, výpadkům ve výrobě a distribuci i zavřeným kioskům totiž přestaly vycházet celostátní noviny. Koupit se nedají třeba deníky Korrespondent, Fakty či Vesti. Přizpůsobit se musela také církev, která požádala věřící, aby přestali líbat křížky a relikvie a mše vysílá na internetu. Duchovní teď ostatně mají jinou práci. Ve Vydubyckém klášteře, jednom z nejstarších na Ukrajině, ručně míchají dezinfekci pro chudé a potřebné.
Přiměly je k tomu zprávy o lidech, kteří byli ochotní se o dezinfekci i poprat. Hotové lahve s čirou tekutinou míří do Oděsy, ale také Mariupolu, který leží těsně u frontové linie s proruskými separatisty. Paradoxně právě válka je totiž jednou z mála věcí, které ještě koronavirus neporazil. Obě strany se navzájem obviňují z útoků, které probíhají téměř po celé linii.
Ukrajinci, kteří uvázli na hranicích, jedou do Prahy a pak domů |
Vzbouřenci nyní také tvrdí, že u nich žádná pandemie není. Jestli to nebude tím, že nemáte čím testovat, opáčil k tomu Kyjev.
Tvrdě tak konflikt za časů koronaviru dopadl především na už tak zkoušené obyvatele samozvané Luhanské a Doněcké lidové republiky. Separatisté uzavřeli checkpointy na hranicících se zbytkem země, čímž odřízli zhruba půl milionu seniorů od důchodů.
Ukrajinská vláda je podle Rádia Svobodná Evropa sice ujistila, že jim penzi pošle na účet, v separatistických republikách však téměř nefungují platby kartou a hotovost není kde vybrat. Jedině na Ukrajině. Anebo v Rusku, tato hranice je totiž stále otevřená.
