Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV předchozích dnech a týdnech imunolog Jiří Šinkora zaujal veřejnost svými statusy na Facebooku, ve kterých otevřeně hovořil o očkování, imunitě i řízeném promořování.
V jednom ze svých veřejných prohlášení uvedl, že už v minulosti lidstvo čelilo čtyřem podobným koronavirům, jako je ten současný. A ten současný je tak drtivý proto, že máme přestárlou populaci, tedy že se lidé dožívají vyššího věku než dříve a jsou k onemocnění náchylnější.
Drtivý dopad pandemie na seniory
„Dříve, když se s námi předchozí koronavirové kmeny sžívaly, tak byly projevy v populaci méně drastické proto, že senzitivní populace, která má imunitu nastavenou jinak než novorozenci a malé děti, byla daleko méně zastoupena, protože průměrný věk je dnes daleko vyšší,” říká imunolog.
„Když se organismus narodí, tak je připraven setkat se prakticky se vším a se vším bojovat,” pokračuje Šinkora. „A nemá moc nástrojů. Nemá imunitní paměť. Má jen protilátky od maminky. A jeho imunitní systém se musí vše naučit. U starých lidí je to tak, že se brání proti tomu, co už v životě potkali. Dítě vydává energii na tvoření imunity, starší lidé na jiné aktivity. V časném mládí je proto imunita velice pružná a energeticky náročná, v pozdějším věku etablovaná a velice mohutně vybudovaná proti tomu, v čem žijete.“
Proto podle něj malé děti koronavirus téměř vůbec nepocítí. „Sžijí se s ním, vybudují si proti němu imunitu. A pokud s námi tento koronavirus zůstane, a to si nemyslím jen já, protože nepředpokládám, že vnitrotělní vpíchnutá vakcína vybuduje slizniční imunitu, tak děti budou opakovaně infikované a zvyknou si na tuto infekci. U starších lidí je smůla v tom, že jejich imunitní systém už není nastavený na nové věci, a proto u nich vyvolává těžší průběh.“
Podle Jiřího Šinkory je klíčovým orgánem pro fungování imunitního systému brzlík. „Ten je velký u novorozenců a během prvních měsíců a let se ještě zvětšuje. Tam vzniká armáda, z níž je většina obětována, protože se nebude hodit.”
„Dříve nám říkali, že je brzlík funkční do období puberty, což se neukázalo jako pravdivé,” vysvětluje imunolog. „Funguje ještě delší dobu. Ale pravdou je, že postupně zaniká.” Proto má podle něj covid-19 u starších lidí závažnější průběh než u dětí.
Jsem pozitivní, budu sám sobě studijním materiálem
Jiří Šinkora v rozhovoru potvrdil, že má za sebou pozitivní PCR testy. Domnívá se, že čelí opakované infekci. „Byl jsem kvůli cestě do Maďarska na PCR testech. Samozřejmě všechno kolem průběhu nemoci mě zajímá a neexistuje pro mě lepší studijní materiál, než jsem já sám.“
Podle imunologa je zřejmě možná opakovaná nákaza koronavirem. Podobné případy zaznamenal i on. „I firmy, které vyvíjely vakcíny, se vyjádřily, že to nemohou vyloučit.” A to podle Šinkory může platit i o lidech, kteří se nechají očkovat.
„Systémová, tedy vnitrotělní vakcinace podle studií nevytváří slizniční imunitu,” upozorňuje Šinkora. „To znamená, že nevytvoří speciální typ protilátek, který vám kryje povrchy. Tomu se říká imunoglobulin typu A. Nevytváří tak buněčnou imunitu, která chrání vrstvu těsně pod povrchem, pod sliznicí.”
I očkovaný člověk může nakazit druhé
„Takže řekl bych to takto,” pokračuje imunolog. „Vakcíny, které jsou cílené na tvorbu protilátek, což jsou tyto nové vakcíny mRNA, ochrání s vysokou pravděpodobností a bezpečně jejich uživatele před proniknutím viru do těla a způsobením orgánových poškození. Ale nechrání povrchy. Takže i vakcinovaný člověk může infikovat. Virus v jeho sliznici může po nějakou dobu žít a může nakazit své okolí.“
Prvními příjemci vakcíny by tedy podle Šinkory měli být ti nejohroženější, tedy starší lidé. „Ale je důležité ochránit i zdravotníky, kteří s covidovými pacienty pracují. A to jsem ve svých předchozích tvrzeních v minulosti nezohlednil. Protože důležitý není počet lůžek v nemocnicích, ale množství zdravotnického personálu.” Takže podle Šinkory i očkování zdravotníků má smysl.
Jiří Šinkora proto jednoznačně souhlasí s tím, aby se nechali očkovat senioři a klíčoví zdravotní pracovníci. Očkovat děti a mladé lidi do 20 let je ale podle něj zbytečné. Očkování lidí mezi dvaceti lety a seniorním věkem by mělo být na zvážení každého jednotlivce.
„Ale rozhodně bych neočkoval lidi, kteří mají protilátky,” míní imunolog. „To se dá snadno zjistit rychlotestem. Dávat jim vakcínu, to považuji za plýtvání. Další věc: jestli lidi prošli covidem, měli příznaky a nemají protilátky, tak i u nich bych s očkováním váhal, protože tito lidé jsou pravděpodobně imunní, pravděpodobně na úrovni buněčné imunity. A i tady je to pravděpodobně plýtvání materiálem.“
Jiří Šinkora v Rozstřelu promluvil i o tom, proč se v názorech na pandemii koronaviru, na očkování i na přísnost opatření mezi sebou liší i samotní imunologové. On sám byl od začátku příznivcem radikálnějších řešení, včetně hromadného promoření.
Zavřít v hotelu a promořit
„A nebyl jsem v tom sám,” řekl v Rozstřelu. „Mám přímo od zdrojů, že promoření původně chtěli ve vládě prosadit i pánové Maďar nebo Prymula. Já jsem tehdy navrhoval promořit mladé dobrovolníky. Zavřít je v hotelech a propustit je, až nebudou infekční. Dokonce jsem tento návrh poslal i členům krizového štábu. Ale bylo to zavrhnuté kvůli tomu, že jde o příliš velké riziko.”
„Ale nakonec vidíte, že to dopadlo divokým promořováním. Můj návrh byl: sežeňte dobrovolníky, dejte jim nízkou dávku, izolujte je. A až budou zdraví, vypusťte je ven. Byly prázdné hotely, klidně tam mohla být promořovací centra. Vím, že to zní děsivě, ale když si vezmete, co se nakonec stalo, tak by to bylo mnohem řízenější než to, co máme teď. A jako první dobrovolník jsem se hlásil já. Ale to byla březnová hypotéza. Otázkou samozřejmě je, zda by to bylo účinné.”
Jiří Šinkora mluvil v Rozstřelu i o tom, zda podle něj někdy v budoucnu přijde další podobná pandemie, hovořil o britské mutaci koronaviru i o tom, zda se on sám osobně nechá očkovat.
