Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPři nedostatku vakcín a jejich nepravidelným dodávkám se stále častěji hovoří o tom, že by se mohly jednotlivé očkovací látky kombinovat. Ve Velké Británii k tomu probíhá hned několik studií. Podle profesora Pavla Boštíka by to mohlo být výhodné právě proto, že by se jednalo o kombinaci dvou různých očkovacích přístupů.
Kombinace vakcín by mohla být pozitivní
Zajímavá by tak podle něj mohla být kombinace RNA či DNA vakcíny s jinými přípravky, kterými jsou například inaktivované vakcíny nebo vakcíny vektorové. „Všechny vakcíny totiž fungují primárně na stejném principu, tedy že se imunitní systém dostane do kontaktu s částí toho viru a tvoří si proti němu odpověď,“ vysvětluje.
Odlišný princip fungování ale podle přednosty může být vyloženě pozitivní. „Buď může určitým způsobem zvýšit imunitu vakcíny nebo působit poněkud jiným směrem či jinak zaktivovat imunitní systém,“ zamýšlí se Boštík.
„Takže nakonec ta imunitním odpověď bude širší v tom, že bude aktivována různými způsoby, i když proti stejnému antigenu. A z toho pak může být imunita intenzivnější,“ říká Boštík s tím, že by kombinace vakcín mohla imunitu proti covidu-19 dokonce i prodloužit.
Očkování dětí je třeba zvážit
Boštík se v Rozstřelu vyjádřil i k tomu, zda by podle něj bylo vhodné očkovat děti. „Přestože se teď zcela správně zaměřujeme na očkování zranitelné populace, u které je větší pravděpodobnost, že u nich bude mít nemoc těžký průběh, tak bychom si měli připravit půdu i na to, že nastane doba, kdy budou vakcíny aplikovány také dětem,“ tvrdí Boštík.
Podle profesora mikrobiologie k tomu však musí napřed vzniknout relevantní studie a odborníci musejí přesně vědět, co od vakcíny, která bude určena pro děti, očekávat. „Jestli po ní požadujeme, aby imunitní systém zabránil jakékoliv replikaci, tedy, když se virus dostane do organismu, tak prostě nedojde k žádné infekci,“ uvedl.
A to by podle Boštíka měl být zásadní požadavek: aby děti nemohly být infekční, aby nemohly nakazit další lidi. „Data totiž ukazují, že děti fungují spíše jako přenašeči, nicméně jsou schopny bezpříznakově přenášet,“ poukazuje.
K takovému účelu by podle profesora Boštíka nebyla vhodná například jednodávková vakcína od společnosti Johnson & Johnson, která má nižší účinnost, jež se pohybuje kolem 67 procent. Tato vakcína sice u drtivé většiny pacientů zabrání těžkému průběhu infekce, ale nemusí zcela zabránit nákaze, byť s lehkým průběhem. „Taková vakcína by nám asi u dětí moc nepomohla, kdyby měla jenom účinnost vzhledem k tomu, že by zabraňovala těžkým případům. Protože u dětí jich moc není, i když to samozřejmě neplatí stoprocentně,“ říká.
AstraZeneca je bezpečná
Podle něj bylo správné, že se v minulých dnech Česká republika nepřidala ke státům, které přestaly očkovat vakcínou společnosti AstraZeneca. „Nejsme v situaci, že bychom mohli říct, že nebudeme očkovat touhle vakcínou, protože máme k dispozici jinou vakcínu. Myslím si, že to naši představitelé zvládli dobře,“ míní.
„Zástupci Evropské lékové agentury prohlásili, že benefity, které tato vakcína poskytuje, daleko překračují rizika, která s tím souvisejí,“ říká přednosta s tím, nebyla prokázána spojitost mezi úmrtím pacientů a podáním vakcíny.
Boštík v Rozstřelu hovořil i o dalších vakcínách. Podle něj pandemie koronaviru uspíšila praktické využití několika konceptů, které se při vývoji očkovacích látek aplikovaly už několik let, ale žádný z nich se nedostal do praktického využití.
Sputnik je dobrá vakcína, ale...
„V rámci vakcinace proti koronaviru se podařilo praktické využití konceptu RNA nebo DNA vakcíny,“ říká Boštík. On sám mezi nabídkou všech vakcín, které jsou v tuto chvíli po světě k dispozici, favorizuje právě RNA vakcíny Pfizer a Moderna.
Přednosta Ústavu klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové se zmínil i o ruském Sputniku. „Já si myslím, že to asi bude dobrá vakcína. Ten mechanismus je tam stejný jako třeba u vakcíny Johnson & Johnson. Taktéž i další vakcíny, které jsou třeba v experimentální fázi, jsou na něm založené, čili je to ten konkrétní adenovirus,“ vysvětluje.
„A navíc ruská vakcína pracuje se systémem dvou dávek, kdy v každé z nich je trochu jiný typ adenoviru, což si myslím, že je taky chytře vymyšleno. Já si myslím, že to je dobrá vakcína. Jen je potřeba náležitě dotáhnout schvalovací proces v rámci Evropské lékové agentury,“ uzavírá Boštík s tím, že i vinou samotného Ruska je vývoj tamních očkovacích látek zbytečně zpolitizovaný.
