Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Už je to dlouhé, je to trápení, ale situace není dobrá, čísla jsou stále velmi vysoká,“ řekla v Rozstřelu Ruth Tachezy. „Nouzový stav se zaváděl při denních počtech 2800 a dnes jsme na tom stále podobně. Navíc se nám zastavilo zpomalování pandemie, reprodukční číslo je na úrovni 0,9 a to je zřejmě důsledek toho, co všechno se postupně změnilo po Velikonocích. Chápu, že je to dlouhé, ale musíme být opatrní.“
Rozvolnění jen ve školství
Máme okresy, kde jsou velmi vysoké počty. Rozdíl mezi okresy je až stonásobný,“ říká viroložka a dodává, že počty nově nakažených by mohl v dalších týdnech i stoupat. „Pokud vláda dovolí, aby se otevíraly aktivity nad rámec školství, bude to velký problém.“
Mezioborová skupina pro epidemické situace, jejíž je Ruth Tachezy členkou, vládě zatím navrhla rozvolňovat opatření pouze ve školství. Samotná viroložka nevidí zásadní problém ani v otevírání kadeřnictví, pokud bude jejich provoz podléhat přísným provozním pravidlům. „Ale další služby, například kosmetiku, kde musí být zákazník bez roušky, považuji za rizikovou.“
„Proočkovaných je zatím relativně málo lidí. U těch, kteří onemocnění prodělali, není garance, že jsou neinfekční. Jsme stále v situaci, kdy je virová nálož mezi lidmi ještě relativně velká, i když pomalu klesá,“ říká Tachezy s obavou, aby vláda nejednala zbytečně zbrkle a pod tlakem veřejnosti nebo části politické scény.
Viroložka se v Rozstřelu vyjádřila i k tomu, zda je správné, že při návštěvě kadeřnictví nebo pedikúry budou stačit testy, které si zaměstnanci dělají v práci nebo děti ve školách. „Myslím si, že to je správná cesta. Samozřejmě je nesmysl, aby tento test ze zaměstnání nemohli lidé použít i jinde.“
Riziko páté vlny
„Na druhou stranu se ve firmách testuje jenom jednou týdně a neexistuje žádný způsob, jak zkontrolovat pravdivost tohoto testu z firem. Navíc ty testy, které se ve firmách používají, nejsou kvalitní,“ vysvětluje Tachezy, podle níž je tento způsob testování správný, ale musí se testovat častěji.
Ruth Tachezy komentovala i to, zda by za současné situace nemělo logiku otevřít zahrádky restaurací. Na sociálních sítích totiž kolují fotografie, na kterých se před okénky kaváren a restaurací ve městech i na venkově shromažďují a tísní početné skupiny lidí a popíjejí kávu, pivo a hovoří mezi sebou bez roušek či respirátorů.
Otevírání zahrádek ale viroložka v této nejisté situaci viroložka odmítá. „Víme, že epidemiologicky jsou restaurace naprosto nejrizikovějším prostředím. Vycházíme z jednoznačných vědeckých poznatků a modelů. A to, že se lidé hromadí u okének, je špatné. Měl by to někdo kontrolovat.“
Stejně se viroložka staví i k otevírání malých obchodů. Každé rozvolnění podle ní zvyšuje mobilitu a epidemiologické modely jednoznačně dokazují, že při zvýšené mobilitě se epidemie snadněji šíří. „Prioritou je tedy otevírání škol.“
„Lidé jsou unavení, otrávení. To všechno chápu. Přichází jaro, máme novou naději, všechno je čistší a krásnější, ale virus nezmizel. A pokud uděláme chybu, budeme tady mít pátou vlnu, lidé budou ještě zoufalejší a náš zdravotnický systém už to neustojí,“ míní Tachezy.
Kolektivní imunita? Zatím ne
Za svým si viroložka stojí i přes to, že roste počet očkovaných lidí a podle řady odborníků je v ČR poměrně vysoká promořenost. Někteří z nich uvádějí, že covid-19 už prodělaly až 4 miliony lidí a Česko se může přibližovat tolik diskutované kolektivní imunitě.
„Osobně mám s kolektivní imunitou trochu problém. Lidé totiž mohou mít pozitivní PCR test (a mohou být uváděni jako ti, kteří mají protilátky), ale to onemocnění nemusejí prodělat s takovou razancí, aby jejich imunitní systém dlouhodobě odpověděl,“ myslí si viroložka.
„Podívejte se, jak k tomu přistupovali ve Velké Británii nebo v Izraeli. Až teprve ve chvíli, kdy proočkovali alespoň 50 procent populace, začali opatření uvolňovat. Takže až bude mít v ČR za sebou 50 procent lidí očkování, budou se opatření uvolňovat snáze,“ navrhuje Tachezy.
Indická mutace a Sputnik
Ruth Tachezy se vyjádřila i k indické variantě koronaviru, která v posledních týdnech zkomplikovala situaci ve druhé nejlidnatější zemi na světě. Podle ní mohou být místní mutace významným rizikem, protože se v Indii šíří covid-19 mnohem rychleji než v minulosti. Navíc se z Indie dostává i do sousedních zemích. „Nemá cenu lidi strašit, ale je správné, že byly zakázány přímé lety z této země.“
Bohužel odborníci podle Tachezy zatím netuší, zda na indické varianty koronaviru bude dostatečně fungovat očkování současnými vakcínami. Viroložka pouze uvedla, že místa, která jsou mutovaná, snižují účinnost některých protilátek vytvořených po vakcinaci. K tomu ale musí vzniknout odborné studie.
Hygienici už přitom ve čtvrtek ohlásili prvního nakaženého indickou mutací covidu-19 v Praze. Muž má indický původ a zjišťují se jeho kontakty. Podezření na mutaci měli už dříve dva lidé na Hradecku.
Co viroložka říká na zjištění brazilských úřadů, že ruská vakcína Sputnik V obsahuje živý adenovirus, který je schopen replikace v těle? Budou se muset děti ve školách testovat až do konce školního roku? Mělo by se více testovat pomocí metody PCR? A budeme se muset nechávat proti koronaviru očkovat opakovaně každý rok? Na tyto i další otázky odpovídala Ruth Tachezy v Rozstřelu.
